Světový den Parkinsonovy choroby připadá na 11. duben. A proč právě 11. duben? V tento den se v roce 1755 narodil anglický chirurg a lékárník James Parkinson, který jako první popsal v roce 1817 takzvanou „třaslavou obrnu“. O mnoho let později pak byla nemoc po něm pojmenována.
Parkinsonova choroba je neurodegenerativní onemocnění centrální nervové soustavy, zapříčiněné nadměrnou ztrátou nervových buněk ve středním mozku produkujících dopamin. Dopamin je látka potřebná k přenosu informací mezi nervovými buňkami. Je nezbytný pro správnou funkci bazálních ganglií, která spočívá zejména ve výběru správného pohybového vzorce a celkově plánování pohybu. Bazální ganglia mají podíl i na kognitivních (rozumových) a emočních funkcích. Zjednodušeně lze říct, že při nedostatku dopaminu v bazálních gangliích, což nastává u Parkinsonovy choroby, dochází k celkové pohybové chudosti. K rozvoji potíží, které pacienta zpravidla vedou k vyhledání lékaře, dochází při zániku cca 70 % buněk produkujících dopamin.
Pro diagnózu Parkinsonovy choroby je stěžejní přítomnost takzvaného Parkinsonského syndromu. Až 80 % pacientů s tímto syndromem trpí právě Parkinsonovou chorobou, u zbylých 20 % pacientů zjišťujeme pomocí anamnézy a dalších klinických příznaků příčinu jinou. Diagnóza Parkinsonovy choroby je stanovena na základě klinického vyšetření a anamnézy. Zobrazovací vyšetření jako magnetická rezonance a metody nukleární medicíny nám pomáhají pouze v případě klinicky nejasných stavů.
Co je Parkinsonský syndrom?
Zahrnuje soubor příznaků, jako jsou zmenšení rozsahu pohybů a jejich celkové zpomalení. Dále je to zvýšené svalové napětí, lze ho označit jako ztuhlost. Signifikantní je také přítomnost třesu, především se jedná třes klidový. Zpravidla se zmírňuje či zcela mizí při pohybu končetinou. Posledním příznakem jsou poruchy stoje a pády objevující se zejména v pozdním stadiu Parkinsonovy choroby. Typická parkinsonská chůze je v lehkém předklonu, s lehce pokrčenými koleny, kroky jsou krátké a šouravé.
Pro Parkinsonovu chorobu je příznačné, že obtíže začínají zpravidla jednostranně na horní končetině. Následně se šíří na končetinu dolní na téže straně těla a poté se projeví i na opačné straně. V počátečních stádiích onemocnění mohou pacienti pozorovat pouze bolest či ztuhlost v oblasti ramenního kloubu či jistou neobratnost končetiny například při čištění zubů či holení. Též se může vyskytnout zmenšení písma.
Vyjma postižení hybnosti, která jsou u pacientů zpravidla patrná, trpí lidé s Parkinsonovou chorobou často i obtížemi, které nepostihují hybnost. Často se jedná o postižení čichu, zácpu či syndrom neklidných nohou nebo poruchy spánku v REM fázi. Tyto potíže mohou i o několik let předcházet rozvoji obtíží s pohybem. Dále jsou pacienti s Parkinsonovou chorobou často stiženi depresí. Při delším průběhu onemocnění se přidávají obtíže se stabilitou, opakované pády a rozvoj demence.
Autotest – mohu mít Parkinsonovu nemoc? |
|
|---|---|
Odpovíte-li ANO na více než 3 otázky, zvažte, zda nenavštívit odborného lékaře, neurologa. |
|
| 1. | Třese se Vám jedna nebo obě ruce? |
| 2. | Je tento třes výrazný v klidu? |
| 3. | Všimli jste si zhoršení obratnosti prstů, např. při zapínání knoflíků? |
| 4. | Pozorovali jste, nebo jste byli upozorněni okolím na to, že se u Vás změnila přirozená koordinace pohybu paží při chůzi? |
| 5. | Máte při chůzi pocit neobratnosti nebo ztuhlosti jedné, nebo obou dolních končetin? |
| 6. | Máte lehce šouravou chůzi nebo táhnete nohu za sebou? |
| 7. | Začali jste se při chůzi ohýbat, hrbit? |
| 8. | Všimli jste si změny hlasu? Je monotónní a tišší než dříve nebo chraptivý? |
| 9. | Povšimli jste si zmenšení písma? |
| 10. | Je pro Vás obtížné vstát ze sedu, vykročit ze stoje? |
| 11. | Trápí Vás pokles vlastní iniciativy a ztrácíte zájem o podněty z okolí? |
| 12. | Cítíte se nevýkonní, zpomalení, brzy unavení i jednoduchou prací? |
Onemocnění zpravidla začíná mezi 50 – 60 lety věku, nepatrně více jsou postiženi muži. U zhruba 10 % pacientů onemocnění propukne již před 40. rokem života. V těchto případech může být onemocnění častěji geneticky podmíněno (dědičnost). U zbylých případů Parkinsonovy choroby nám důvod jejího vzniku není znám.
Onemocnění nemá kauzální léčbu, což znamená, že ho nejsme v dnešní době schopni vyléčit, ale pouze zmírňovat jeho příznaky, a tím zlepšit kvalitu života nemocných. Léčba je v první řadě farmakologická. Užívají se tedy léky, které různými způsoby nahrazují nedostatek dopaminu v mozku. Z nichž nejznámější a nejúčinnější lék je L‑DOPA, takzvaný levodopa.
S postupem onemocnění a pokračujícím úbytkem neuronů produkujících dopamin dochází k postupnému zhoršování hybnosti a i horší účinnosti farmakologické léčby. Hovoříme o stadiu pozdních hybných komplikací, kdy se vyskytují náhlé neočekávané stavy ztuhlosti či mimovolní pohyby končetin. V tomto stádiu onemocnění je nutné zvážit léčbu pomocí hluboké mozkové stimulace či přímou aplikaci gelu levodopy do tenkého střeva. Z těchto pokročilých léčebných modalit může část správně vybraných pacientů výrazně profitovat. Speciální péče je poskytována specializovanými centry ve fakultních nemocnicích (VFN Praha, FN USA Brno, FN Olomouc).
Jak plyne z výše uvedeného, nemoc má velmi rozsáhlé důsledky na tělo a kvalitu života pacienta. Proto je péče o nemocné velmi komplexní a zahrnuje široké spektrum odborností – neurolog, neurochirurg, psychiatr, psycholog, fyzioterapeut, logoped a další.
V České republice se pomoci nemocným věnuje Parkinson‑Help, z. s., na jejichž stránkách https://parkinson‑help.cz/ jsou k dispozici pacientům i široké veřejnosti komplexní informace o této nemoci.
MUDr. Ondřej Krtička
Neurologické oddělení
Víte, že... |
|
|---|---|
|
Zdroje a zajímavé odkazy:
https://parkinson-help.cz/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Parkinsonova_nemoc https://www.wikiskripta.eu/w/Parkinsonova_nemoc/PGS
http://www.parkinson-italia.info/e_gym_czech
http://www.nembv.cz/vek-lidi-trpicich-parkinsonovou-nemoci-se-stalesnizuje
https://parkinsoncare.cz/
https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/veda/hornacko-jizni-moravaparkinsonismus-objev_1804101726_pj
http://www.spolecnost-parkinson.cz/
článek vyšel v tištěné podobě v Nemocničním zpravodaji duben 2020
