387 87 11 11
Víc než nemocnice.

Historie nemocnice v Českých Budějovicích

První ústav, zajišťující zdravotní a sociální péči místnímu obyvatelstvu, vznikl v Českých Budějovicích už asi padesát let po založení města. Jak město rostlo a získávalo na významu, stávala se organizovaná péče o nemocné či zestárlé v určitém smyslu nutností. Už ve 14. století proto vznikl zárodek pozdější systematizované hospitalizace v Českých Budějovicích.

S kompletní historií nemocnice se můžete seznámit v brožuře 100 let českobudějovické nemocnice, vydanou v rámci oslav 3. 3. 2014. Dále do historie vás pak zavede kniha Dějiny českobudějovické nemocnice.

100 let českobudějovické nemocnice.png (1.02 MB)

I. díl - 100 let českobudějovické nemocnice (do r. 2013) ke stažení ZDE

nemocnice 2014.png (1.03 MB)

II. díl - Nemocnice České Budějovice, a.s. v roce 100. výročí (rok 2014) ke stažení ZDE

Obálka kniha.png (299 KB)

I. díl - Dějiny Českobudějovické nemocnice (středověk - 1948) ke stažení ZDE

 

HISTORICKÉ MILNÍKY

14. a 15. století: První špitály k hospitalizaci potřebných

První městský špitál (z lat. hospitale, pohostinnost) založil u kostela sv. Václava místní měšťan a sladovník jménem Zachariáš. Tento špitál byl zaopatřovací ústav, díky kterému mohlo město dlouhodobě pečovat o nemajetné nebo zestárlé obyvatele. Špitál stával na Krajinské třídě č. 42–44. První zmínka o jeho existenci se váže k roku 1327, kdy ho král Jan Lucemburský (1296–1346) osvobodil od placení daně a potvrdil Zachariášovu donaci. V dalších letech se místní péče dále rozvíjela.

před r. 1327

Založení špitálu na rohu Krajinské ulice (u Pražské brány).

1359

Dne 24. září začalo špitál spravovat město.

1513–1515

V reakci na morové rány vznikl před Pražskou bránou nový Morový špitál s kostelem Nejsvětější trojice. Špitál neposkytoval léčbu, pouze nejnutnější péči.

16. století: První kvalifikovaní lékaři

Účel prvních špitálů byl především sociální, nikoli léčebný. Nemocní raného novověku hledali pomoc spíše u ranhojičů a kořenářů, v případě drobných chirurgických zákroků například u lazebníků. Asistenci osob s lékařským vzděláním lze předpokládat už od konce 14. století. Ovšem teprve počátkem 16. století začala kvalifikovaného lékaře platit přímo městská rada. Lékař pečující o fyzické zdraví, tzv. městský fyzikus, zajišťoval zdravotní péči zaměstnancům radnice, školy a dalším důležitým osobám tehdejší společnosti. Byla mu dovolena i soukromá klientela. Do konce 18. století se na postu českobudějovického městského lékaře vystřídalo téměř dvacet osob s lékařským vzděláním.

18. století: Důmyslnější organizace

Další rozvoj hospitalizační a nemocniční péče přišel s 18. stoletím. Z dnešního hlediska tehdy začínalo moderní období lidstva. Vědecké poznání, zvyšování počtu obyvatelstva, ale také například zvyšování výdajů na armádu, to vše se podílelo na vytváření nové organizace tehdejší společnosti a ovlivňovalo i úroveň lékařské péče.

1770

V dnešní českobudějovické ulici Dr. Stejskala byla postavena vojenská nemocnice, sloužící pouze pro potřeby příslušníků armády.

1781

Založen Ústav pro chudé občany, v domě na rohu Krajinské a Hradební ulice (Krajinská ulice č. p. 285), spravovaný Řádem sester sv. Františka.

1787

Rozšířením ústavu o poskytování nemocniční péče vznikl chudobinec s nemocnicí. Správu přebírá město.

1796

zrušen Špitál s kostelem sv. Václava (v 19. století demolice objektů a   výstavba budovy Městské spořitelny)

19. století: Rozvoj nemocniční péče

Vesměs poklidné podmínky 19. století dopřávaly rozmachu a zlepšování služeb v mnoha oblastech lidského konání. Nemocniční péče nebyla výjimkou.

1812

Předložení návrhu na založení nového chudobince s nemocnicí. Odsouhlaseno roku 1820, výběr stavebního místa – pozemky magistrátního rady Karla Pattberga

1820

Nemocnice pro vojsko byla z ulice Dr. Stejskala přemístěna na Lidickou třídu, do objektu bývalého hostince (dnes prostory Okresního soudu). Objekt mimo jiné disponoval i rozsáhlou zahradou.

1827

Položen základní kámen nové „civilní“ nemocnice na Vídeňském předměstí, v blízkosti Mlýnské stoky (v místech dnešní Hlavní pošty na Senovážném náměstí)

1829

Dne 4. října kolaudace nové nemocnice s oficiálním názvem „Bürgerliches Armen – Kranken und Arbeitshaus“

1829

Dne 7. října proběhla dražba bývalé nemocniční budovy z Krajinské ul. č. p. 285. Zisk z dražby byl vložen do majetku nové nemocnice, stojící na mající č. p. 129.

1850

Vnitřní správu nemocnice přebírají řádové sestry Kongregace milosrdných sester sv. Karla Boromejského

1859

Nemocnici uděleno „Právo veřejnosti“. Změna názvu na Všeobecná veřejná nemocnice

1862

Ve městě vzniklo významné soukromé sanatorium, známé jako Haasenburg, nebo česky Sanatorium Karla Haase. Budovy bývalého sanatoria jsou dnes součástí Polikliniky Sever v ulici Na Sadech.

1886

Pražské předměstí, původní čp. 11/106 - zřízení infekční nemocnice jako pomocného provizorního špitálu

1896

Z tohoto roku se dochovala stížnost obyvatel proti existenci pomocné infekční nemocnice na Pražské třídě (tzv. Šmídovna). Ve stejném roce byl založen sanitní oddíl (předchůdce Městské záchranné stanice).

1896–1898

Na Lineckém předměstí (v dnešní ulici Boženy Němcové) byla  postavena budova Městského chudobince pro 150 chovanců. Dnes je zde sídlo Krajského úřadu.

 

Pavilon A historie.jpg (22 KB)

20. století: Od špitálů ke Sdružení jihočeských nemocnic

Pokojné 19. století ukončila vřava 20. století. Větší civilizační nároky nicméně přispěly i k hledání lepších medicínských postupů a také k soustředěnějšímu zájmu o celkové blaho pacienta. Rozmach nemocniční péče logicky vedl také k hledání optimálního systému organizace.

1902

V ulici U Tří lvů č. 4 vzniklo Sanatorium Jindřicha Říhy (tzv. Říhárna), po roce 1945 prostory přiděleny pro potřeby nemocnice

1906

Usnesení o výstavbě nové nemocnice, výběr stanoviště, výkup pozemků (Linecké předměstí)

1912

Zadání stavby dle plánů stavitele Josefa Mrkvičky

1913

Kolaudace dne 18.11.1913, adresa Štefánikova ul. 300 (vícepatrová historická budova s věžičkou a hodinami při křížení nynějších ulic Boženy Němcové a B. Schneidera)

1914

V březnu 1914 zahájen provoz nové nemocnice. Zároveň demolice budovy původní nemocnice z Vídeňského předměstí (současné Senovážné náměstí). Únor 1915 přeneseno tzv. „Právo veřejnosti“ na novou nemocnici s názvem „Jubilejní nemocnice císaře Františka Josefa“, s platností ke dni 5.3.1914 jako zahajovací den

1914–1918

Boje první světové války sice probíhaly daleko od našich hranic, ale v týlu bylo nezbytné vybudovat množství provizorních ústavů pečujících o zraněné vojáky. V Českých Budějovicích sloužily pro špitální potřeby např. Zeměbranecké kasárny arcivévody Rainera v dnešní ulici Boženy Němcové, postavené v letech 1898-1899 (později užívaný název Masarykova kasárna)

1918

Přejmenování „civilní“ nemocnice na „Všeobecná veřejná nemocnice“

1920

Zeměbranecká (Masarykova) kasárna byla přeměněna na stálou vojenskou nemocnici (tzv. Divizní nemocnice).

1932

Stavební rozšiřování nemocnice (základy budoucího „Horního areálu“)

1934

Změna vlastnictví a správy nemocnice z Městského úřadu České Budějovice na Okresní úřad České Budějovice

1940–1945

Část vojenské nemocnice sloužila jako vojenský lazaret pro raněné vojáky. Roku 1945 oficiálně přejmenována na Okruhovou vojenskou nemocnici

1945

Změna názvu na Státní oblastní nemocnice (SON)

1958

Změna názvu na Krajská nemocnice s poliklinikou

1991

Změna názvu na Nemocnice České Budějovice (řízena ministerstvem zdravotnictví). Zahájen zkušební provoz letecké záchranné služby.

1995

V prosinci byla v Českých Budějovicích zrušena Vojenská nemocnice.

1996–1997

Areál Vojenské nemocnice byl převeden do užívání města, které v něm zřídilo „civilní“ Okresní nemocnici.

1998

Zrušen status Okresní nemocnice. Areál předán do kompetence Nemocnice České Budějovice, s označením – Dolní areál.

2000

Vzniklo Sdružení jihočeských nemocnic.

2002

Změna statusu – Nemocnice České Budějovice se stává nestátním krajským zařízením, přechod do vlastnictví Jihočeského kraje

2004

Příspěvková organizace Nemocnice České Budějovice se stala akciovou společností. Jediným akcionářem společnosti je Jihočeský kraj.