První ústav, zajišťující zdravotní a sociální péči místnímu obyvatelstvu, vznikl v Českých Budějovicích už asi padesát let po založení města. Jak město rostlo a získávalo na významu, stávala se organizovaná péče o nemocné či zestárlé v určitém smyslu nutností. Už ve 14. století proto vznikl zárodek pozdější systematizované hospitalizace v Českých Budějovicích.
První městský špitál (z lat. hospitale, pohostinnost) založil u kostela sv. Václava místní měšťan a sladovník jménem Zachariáš. Tento špitál byl zaopatřovací ústav, díky kterému mohlo město dlouhodobě pečovat o nemajetné nebo zestárlé obyvatele. Špitál stával na Krajinské třídě č. 42–44. První zmínka o jeho existenci se váže k roku 1327, kdy ho král Jan Lucemburský (1296–1346) osvobodil od placení daně a potvrdil Zachariášovu donaci. V dalších letech se místní péče dále rozvíjela.
|
před r. 1327 |
Založení špitálu na rohu Krajinské ulice (u Pražské brány). |
|
1359 |
Dne 24. září začalo špitál spravovat město. |
|
1513–1515 |
V reakci na morové rány vznikl před Pražskou bránou nový Morový špitál s kostelem Nejsvětější trojice. |
Účel prvních špitálů byl především sociální, nikoli léčebný. Nemocní raného novověku hledali pomoc spíše u ranhojičů a kořenářů, v případě drobných chirurgických zákroků například u lazebníků. Asistenci osob s lékařským vzděláním lze předpokládat už od konce 14. století. Ovšem teprve počátkem 16. století začala kvalifikovaného lékaře platit přímo městská rada. Lékař pečující o fyzické zdraví, tzv. městský fyzikus, zajišťoval zdravotní péči zaměstnancům radnice, školy a dalším důležitým osobám tehdejší společnosti. Byla mu dovolena i soukromá klientela. Do konce 18. století se na postu českobudějovického městského lékaře vystřídalo téměř dvacet osob s lékařským vzděláním.
Další rozvoj hospitalizační a nemocniční péče přišel s 18. stoletím. Z dnešního hlediska tehdy začínalo moderní období lidstva. Vědecké poznání, zvyšování počtu obyvatelstva, ale také například zvyšování výdajů na armádu, to vše se podílelo na vytváření nové organizace tehdejší společnosti a ovlivňovalo i úroveň lékařské péče.
|
1770 |
V dnešní českobudějovické ulici Dr. Stejskala byla postavena vojenská nemocnice. Tento ústav se později stal základem dnešní Nemocnice České Budějovice, a.s. |
|
1781 |
Založen Ústav pro chudé občany, později rozšířený o poskytování nemocniční péče. |
|
1787 |
Na rohu Krajinské a Hradební ulice (Krajinská ulice č. p. 285) vznikl chudobinec s nemocnicí. |
Vesměs poklidné podmínky 19. století dopřávaly rozmachu a zlepšování služeb v mnoha oblastech lidského konání. Nemocniční péče nebyla výjimkou.
|
1820 |
Vojenská nemocnice byla z ulice Dr. Stejskala přemístěna na Lidickou třídu, do objektu bývalého hostince (dnes prostory Okresního soudu). Objekt mimo jiné disponoval i rozsáhlou zahradou. |
|
1829 |
Dne 7. října proběhla dražba bývalé nemocniční budovy č. p. 285. Zisk z dražby byl vložen do majetku nové nemocnice, stojící na č. p. 129. |
|
1862 |
Ve městě vzniklo významné soukromé sanatorium, známé jako Haasenburg, nebo česky Sanatorium Karla Haase. Budovy bývalého sanatoria jsou dnes součástí Polikliniky Sever v ulici Na Sadech. |
|
1896 |
Z tohoto roku se dochovala stížnost obyvatel proti existenci pomocné infekční nemocnice na Pražské třídě (tzv. Šmídovna). Ve stejném roce byl založen sanitní oddíl. |
|
1896–1898 |
Na Lineckém předměstí (v dnešní ulici Boženy Němcové) byla postavena budova Městského chudobince pro 150 chovanců. Dnes je zde sídlo Krajského úřadu. |
Pokojné 19. století ukončila vřava 20. století. Větší civilizační nároky nicméně přispěly i k hledání lepších medicínských postupů a také k soustředěnějšímu zájmu o celkové blaho pacienta. Rozmach nemocniční péče logicky vedl také k hledání optimálního systému organizace.
|
1902 |
V ulici U Tří lvů č. 4 vzniklo Sanatorium Jindřicha Říhy (tzv. Říhárna). |
|
1914–1918 |
Boje první světové války sice probíhaly daleko od našich hranic, alev týlu bylo nezbytné vybudovat množství provizorních ústavů pečujících o zraněné vojáky. V Českých Budějovicích sloužily pro špitální potřeby Zeměbranecké kasárny arcivévody Rainiera v dnešní ulici Boženy Němcové. |
|
1920 |
Zeměbranecká kasárna byla přeměněna na stálou vojenskou nemocnici. |
|
1940–1945 |
Část vojenské nemocnice sloužila jako vojenský lazaret pro raněné vojáky. |
|
1991 |
Zahájen zkušební provoz letecké záchranné služby. |
|
1995 |
V prosinci byla v Českých Budějovicích zrušena Vojenská nemocnice. |
|
1996–1997 |
Areál Vojenské nemocnice byl převeden do užívání města, které v něm zřídilo Okresní nemocnici. |
|
2000 |
Vzniklo Sdružení jihočeských nemocnic. |
|
2004 |
Příspěvková organizace Nemocnice České Budějovice se stala akciovou společností. Jediným akcionářem společnosti je Jihočeský kraj. |
