Vitamíny jsou látky, které jsou pro lidský organismus nepostradatelné. To znamená, že naše tělo bez nich nemůže fungovat. Až na výjimky si naše tělo tyto látky nedokáže samo vytvořit, a proto musí být do těla dodány, většinou potravou. Z chemického hlediska se jedná o různorodé látky organické struktury. V čem konkrétně jsou tedy vitamíny pro náš organismus důležité?
Naše tělo je vlastně jako malá chemická továrna, kde neustále probíhají různé chemické reakce (metabolické procesy v těle) a k tomu, aby tyto biochemické procesy mohly probíhat, je zapotřebí právě vitamínů, protože bez nich by se tyto procesy zastavily a tělo by nebylo dále schopno fungovat. Odborně řečeno mají vitamíny hlavní funkci „katalyzátorů biochemických reakcí v těle“. Z toho všeho vyplývá, že vitamíny jsou nezbytné pro správný růst, vývoj a funkci celého organismu.
Název slova vitamín pochází z latinského vital a amine – v překladu „životně důležité aminy“. Vitamíny jsou organické látky různých chemických struktur. Poprvé byl název vitamín užit polským biochemikem Kazimierzem Funkem v roce 1912.
Určité množství vitamínů potřebuje každý lidský organismus, jiná je však potřeba u dětí, jiná u adolescentů a jiná u dospělé populace. O tomto tématu se dočtete více v odstavci „Doporučená denní dávka (DDD)“. Mezi patologické stavy, kdy se v těle nenachází adekvátní množství vitamínů, patří: avitaminóza, hypovitaminóza a hypervitaminóza.
Avitaminóza představuje dlouhodobý nedostatek vitamínů, kdy se tento nedostatek může projevit různými nemocemi. S tímto fenoménem se u nás nesetkáváme, ale je častý v zemích, kde je nedostatečná výživa (Afrika). Avitaminóza bývala také častější v minulosti, například v podobě nemoci beri-beri (avitaminóza vitamínu B1) či kurdějí (avitaminóza vitamínu C).
Hypovitaminóza označuje krátkodobý nedostatek konkrétního vitamínu, který může nastat při specifickém způsobu stravování. Například u veganů a vegetariánů se projevuje hypovitaminóza vitamínů rozpustných v tucích. Nedochází totiž ke vstřebávání tuků a tím pádem ani lipofilních vitamínů. Tento stav však může nastat i u osob se střevními záněty, kdy je nedostatečné vstřebávání živin z trávícího traktu aj. V naší populaci je častá hypovitaminóza vitaminu D.
Hypervitaminóza je opakem avitaminózy, kdy dochází buď k nadměrnému přívodu vitamínů do těla, nebo hromadění vitamínů v těle. S hypervitaminózou se setkáváme u vitamínů rozpustných v tucích, neboť vitamíny rozpustné ve vodě jsou z těla vylučovány močí.
Zdrojem vitamínu A jsou potraviny živočišného původu (například mléko, rybí tuk či vnitřnosti – játra), stejně jako u ostatních vitamínů rozpustných v tucích. Vitamín A se vytváří z betakarotenu (provitamín A). Zdrojem karotenů je pak zelenina a ovoce (mrkev, rajčata, meruňky a jiné). Tento proces přeměny, kdy z neúčinného provitamínu vzniká účinná forma, se děje v našich játrech. Vitamín A, stejně jako jeho předchůdci karotenoidy, je důležitý pro správné vidění a nedostatek těchto látek v těle vede k šerosleposti (špatnému vidění za šera), při trvajícím nedostatku vitamínu A pak může dojít až k nevratnému poškození oka. Dále se vitamín A uplatňuje v metabolických procesech kostí a jeho role je důležitá i v imunitních procesech v těle. Hypovitaminóza vitamínu A může nastat při poruše vstřebávání tuků, protože vitamín A je vstřebáván sliznicí tenkého střeva stejně jako tuk. Hypervitaminóza pak může nastat při vysokém a chybném příjmu vitamínu A, ke kterému může dojít při nesprávném užívání vitamínových léčivých přípravků.
Volně prodejné přípravky s obsahem karotenoidů jsou hojně užívány v předjaří z důvodu údajně možného opálení kůže. Efektem je však pouze to, že naše kůže získá oranžovější nádech, což je dáno vyšší mírou betakarotenu v těle. Domněnka, že se díky užívání betakarotenových přípravků lépe opálím a budu lépe chráněn před možnými nežádoucími účinky slunce (rakovinou kůže), je mylná a nezakládá se na žádném vědeckém základu.
Vitamín D je ze skupiny lipofilních vitamínů asi nejdůležitější a jeho role je v našem těle nezastupitelná.
Zdrojem vitamínu D jsou živočišné produkty (například rybí tuk, mléko, vejce či vnitřnosti). V našem těle může vzniknout z provitamínu složitou chemickou cestou za vydatné podpory slunečního záření. Zde však narážíme na úskalí, jelikož v České republice není pro syntézu vitamínu D dostatečná intenzita slunečního záření, musíme ho tedy přijímat buď v potravě, nebo v léčivých přípravcích. Případnou hypovitaminózu vitamínu D je možné zjistit z krevního obrazu. Vitamín D je dnes také přidáván do dětských mlék pro děti, které nejsou nebo nemohou být kojeny.
Funkcí vitamínu D je metabolismus vápníku, má tedy významný vliv na kostní metabolismus. Umožňuje vstřebávání vápníků a fosfátů ze střeva. Tyto minerály jsou základními stavebními kameny našich kostí. Dnes se tento vitamín označuje spíše jako Vitamín D-hormon. Hodně diskutovaným tématem je vliv vitamínu D na imunitní systém člověka. Hovoří se zde o takzvané „imunomodulaci vitamínu D“, kdy má vitamín D vliv na zrání a diferenciaci bílých krvinek. Vliv vitamínu D na naši imunitu bude asi velký, ale pro toto tvrzení ještě nemáme dost informací. Předpokládá se však, že jednou z příčin mnoha takzvaných „autoimunitních chorob“ může být nedostatek právě vitamínu D v těhotenství matky a po narození dítěte.
Chemický vzorec vitamínu D
Vitamín E, obsažený v rostlinných olejích a také v obilných klíčcích, patří mezi antioxidační látky. Naše tělo je neustále vystavováno vlivu cizorodých látek, které mohou způsobovat poškození buněk. Vitamín E může tomuto nežádoucímu efektu (takzvanému „oxidačnímu stresu“) zabránit nebo zmírnit jeho účinky. Z tohoto důvodu bývá vitamín E často obsažen v kosmetických krémech, kde se podílí na zpomalení stárnutí pleti. Někde se můžete také dočíst, že má vitamín E příznivý efekt na plodnost nebo že působí preventivně proti nádorovému bujení, tyto efekty však zatím nebyly doloženy žádnými relevantními klinickými studiemi. Vitamín K je obsažen v listové zelenině (špenát, brokolice) a mořských řasách. Tento vitamín je také v malé míře syntetizován v našem těle, konkrétně bakteriemi tenkého střeva. Hypovitaminóza tohoto vitamínu se může objevit u novorozenců (takzvaná „přechodná hypovitaminóza“), kdy jejich střevní mikroflóra ještě nefunguje v plném rozsahu, proto je novorozencům tento vitamín pravidelně podáván. U dospělých je nedostatek vitamínu K zapříčiněn poruchou vstřebávání tuků stejně jako u ostatních vitamínů rozpustných v tucích. S hypovitaminózou tohoto vitamínu je spojeno vyšší riziko krvácení (například z nosu či zažívacího traktu).
Chemický vzorec Vitamínu E
Vitamín K je velmi důležitý v procesu srážení krve (koagulace), jedná se o takzvaný „koenzym srážecích faktorů“. K tomu, aby při poranění mohla vzniknout krevní zátka a nevykrváceli jsme, jsou nutné takzvané „srážecí faktory“, které kaskádovitě spouští celou řadu procesů, jejichž výsledkem je právě krevní zátka (trombus). Tyto srážecí (koagulační) faktory se syntetizují v játrech za nutné přítomnosti vitamínu K. Další významnou úlohu má pak vitamín K v procesu mineralizace kostí.
Chemický vzorec Vitamínu K
Zkratka „DDD“ označuje doporučenou denní dávku vitamínů, která by měla být přijata, nejlépe ve stravě, aby vše v našem těle fungovalo tak, jak má. Tato dávka je odlišná pro novorozence, děti nebo starší osoby, ale specifické vyšší nároky doporučené denní dávky provází také těhotenství. Dříve, než však přistoupíme k doplnění vitamínů užíváním nejrůznějších potravních doplňků, případně také léčivých přípravků, je vhodné se zamyslet nad svým aktuálním životním stylem, stravováním a pohybovou aktivitou. Pokud dodržujeme pestrou rozmanitou stravu dle zásad správné výživy, není nutné k tomu konzumovat žádné potravní vitamínové preparáty.
PharmDr. Barbora Vařejková
Lékárna
