Rozhovor s MUDr. Olgou Shonovou, která po 22 letech končí ve funkci primářky Gastroenterologického oddělení - celý zpravodaj si můžete přečíst zde
MUDr. Olga Shonová, dlouholetá stálice naší nemocnice, končí po 22 letech ve funkci primářky Gastroenterologického oddělení. Ve velmi rozsáhlém povídání jsme se společně ohlédli za její kariérou a celkovým vývojem oddělení, jehož vznik se datuje již do roku 1998.
Prim. MUDr. Olga Shonová
Paní primářko, vysvětlete prosím našim čtenářům, co je gastroenterologie?
Gastroenterologie je dílčí obor vnitřního lékařství, zabývající se trávicím traktem, játry a slinivkou břišní. Poskytuje specializovanou diagnostickou a léčebnou péči i zázemí chronickým pacientům ve specializovaných ambulancích. Také zajišťuje soustavné vzdělávání personálu, stejně jako pacientů, a to formou akreditací, odborných akcí.
Kufřík s endoskopickými nástroji
Vzpomeňme, jaké byly vaše profesní začátky?
Ze zájmu o tropickou medicínu jsem během studií pracovala na infekčním oddělení Bulovka jako SZP. Po promoci jsem v roce 1975 nastoupila na infekci Nemocnice České Budějovice. Po dvou letech započalo předatestační kolečko na neurologii, chirurgii, na postu praktického lékaře, krátce RZP a pak jsem již zůstala natrvalo věrna internímu zaměření na zdejší I. interně.
Do oboru gastroenterologie jsem nastoupila v 80. roce, když MUDr. Jiřina Kobrová odešla za rodičovskými povinnostmi. Mými bezprostředními učiteli interní medicíny v tu dobu byli MUDr. Božena Gruberová, pozdější primářka LDN, a doc. MUDr. Petr Petr, Ph.D.
Paní doktorka Gruberová byla skvělým praktikujícím internistou se smyslem pro řád, preciznost dokumentace a obecně pořádek na pracovišti. Byla mi učitelem i v základech gastroskopie a kolonoskopie – diagnostickou digestivní endoskopii prováděla po odchodu kolegyně Kobrové. Kromě endoskopie mě zasvětila do klinické onkologie, kterou jsem převzala po jejím odchodu na post primáře LDN. S kolegou Petrem Petrem jsem spolupracovala příštích 20 let v oblasti farmakologických klinických studií a na spoluorganizování vědeckých kongresů a sympozií.
V 80. letech jsme rozvinuli nejen standardní diagnostickou endoskopii, ale také jsme připojili invazivní výkony. Třešničkou na dortu se bezesporu stala diagnostická laparoskopie, která byla v tu dobu prováděná jen na několika pracovištích v republice. Za zvláštní kapitolu považuji ukotvení endoskopické retrográdní cholangiopancreaticografie (ERCP). Situace byla dlouhá léta velmi neutěšená kvůli nedostatečnému endoskopickému instrumentáriu a mizernému RTG přístroji. Myslím, že to byla nakonec nezměrná chuť a vůle endoskopistů a RTG pracovníků vydržet nesnáze a metodu převést v rutinu. Velký dík patří prim. MUDr. Daně Kasalové a prim. MUDr. Petrovi Lhotákovi, kteří pomohli na začátku 90. let s nákupem nové RTG techniky.
Dále jsme stihli atestovat, přednášet, provádět klinické lékové studie a v závěru dekády jsme pracovali na unikátní komputerizované endoskopické terminologii OMED, ojedinělé nejen v evropském, ale i ve světovém měřítku. Jsem jejím spoluautorem, společně s prof. MUDr. Zdeňkem Mařatkou, DrSc., doc. Petrem a Ing. Janem Kuchařem z Koh‑i‑nooru.
Pod hlavičkou I. interního oddělení jsem pracovala 20 let. Byly to krásné roky, na které vzpomínám ráda. Poznala jsem za ta léta řadu skvělých spolupracovníků, někteří mi zůstali nejen po boku, ale i v mém srdci po celý život.
Co bylo důvodem rozdělení I. interního oddělení?
Od poloviny 90. let sílil tlak na sloučení obou českobudějovických nemocnic, krajské a vojenské, a s tím také možnosti rozšíření péče o gastroenterologicky nemocné. Stejně jako jiné obory medicíny se i gastroenterologie prudce rozvíjela jak v diagnostice, tak léčbě díky moderním přístrojům a novým diagnostickým metodám. Současně se otevřela cesta pro účinné léčebné postupy.
Přístrojové vybavení, zejména endoskopické, se ale postupně stávalo na našem Interním oddělení kriticky nedostatkovým. Nebylo možné zajistit pro nemocné našeho regionu moderní operační a invazivní zákroky. Pacienti tedy byli rozesíláni k invazivní endoskopii na pražská pracoviště. Hledali jsme účinná řešení. Námi předložené návrhy vedení oddělení a nemocnice vykrystalizovaly rozdělením I. interního oddělení. Po společné organizační přípravě ředitel nemocnice MUDr. Jiří Bouzek ustanovil tři komplementární interny: Interní oddělení, Interní Gastroenterologické oddělení, Kardiologické oddělení. Cílem bylo maximálně zefektivnit provoz charakteristický pro daný podobor a na základě počtu pacientů zohlednit potřebu speciálních výkonů. Provedené analýzy se pak staly předpokladem ustanovení týmů specialistů (interních, kardiologických a gastroenterologických), koncentrace investic do moderní techniky a nových léčebných metod. Tím byly splněny také podmínky pro zahájení akreditačních a licenčních řízení a otevřena cesta dalšího vzdělávání lékařů i SZP.
Proč vznikla samostatná gastroenterologie?
Druhým důvodem rozdělení Interního oddělení byla snaha vytvořit zázemí komplexní gastroenterologie a nabídnout nemocným kvalitní péči odpovídající evropské a světové úrovni. V 90. letech jsme prožívali propastnou neshodu mezi interním a chirurgickým chápáním gastroenterologie jako oboru. Onemocnění GIT (trávicí soustava a gastrointestinální trakt), jater, žlučníku a slinivky břišní patří v kultuře západní společnosti, i u nás, k velmi častým onemocněním, se vzestupem incidence a prevalence v posledních 30 letech. Náklady na léčbu, zejména komplikovaných stavů, jsou velmi vysoké, diagnostika nevyužívající potenciálu moderní endoskopie byla pomalá, sociální dopad na nemocného a jeho rodinu často zdrcující. Nejpalčivějšími problémy byla dvojkolejnost diagnostických algoritmů uplatňovaných v rámci buď chirurgické, nebo interní ambulance a z toho vyplývající názory na klasické operace či ponechání pacienta na konservativní léčbě.
V minulosti dominovaly především klasické chirurgické postupy u onemocnění dutiny břišní, dnes se věnují léčení akutních stavů a malignit. Klasické operace jsou odsouvány účinnou ať diagnostickou, či intervenční digestivní endoskopií.
Je notoricky známo, že chirurgové jsou mistři, mimo jiné, v poměrech otevřeného břicha. Jsou trpěliví při řešení operačních komplikací, zruční, ale na druhou stranu není v jejich primárních zájmech studium moderního konzervativního přístupu, jsou to operatéři.
Prostory Gastroenterologického oddělení před rekonstrukcí
Spolurozhodovat o tom, zda bude pacient léčen chirurgicky, či konzervativně, bylo a je samo o sobě otázkou více faktorů.
Ano. Zásadní význam spočívá ve zkušenosti specialistů (gastroenterologů) řešit jednak základní problémy, identifikovat včas stavy, které lze účinně řešit endoskopicky a samozřejmě naopak co nejrychleji rozhodnout o nutnosti operačního řešení. To je pro břicho a gastroenterologii zásadní.
Dalším z faktorů je určit úroveň péče, která bude pro daného pacienta optimální. Jedná se o specifický problém rozlišení nutnosti úrovně: urgentní stav, akutní stav, chronický, paliace a tak dále. Umět rozlišovat podstatné od banálního, nepodceňovat zdánlivě nezávažné stavy. Gastroenterologicky nemocný profituje z pozorování a ze závěrů multidisciplinárního týmu, kde jednotlivé aspekty stavů posuzuje a zkoumá řada specialistů ze svých úhlů pohledů. Jejich závěry jsou cenné a vedou k rychlému konstruktivnímu řešení konkrétního pacienta. Neméně podstatná a klíčová je pečlivá interní příprava nemocného na složité invazivní i operační zákroky.
Po zralé úvaze jsme nabídli obci chirurgické a interní, stejně jako vedení nemocnice, vytvořit mezi internou a chirurgií zázemí pro specifickou diagnostiku, prostor intervenční endoskopii, a hlavně zajistit komplexnost pohledu na nosologické jednotky. Naší snahou bylo zefektivnit řešení jednotlivých stavů nemoci na půdě gastroenterologie, vybavené specialisty, digestivní endoskopií a moderními léčebnými modalitami, jako je například biologická léčba IBD.
Samostatné, v České republice velmi ojedinělé, Gastroenterologické oddělení tedy vzniklo 1. dubna 1998.
Sloučili jsme personální kapacity přibráním kolegů a SZP z vojenské nemocnice, koncentrovali endoskopickou techniku přesunem z jiných oddělení naší i vojenské nemocnice, založili jsme funkční laboratoř s možností provádět pH‑metrii, manometrii jícnu, byla otevřena žurnální ambulance pro akutní i chronické stavy.
Prioritou činnosti endoskopie se stalo rychlé zavedení invazivní endoskopie ve všech oddílech trávicí trubice a připojených orgánů, jako jsou játra, slinivka břišní. V krátké době jsme se stali soběstačnými v polypektomiích, drenážních operacích, zakládání stentů, gastrostomiích, zavadění žaludečních a enterálních sond ARO nemocným. Nadále jsme prováděli (zůstala zachována) urgentní endoskopie po dobu 24 hodin denně nejen pro region jižních Čech, ale i příhraniční oblasti Čech a Moravy.
Vzpomenete si prosím, s kolika lůžky jste začínali?
Všechny diagnostické a léčebné aktivity jsme zajistili stabilními hospitalizačními lůžky, původní předpokládaný počet 6 lůžek se ukázal v krátké době jako neudržitelný a oddělení se rozšířilo na 32 trvalých postelí, z toho 8 v režimu JIP.
Při plánování centralizace gastro péče jsme vycházeli ze součtu dosavadních výkonů v naší a vojenské nemocnici. Po spuštění provozu se počty nejen naplnily, ale v krátké době zdvoj i ztrojnásobily. Již v roce 1999 jsme prováděli 3500–4000 endoskopií, 4000 sonografií a oddělením prošlo na 10000 ambulantních pacientů ročně. V příštích letech jsme se dostali na roční bilanci více než 6000 endoskopii, 6000 ultrazvuků, ročně při hospitalizaci či ambulantně ošetříme 16000–22000 nemocných.
Při rozdělení I. Interny se staly součástí GAEO Klinická imunologie a Pracoviště klinické farmakologie, ta se v příštích letech oddělila a šla vlastní cestou.
Odkdy se datuje vznik odborných ambulancí?
Zakládali jsme je od začátku 90. let. Jednalo se o ambulance některých vybraných nosologických jednotek, po zřízení Gastroenterologického oddělení jsme pak spustili provoz v následujících ambulancích specialistů:
Vyšetřovna v zrekonstruovaných prostorách
Zrekonstruované prostory Gastroenterologického oddělení
Co bylo pro vás v době zrodu oddělení nejtěžší?
Na počátku fungování nového oddělení bylo ze všeho nejtěžší přesvědčit spolupracovníky jak z řad lékařů, tak nelékařského personálu, že je potřeba vnímat nové pracoviště jako společný odkaz a budovat ho místo pokračování ve vlastních zajetých kolejích, nápadech a tužbách. Oddělení totiž sloučilo zaměstnance z několika stanic horní i vojenské nemocnice, každá byla jiného zaměření a hlavně jiných zvyků, což se ukázalo pro řadu lidí jako nejtěžší úkol. Nakonec se to povedlo.
Řadu let jste organizovala kongresy, např. Budějovice gastroenterologické a jiné. Kdy vznikla tato myšlenka a proč?
V některých aktivitách z 90. let, které přesahovaly rámec běžného provozu, jsme pokračovali i pod hlavičkou Gastroenterologického oddělení. Velkého významu dosáhly 14x konané Česko‑rakousko‑bavorské mezinárodní dny organizované společně s doc.Petrem. Konaly se jednou ročně střídavě v Českých Budějovicích, Pasově a Linci, eventuelně jiných lokalitách Horního Rakouska. Cílem bylo jednak přivézt na českou vědeckou půdu evropské odborníky z řad gastroenterologů a chirurgů, aby především v první polovině 90. let pomohli našim lékařům rychle se vzdělat v posledních výdobytcích moderní medicíny. Naopak do zahraničí, nejen na jednotlivé ročníky kongresů, jsme organizovali cesty desítkám kolegů z pracovišť napříč naší republikou a různých odborností, umožnili jim získat první zkušenosti s přednášením a odbornými diskusemi. Pro většinu lékařů a sester byly tyto skutečně první pobyty v zahraničí. Z těchto pobytů vzešla řada zajímavých aktivit a projektů, za všechny chci jmenovat první laparoskopickou cholecystectomii v České republice provedenou na zdejším Chirurgickém oddělení českým týmem. Byli to prim. MUDr. Vojtěch Louda a MUDr. Josef Paťha poté, co se s touto novinkou seznámili v roce 1991 při stáži na chirurgické klinice ve Vídni.
Druhý cyklus kongresů jsme zahájili v roce 2015 a byl určen mladým začínajícím gastroenterologům a chirurgům. Otcem myšlenky byl MUDr. Tomáš Hauer, kongresy se staly velmi oblíbenými. Jednou ročně se schází mladí kolegové s elitou české gastroenterologie a chirurgie a dále si velmi ceníme účasti gastroenterologických a endoskopických sester. Program je vždy obohacen workshopy s nácvikem endoskopické techniky pro lékaře i sestry.
Kdo je typický gastroenterologický pacient?
Gastroenterologie je veskrze obor preventabilní. Bohužel zdravotní osvěta, navíc u nás nedostatečná, se ale dotkne jen úzkého vzorku populace. Způsob života u většiny je stále nezdravý: kuřáctví, alkoholismus, špatná strava. To jsou v konečném důsledku drogy poškozující GIT, takže gastroenterologicky nemocný je častým návštěvníkem našeho oddělení a to opakovaně.
Jak byste přiblížila Gastroenterologické oddělení, které letos slaví 22 let od svého vzniku?
GAEO dnes nabízí komplexní spektrum diagnostické a terapeutické endoskopie, je centrem pro screeningovou kolonoskopii jako jedno z mnoha v České republice, zajišťujeme břišní ultrasonografii, gastroskopii, kolonoskopii, ERCP, cholangioskopii, litotripsii, jednobalonovou enteroskopii, kapslovou enteroskopii, jaterní biopsii, dále zavádění nazojejunální sondy, PEG, 24 hod pH metrii, high resolution manometrii a urgentní 24 hodinovou endoskopii. Dle stavu pacienta a potřeby provádíme výkony v analgosedaci, i řízené anesteziologem a v CA. V centru pro biologickou léčbu jsou komplexně léčení a sledováni nemocní s IBD.
V jaké kondici je Gastroenterologické oddělení?
Jedná se o vysoce specializované pracoviště se zkušeným erudovaným personálem, oddělení je vybaveno nejmodernějšími endoskopickými a UZ přístroji, toto zázemí poskytuje standardní služby v rámci spádu Nemocnice České Budějovice, a.s., a zároveň super konziliární činnost pro Jihočeský kraj, stejně tak 24 hodinovou urgentní endoskopii využívají kolegové jiných nemocnic a privátních praxí napříč celým regionem nejenom v době pracovního klidu a o dovolených. Oddělení poskytuje tyto formy péče: akutní lůžková péče intenzivní na JIP, akutní lůžková péče standardní, plánovaná péče hospitalizační, ambulantní péče ve vydefinovaných ambulancích specialistů. Personál se také významně podílí na postgraduální výuce organizováním kongresů, sympozií, přednáškových cyklech pro lékaře, SZP i nutriční studenty. Zajišťujeme rovněž odborná setkání s laickou veřejností.
Jaké jsou vaše nejoblíbenější výkony? Co vás zajímá nejvíc?
Je to bezesporu celá digestivní endoskopie, z ní podtrhnu ERCP jak diagnostické, tak intervenční. Opravdu velmi milá mi byla diagnostická laparoskopie, kterou jsem se učila u prim. Hazuky v Motole. Bohužel dnes se tato metoda zcela vytratila z nabídky gastroenterologických endoskopických metod, poněvadž „hardware i software“ přešel na chirurgické operační sály.
Nedílnou součástí mé klinické praxe byla vědecká a publikační činnost na domácí a zahraniční půdě, přednášek a publikací bylo přes 200. Jednalo se nejen o lékařské kruhy, ale ráda jsem se účastnila i sesterských programů. Na poli zdravovědy jsme se pořádali řadu besed s laickou veřejností, na což moc ráda vzpomínám, otázky a podněty od pacientů jsou vždycky velmi přínosné a zajímavé.
Vedle endoskopie jsem se ze zájmu věnovala epidemiologii (za všechny vzpomínám na epidemiologii Schistosomiazy u africko‑asijských zahraničních studentů v ČSR, ve spolupráci s Parazitologickým ústavem AV a RNDr. Michalem Gibodou, CSc., bylo publikováno v roce 1992). Dále jsem se zabývala epidemiologickými studiemi, klasifikacemi nemocí, komputerizací registru IBD nemocných s počtem 958 jedinců. I toto bylo publikováno na domácí půdě stejně jako v zahraničí v roce 2000. Dokončená Komputerizace endoskopické terminologie OMED byla publikována v letech 1987, 1988, 1989.
Oddělení se také zapojilo do programů grantů karcinom pankreatu, kolorektální karcinom, mezinárodní epidemiologická studie IBD jižních Čech.
Jak vidíte, paní primářko, vývoj endoskopie a gastroenterologie do budoucna?
Endoskopie se bude dále zdokonalovat v již zavedené technice, přístroje nabídnou dokonalejší světelné podmínky, budou lehčí, lépe desinfikovatelné, ale čekáme na průlom technických metod umožňující další intraluminální zákroky. V současnosti se již pracuje s novinkami typu Apollo nebo technikou POEM, ale nejedná se o rutinní provoz.
Nemoci se měnit nebudou, bohužel pouze počty malignit stále narůstají.
Slovo na závěr
Gastroenterologie a její nedílná část digestivní endoskopie je v současné době velmi vzrušující obor medicíny. Gastroenterologické oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s., vnímám jako MOST mezi internou a chirurgií, v pevné víře, že nestojí proti sobě, naopak. Účinným způsobem se doplňují, kombinují. Vedeni snahou respektovat dohodnutá pravidla, názory a postupy je prvořadou nutností je ctít, učit se toleranci, zkušenosti jiných oborů, a to s trpělivostí plastického chirurga a zručností endoskopisty. Na prvním místě vnímám úctu k nemocnému, pozornost a sílu, pracovitost a trpělivost u sebe stejně jako u celého pracovního kolektivu.
Všechny aktivity po dobu mého působení v naší nemocnici jsem měla tu čest provádět s mnoha kolegy I. a II. interního oddělení, Gastroenterologie, Chirurgie, RTG oddělení a dalšími.
Bylo mi potěšením a děkuji všem za to.
prim. MUDr. Olga Shonová Gastroenterologické oddělení
Rozhovor vedla
Bc. Iva Nováková MBA
Oddělení vnitřních a vnějších vztahů
