První ústav, zajišťující zdravotní a sociální péči místnímu obyvatelstvu, vznikl v Českých Budějovicích už asi padesát let po založení města. Jak město rostlo a získávalo na významu, stávala se organizovaná péče o nemocné či zestárlé v určitém smyslu nutností. Už ve 14. století proto vznikl zárodek pozdější systematizované hospitalizace v Českých Budějovicích.
První městský špitál (z lat. hospitale, pohostinnost) založil u kostela sv. Václava místní měšťan a sladovník jménem Zachariáš. Tento špitál byl zaopatřovací ústav, díky kterému mohlo město dlouhodobě pečovat o nemajetné nebo zestárlé obyvatele. Špitál stával na Krajinské třídě č. 42–44. První zmínka o jeho existenci se váže k roku 1327, kdy ho král Jan Lucemburský (1296–1346) osvobodil od placení daně a potvrdil Zachariášovu donaci. V dalších letech se místní péče dále rozvíjela.
|
před r. 1327 |
Založení špitálu na rohu Krajinské ulice (u Pražské brány). |
|
1359 |
Dne 24. září začalo špitál spravovat město. |
|
1513–1515 |
V reakci na morové rány vznikl před Pražskou bránou nový Morový špitál s kostelem Nejsvětější trojice. Špitál neposkytoval léčbu, pouze nejnutnější péči. |
Účel prvních špitálů byl především sociální, nikoli léčebný. Nemocní raného novověku hledali pomoc spíše u ranhojičů a kořenářů, v případě drobných chirurgických zákroků například u lazebníků. Asistenci osob s lékařským vzděláním lze předpokládat už od konce 14. století. Ovšem teprve počátkem 16. století začala kvalifikovaného lékaře platit přímo městská rada. Lékař pečující o fyzické zdraví, tzv. městský fyzikus, zajišťoval zdravotní péči zaměstnancům radnice, školy a dalším důležitým osobám tehdejší společnosti. Byla mu dovolena i soukromá klientela. Do konce 18. století se na postu českobudějovického městského lékaře vystřídalo téměř dvacet osob s lékařským vzděláním.
Další rozvoj hospitalizační a nemocniční péče přišel s 18. stoletím. Z dnešního hlediska tehdy začínalo moderní období lidstva. Vědecké poznání, zvyšování počtu obyvatelstva, ale také například zvyšování výdajů na armádu, to vše se podílelo na vytváření nové organizace tehdejší společnosti a ovlivňovalo i úroveň lékařské péče.
|
1770 |
V dnešní českobudějovické ulici Dr. Stejskala byla postavena vojenská nemocnice, sloužící pouze pro potřeby příslušníků armády. |
|
1781 |
Založen Ústav pro chudé občany, v domě na rohu Krajinské a Hradební ulice (Krajinská ulice č. p. 285), spravovaný Řádem sester sv. Františka. |
|
1787 |
Rozšířením ústavu o poskytování nemocniční péče vznikl chudobinec s nemocnicí. Správu přebírá město. |
|
1796 |
zrušen Špitál s kostelem sv. Václava (v 19. století demolice objektů a výstavba budovy Městské spořitelny) |
Vesměs poklidné podmínky 19. století dopřávaly rozmachu a zlepšování služeb v mnoha oblastech lidského konání. Nemocniční péče nebyla výjimkou.
|
1812 |
Předložení návrhu na založení nového chudobince s nemocnicí. Odsouhlaseno roku 1820, výběr stavebního místa – pozemky magistrátního rady Karla Pattberga |
|
1820 |
Nemocnice pro vojsko byla z ulice Dr. Stejskala přemístěna na Lidickou třídu, do objektu bývalého hostince (dnes prostory Okresního soudu). Objekt mimo jiné disponoval i rozsáhlou zahradou. |
|
1827 |
Položen základní kámen nové „civilní“ nemocnice na Vídeňském předměstí, v blízkosti Mlýnské stoky (v místech dnešní Hlavní pošty na Senovážném náměstí) |
|
1829 |
Dne 4. října kolaudace nové nemocnice s oficiálním názvem „Bürgerliches Armen – Kranken und Arbeitshaus“ |
|
1829 |
Dne 7. října proběhla dražba bývalé nemocniční budovy z Krajinské ul. č. p. 285. Zisk z dražby byl vložen do majetku nové nemocnice, stojící na mající č. p. 129. |
|
1850 |
Vnitřní správu nemocnice přebírají řádové sestry Kongregace milosrdných sester sv. Karla Boromejského |
|
1859 |
Nemocnici uděleno „Právo veřejnosti“. Změna názvu na Všeobecná veřejná nemocnice |
|
1862 |
Ve městě vzniklo významné soukromé sanatorium, známé jako Haasenburg, nebo česky Sanatorium Karla Haase. Budovy bývalého sanatoria jsou dnes součástí Polikliniky Sever v ulici Na Sadech. |
|
1886 |
Pražské předměstí, původní čp. 11/106 - zřízení infekční nemocnice jako pomocného provizorního špitálu |
|
1896 |
Z tohoto roku se dochovala stížnost obyvatel proti existenci pomocné infekční nemocnice na Pražské třídě (tzv. Šmídovna). Ve stejném roce byl založen sanitní oddíl (předchůdce Městské záchranné stanice). |
|
1896–1898 |
Na Lineckém předměstí (v dnešní ulici Boženy Němcové) byla postavena budova Městského chudobince pro 150 chovanců. Dnes je zde sídlo Krajského úřadu. |
Pokojné 19. století ukončila vřava 20. století. Větší civilizační nároky nicméně přispěly i k hledání lepších medicínských postupů a také k soustředěnějšímu zájmu o celkové blaho pacienta. Rozmach nemocniční péče logicky vedl také k hledání optimálního systému organizace.
|
1902 |
V ulici U Tří lvů č. 4 vzniklo Sanatorium Jindřicha Říhy (tzv. Říhárna), po roce 1945 prostory přiděleny pro potřeby nemocnice |
|
1906 |
Usnesení o výstavbě nové nemocnice, výběr stanoviště, výkup pozemků (Linecké předměstí) |
|
1912 |
Zadání stavby dle plánů stavitele Josefa Mrkvičky |
|
1913 |
Kolaudace dne 18.11.1913, adresa Štefánikova ul. 300 (vícepatrová historická budova s věžičkou a hodinami při křížení nynějších ulic Boženy Němcové a B. Schneidera) |
|
1914 |
V březnu 1914 zahájen provoz nové nemocnice. Zároveň demolice budovy původní nemocnice z Vídeňského předměstí (současné Senovážné náměstí). Únor 1915 přeneseno tzv. „Právo veřejnosti“ na novou nemocnici s názvem „Jubilejní nemocnice císaře Františka Josefa“, s platností ke dni 5.3.1914 jako zahajovací den |
|
1914–1918 |
Boje první světové války sice probíhaly daleko od našich hranic, ale v týlu bylo nezbytné vybudovat množství provizorních ústavů pečujících o zraněné vojáky. V Českých Budějovicích sloužily pro špitální potřeby např. Zeměbranecké kasárny arcivévody Rainera v dnešní ulici Boženy Němcové, postavené v letech 1898-1899 (později užívaný název Masarykova kasárna) |
|
1918 |
Přejmenování „civilní“ nemocnice na „Všeobecná veřejná nemocnice“ |
|
1920 |
Zeměbranecká (Masarykova) kasárna byla přeměněna na stálou vojenskou nemocnici (tzv. Divizní nemocnice). |
|
1932 |
Stavební rozšiřování nemocnice (základy budoucího „Horního areálu“) |
|
1934 |
Změna vlastnictví a správy nemocnice z Městského úřadu České Budějovice na Okresní úřad České Budějovice |
|
1940–1945 |
Část vojenské nemocnice sloužila jako vojenský lazaret pro raněné vojáky. Roku 1945 oficiálně přejmenována na Okruhovou vojenskou nemocnici |
|
1945 |
Změna názvu na Státní oblastní nemocnice (SON) |
|
1958 |
Změna názvu na Krajská nemocnice s poliklinikou |
|
1991 |
Změna názvu na Nemocnice České Budějovice (řízena ministerstvem zdravotnictví). Zahájen zkušební provoz letecké záchranné služby. |
|
1995 |
V prosinci byla v Českých Budějovicích zrušena Vojenská nemocnice. |
|
1996–1997 |
Areál Vojenské nemocnice byl převeden do užívání města, které v něm zřídilo „civilní“ Okresní nemocnici. |
|
1998 |
Zrušen status Okresní nemocnice. Areál předán do kompetence Nemocnice České Budějovice, s označením – Dolní areál. |
|
2000 |
Vzniklo Sdružení jihočeských nemocnic. |
|
2002 |
Změna statusu – Nemocnice České Budějovice se stává nestátním krajským zařízením, přechod do vlastnictví Jihočeského kraje |
|
2004 |
Příspěvková organizace Nemocnice České Budějovice se stala akciovou společností. Jediným akcionářem společnosti je Jihočeský kraj. |
S kompletní historií nemocnice se můžete seznámit v brožuře 100 let českobudějovické nemocnice, vydanou v rámci oslav 3. 3. 2014.
