Vitamíny dělíme do dvou základních skupin:
V červnovém čísle Nemocničního zpravodaje jsme představili vitamíny lipofilní, tedy rozpustné v tucích.
V tomto čísle se podrobněji zaměříme na druhou skupinu, a to hydrofilní vitamíny. Jedná se o chemicky různorodou skupinu organických látek, které se vyznačují svou rozpustností ve vodě.
Nadbytečné množství těchto vitamínů je z lidského organismu vylučováno močí, a proto jsou zásoby těchto vitamínů v těle až na výjimky nízké. Případný nedostatek těchto vitamínů (vlivem zažívacích poruch či špatné životosprávy) se proto projeví rychleji než u skupiny lipofilních vitamínů.
Opět platí, že nejlepším zdrojem těchto vitamínů je plnohodnotná a pestrá strava, zatímco užívání vitamínových preparátů je vhodné jen po případné konzultaci s lékařem či lékárníkem. Mezi hydrofilní vitamíny patří vitamín C a vitamíny skupiny B.
Z chemického hlediska se jedná o organickou látku – kyselinu L-askorbovou. Tento vitamín je též známý pod obchodním názvem Celaskon.
Vitamín C
Vitamín C patří mezi ty nejznámější vitamíny. Je obsažen v čerstvém ovoci a zelenině, avšak skladováním a případnou tepelnou úpravou těchto potravin se v nich množství tohoto vitamínu rapidně snižuje. Vitamín C se podílí na celé řadě metabolických procesů v těle, jako je například syntéza kolagenu nebo hormonů.
Je také důležitý pro vstřebávání železa. Dále tento vitamín patří do skupiny antioxidačních látek a stejně jako vitamín E chrání buňky před toxickým působením takzvaných volných radikálů. Velmi významnou roli hraje tento vitamín rovněž v imunitních procesech, proto se doporučuje zvýšit přísun vitamínu C při příznacích nachlazení.
Avitaminóza vitamínu C (nazývána také jako kurděje nebo skorbut) spočívá v dlouhodobém nedostatku vitamínu C. S tím se dnes sice již nesetkáváme, ale v dobách, kdy nebyla k dispozici čerstvá zelenina (zimní období), byl tento jev častý. Příznaky kurdějí zahrnují krvácení z dásní či nosu, únavu a zhoršené hojení ran. Stejně jako většinu ostatních vitamínů si vitamín C naše tělo nedokáže samo vyrobit, proto musí být přijímán v potravě nebo v podobě léčivých přípravků s obsahem vitamínu C, jako jsou tablety a injekce.
Velmi diskutovanou otázkou je v současnosti takzvaná „vysokodávková terapie vitamínem C“, doporučovaná u onkologicky nemocných pacientů, kdy je pacientovi do žíly opakovaně aplikována infúze s vitamínem C. Zatím však není zcela jasné, zda a nakolik je tato pomocná vitamínová terapie účinná.
Jedná se o různorodou skupinu látek, která je zcela klíčová pro správné fungování lidského organismu. Tyto vitamíny jsou součástí životně důležitých enzymatických komplexů, které jsou souhrnně označovány jako koenzymy.
Patří mezi ně:
Jedná se o organickou sloučeninu a stejně jako ostatní vitamíny skupiny B je i tento vitamín nezbytný pro metabolické procesy v našem těle (například pro přeměnu glukózy). Podílí se však také na vedení nervových impulzů v organismu. Dnes se s nedostatkem vitamínu B1 již prakticky nesetkáme, ale dříve avitaminóza vitamínu B1 způsobovala onemocnění nervového systému – beri-beri. Tato nemoc se projevovala jako nervová slabost, poruchy citlivosti a hybnosti těla.
Vitamín B1 - thiamin
S hypovitaminózou se v dnešní době můžeme setkat u chronických alkoholiků, u kterých je narušeno vstřebávání tohoto vitamínu (Wernickeho-Korsakovův syndrom).
Přirozeným zdrojem thiaminu jsou neloupané obiloviny či maso, avšak nejbohatším zdrojem B1 jsou kvasnice.
V současnosti je dostupná také syntetická forma vitamínu B1 s názvem Benfothiamin, který se vyznačuje lepší vstřebatelností do organismu než thiamin.
Organickou sloučeninu riboflavin můžeme nalézt v droždí, vejcích (žloutku), vnitřnostech (játrech) a mléce. Podobně jako ostatní vitamíny skupiny B je nezbytnou součástí enzymových komplexů v těle. Konkrétně je tento vitamín klíčový pro správný metabolismus kůže a sliznic (například sliznice dutiny ústní). Proto se nedostatek tohoto vitamínu projevuje kožními změnami, zánětem ústních koutků či záněty spojivek.
Vitamín B2 – riboflavin
Tento vitamín se vyskytuje ve třech různých chemických formách – pyridoxol, pyridoxalfosfát a pyridoxalaminfosfát, nejčastěji se však setkáme s označením pyridoxin. Jde o vitamín nezbytný pro správné fungování organismu, přičemž se tyto látky podílejí na metabolismu aminokyselin a tvorbě hemoglobinu (červeného krevního barviva). Pyridoxin je také nutný pro správnou funkci nervového a imunitního systému, kdy se podílí na tvorbě protilátek.
Vitamín B6 –pyridoxin
Deficit vitamínu B6 je v našich podmínkách vzácný, avšak jeho hypovitaminóza se může projevovat především záněty sliznic a záněty kůže. Deficit vitamínu B6 může také vést k některé z forem anémie nebo k neurologickým poruchám (svalová slabost a křeče).
Jeho zdrojem jsou opět kvasnice, drůbež, ryby a banány.
Souhrnné označení kobalamin se užívá pro následující organické látky se složitou chemickou strukturou (vzorcem) – metylkobalamin, oxyadenosylkobalamin a hydroxykobalamin. Ve starší literatuře se můžeme setkat také s označením kyanokobalamin.
Vitamín B12 – kobalamin
Tento vitamín má specifický způsob, jakým se z potravy vstřebává do těla. Pro vstřebání v tenkém střevě je nutná přítomnost takzvaného intrinsicfaktoru, který je syntetizován v žaludku. Proto je třeba mít v pořádku žaludeční sliznici. Zdrojem tohoto vitamínu jsou pouze potraviny živočišného původu – játra, ryby, vejce nebo mléko. K nedostatku tohoto vitamínu tak dochází u veganů, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost kojencům veganských matek, kteří jsou ohroženi hypovitaminózou.
Kobalamin je klíčovým vitamínem pro náš organismus, protože hraje významnou roli v metabolismu bílkovin a důležitý je také při syntéze nukleových kyselin – DNA a RNA. Podílí se také na tvorbě červených krvinek (při syntéze hemoglobinu) a má vliv na správnou funkci nervového systému.
Jedná se o další velmi významný vitamín skupiny B, který bývá někdy označován také jako vitamín B9. Přirozeným zdrojem tohoto vitamínu jsou rostlinné i živočišné potraviny, jako jsou například salát, rajčata, okurka, vnitřnosti či vejce. Kyselina listová hraje významnou roli v metabolismu bílkovin, je důležitá při syntéze nukleových kyselin a nezbytná v procesu krvetvorby, podobně jako vitamín B12.
Kyselina listová (folová)
Tato látka je rovněž potřebná pro dělení a tvorbu buněk plodu (proces embryogeneze). Velmi obezřetní bychom měli být při nedostatku tohoto vitamínu u těhotných žen, neboť nedostatek kyseliny folové v době těhotenství může být příčinou vzniku vývojových vad plodu. Nedostatkem kyseliny listové obecně trpí celá západní populace, přičemž zvýšené nároky na její příjem nastávají v těhotenství a dále u pacientů užívajících některá antiepileptika nebo pacientů s terapií methotrexátem. V současnosti je tedy ve světě patrný trend obohacování některých potravin o kyselinu listovou.
Pokud se rozhodneme užívat kyselinu listovou, je vhodné zkonzultovat se svým lékařem, zda netrpíme nedostatkem vitamínu B12. Současný nadbytek vitamínu B9 při nedostatku vitamínu B12 může totiž paradoxně zhoršovat chudokrevnost.
Doporučené denní dávky jednotlivých vitamínů jsou dohledatelné v odborné literatuře a také na vitamínových přípravcích se nachází tabulka s obsahem jednotlivých vitamínů a procentuálním podílem jejich denní potřeby.
PharmDr. Barbora Vařejková
Lékárna
