Osteoartróza, běžně známá pod zkráceným názvem artróza, je degenerativní onemocnění kloubů. Spočívá v degeneraci (destrukci) kloubní chrupavky a rozvoji sekundárních změn v oblasti kloubu, mezi které patří tvorba osteofytů (kostních výrůstků) a rozvoj nekrózy (odúmrť tkáně). U vyšších stupňů artrózy bývá nutná endoprotéza – náhrada postiženého kloubu.
Endoprotéza kolenního/kyčelního kloubu je plánovaný operační výkon. Pacient je na něj zpravidla objednán s předstihem několika měsíců. Období rekonvalescence trvá v průměru tři měsíce.
Na období rekonvalescence je třeba myslet a plánovat již nějakou dobu před operačním výkonem. Náhrada kloubu totiž klade velké nároky na celkovou kondici organismu.
Po celou dobu rekonvalescence platí, že zátěž operované končetiny určuje operatér.
Krátkodobý rehabilitační program po endoprotéze (do 6 týdnů od operace)
Zahájení rehabilitace probíhá již během pobytu na ortopedickém oddělení. Pacient pak bude dle edukace fyzioterapeutem pokračovat ve cvičení i po propuštění z nemocnice v domácích podmínkách. Úpravu domácího prostředí je ale nutné zajistit již před operací; mezi nutné úpravy zařazujeme například odstranění volných předložek a jiných překážek v bytě, vhodnou úpravu výšky lůžka, židle, úpravu koupelny pro bezpečné koupání, vybavení prostoru madly a kompenzačními pomůckami, jako jsou francouzské berle či nástavec na WC – tyto pomůcky lze sehnat pomocí praktického lékaře.
Některé pooperační stavy vyžadují další řízenou fyzioterapii, která se děje buď v rámci hospitalizace na lůžkovém rehabilitačním oddělení, nebo v ambulantním režimu.
Pohybový režim po náhradě kyčelního kloubu
Zakázané či nevhodné pohyby/aktivity (hrozí při nich riziko vykloubení)
Pohybový režim po operaci kolenního kloubu
Polohování
Operovanou končetinu by měl pacient polohovat s mírným sklonem vzhůru, čímž podpoří odtok krve ze vzdálenější oblasti k tělu, což slouží jako prevence pooperačního otoku a žilní trombózy.
Chůze po rovině o dvou francouzských berlích (FB) – odvíjí se od povolené zátěže
Chůze do schodů o dvou francouzských berlích
Chůze ze schodů o dvou francouzských berlích
Péče o jizvu
Péči o jizvu zahajujeme po vyjmutí stehů, tedy desátý až čtrnáctý den po operaci. Jedná se o masáž určenou k prevenci přilepení jizvy k podkoží, jejímu uvolnění či změknutí. Masáž provádíme jednou až dvakrát denně po dobu asi deseti minut.
Základní hmaty
1. posun jizvy dvěma prsty proti sobě na jednu a druhou stranu (jizva vytvoří tvar písmene S)
2. tlaková masáž jedním prstem postupně po celé délce jizvy, krouživé pohyby v místě jizvy
3. krouživé pohyby podél jizvy, přičemž tlak směřujeme k jizvě
4. vlnovité hnětení – kožní řasu vlnovitě posouváme oběma rukama od začátku ke konci jizvy a zpět
5. lehký tah prsty od středu jizvy k okrajům a povolit, po celé délce jizvy
Jizvu nikdy nesmíme roztahovat do šířky od sebe. Po masáži jizvu ošetříme vhodným prostředkem, třeba nesoleným vepřovým sádlem či neparfémovaným krémem.
Návrat do normálního života
Přibližně po třech měsících po operaci operatér povolí přechod na plnou zátěž operované končetiny a je možné začít postupně odkládat berle. I nadále je však nutné dodržet jistou opatrnost v předklonu a vyloučit extrémní křížení dolních končetin. Leh na operovaném boku je možný bez omezení.
S odstupem alespoň šesti měsíců od operace je možné zahájit lehké rekreační sportovní aktivity. Doporučeno je plavání, chůze a jízda na kole. Je nutné vyvarovat se činností, které nesou riziko prudkého nekontrolovatelného pádu, jako jsou kontaktní sporty, jízda na koni, lyžování v těžkém terénu či skoky.
Bc. Petra Straková, Mgr. Tereza Plačková
Rehabilitační oddělení
