Rozhovor s vedoucím traumatologem urgentního příjmu českobudějovické nemocnice MUDr. Jiřím Smržem - celý zpravodaj si můžete přečíst zde
Ve středu 21. června proběhla v naší nemocnici cvičná aktivace traumaplánu. Naši zdravotníci se při tomto cvičení museli vypořádat s havárií dopravního letadla na letišti v Plané. Jak celá akce probíhala, popisuje vedoucí traumatolog urgentního příjmu českobudějovické nemocnice MUDr. Jiří Smrž.
Co znamená pojem traumaplán?
Traumaplán, tedy traumatologický plán, je opatření zdravotnického zařízení pro případ mimořádné události s hromadným postižením zdraví – situaci, kdy nemocnice očekává, že bude třeba přijmout velké množství zraněných pacientů v krátkém časovém úseku. Takové situace se pochopitelně vyskytují nejčastěji v zemích zasažených válečným konfliktem či teroristickými útoky, ale nijak výjimečné nejsou ani v zemích, které jsou z tohoto hlediska považovány za bezpečné. V České republice bývají důvody k aktivaci traumaplánu nejčastěji dopravní nehody, a to především v autobusové či železniční dopravě. Mnoho našich lékařů i sester již takovou mimořádnou událost zažilo, a to například při tragických autobusových nehodách, které se udály roku 2003 v Nažidlech a roku 2011 v Rybníce.
Co je v případě hromadné nehody pro zdravotníky zásadní?
Když dojde k podobné mimořádné události, je pro hladký průběh nutné, aby všichni zúčastnění věděli, kde je jejich místo a jaké jsou jejich úkoly. Nezbytná je též bezchybná spolupráce mezi záchrannou službou, která poskytuje přednemocniční neodkladnou péči, a jednotlivými nemocnicemi. Vzhledem k tomu, že k těmto tragickým událostem dochází naštěstí jen velmi zřídka, jsou nutná pravidelná školení a cvičení všech zdravotníků, kterých se případná „ostrá“ aktivace traumaplánu týká.
Simulovaná srážka letadel
Jak celý proces začíná?
Dispečink zdravotnické záchranné služby odstartuje celý proces vyhlášením mimořádné události s hromadným postižením zdraví. Tato informace je následně předána na kontaktní místo nemocnice, které se nachází v recepci urgentního příjmu. Obvykle jde o velmi stručné hlášení, které může být často i nepřesné – to se stává především v situacích, kdy je mimořádná událost vyhlášena na podkladě telefonického hovoru se svědkem události, tedy ještě před příjezdem prvních záchranářů na místo.
Co se po převzetí této informace odehrává v nemocnici?
Na základě hlášení o takovéto mimořádné události je rozeslána aktivační SMS zpráva vedoucím lékařům traumatologie, urgentního příjmu a Anesteziologicko-resuscitačního oddělení. Úkolem těchto lékařů je nyní zjistit počty volných lůžek pro pacienty na umělé plicní ventilaci a lůžek na jednotkách intenzivní péče a tuto informaci předat záchranné službě.
Jaká je v této fázi funkce ostatních složek integrovaného záchranného systému?
Dispečink záchranné služby v tuto chvíli musí získat co nejpřesnější informace z místa události, především pak počty lehce a vážně zraněných. Postupy hasičů a záchranářů se v případě mimořádné události od běžných situací liší. Místo obvyklého individuálního přístupu k pacientům na místě události a zjišťování jejich totožnosti nastupuje systém třídění. Záchranáři pacienty co nejrychleji roztřídí podle závažnosti jejich zranění a přidělí jim příslušnou barvu: lehce zranění jsou označeni zeleně, středně těžce zranění žlutě a těžce zranění červeně. Mrtví jsou na místě označeni černou barvou.
Dispečink záchranné služby tak může na kontaktní místo nemocnice v ideálním případě předat informaci o počtu „červených, žlutých a zelených“ pacientů nacházejících se na místě.
Letištní hasiči zahajují vyprošťovací a záchranné akce. V pozadí přistává vrtulník LZS
Kdo rozhoduje o stisknutí onoho pomyslného červeného tlačítka, které aktivuje traumaplán?
O aktivaci traumaplánu rozhoduje vedoucí lékař traumaplánu. Tím je v našem případě primář Traumatologického oddělení MUDr. Martin Kloub, Ph.D., nebo jím pověřený lékař. Na základě informace o počtu a závažnosti stavu zraněných je vyhlášen jeden ze čtyř stupňů traumatologického plánu. Jednotlivé stupně se od sebe liší především tím, kolik lékařů a sester jejich aktivace vyžaduje. Poté co vedoucí lékař traumaplánu rozhodne o jeho aktivaci a vyhlásí jeho stupeň, se vše rozbíhá podle přesně připraveného scénáře. Každý z vedoucích pracovníků má v ruce vlastní checklist, ve kterém jsou bod po bodu uvedeny jednotlivé činnosti, za jejichž splnění odpovídá. Patří sem vyrozumění ostatních oddělení včetně Radiologického oddělení, laboratoří a transfúzní stanice, svolání potřebného množství personálu a úpravy v prostorech urgentního příjmu, kde je vybudováno tzv. centrum zásahu – místo, kde se schází svolané týmy zdravotníků a kde vedoucí lékař traumaplánu provádí nemocniční třídění pacientů. Vedoucí pracovníci jsou pro zlepšení přehlednosti označeni barevnými vestami.
Schůzka vedoucích lékařů ARO a traumatologie
Jak probíhá vlastní příjem pacientů?
Při příjezdu do nemocnice je vedoucím lékařem traumaplánu stav pacientů znovu zhodnocen, přičemž probíhá „triáž“ – nemocniční třídění. Zde je určena priorita ošetření jednotlivých pacientů a jsou jim přidělena čísla. Těžce zranění pacienti jsou přidělováni jednotlivým týmům sestávajícím z lékaře a sestry, lehce zranění čekají na ošetření ve vyhrazeném prostoru pod lékařským dohledem. Pacienti se selhávajícími životními funkcemi jsou předáni přímo do péče ARO.
Vzhledem k tomu, že pacienti přijíždějí v rychlém sledu, není čas ani prostor pro zjišťování jejich totožnosti nebo zadávání informací do nemocničního informačního systému v počítači, takže jsou pacienti označeni předem připravenými čísly a veškerá dokumentace je vedena v podobě předtištěných ošetřovacích karet, do kterých jsou vyplňovány všechny potřebné informace o stavu pacienta, provedených vyšetřeních, léčbě a plánovaném postupu.
Těžce zranění pacienti jsou vyšetřeni na lůžkové části urgentního příjmu, kde jsou u nich provedeny i nezbytné odběry a neodkladné úkony. Opět je zhodnocen jejich stav, na základě čehož jsou dále směřováni na zobrazovací vyšetření nebo rovnou na operační sály. Po předání pacienta na lůžko standardní nebo intenzivní péče se ošetřující tým vrací zpět do centra zásahu, aby mohl převzít dalšího pacienta. Tento proces se opakuje, dokud traumaplán není ukončen vedoucím lékařem.
Svolaný personál se schází v zřízeném centru zásahu
Cvičení aktivace traumaplánu probíhalo na simulované letecké nehodě. Jaký byl rozsah nehody a jak náročné bylo ji zvládnout?
Scénář cvičení byl náročný pro zasahující záchranné složky i pro naše zdravotníky. Jednalo se o simulaci srážky dvou letadel na letištní dráze v Plané; na palubě se nacházelo celkem 55 osob, přičemž více než 30 z nich utrpělo těžká poranění. Takové množství vážně zraněných je naštěstí výjimečné i u skutečných hromadných neštěstí (například při železniční nehodě ve Studénce, kde 8 osob zemřelo, utrpělo závažná poranění 15 z celkových 95 osob). Dalším faktorem, který zvyšoval náročnost cvičení, byla krátká vzdálenost místa události od nemocnice. Dalo se tak předpokládat, že první pacienti dorazí ve velmi krátkém časovém úseku a na přípravu a svolání potřebného počtu zdravotníků tak nebude mnoho času.
Jaký byl časový harmonogram celé akce?
Vše se odehrálo v rychlém tempu. První zprávu o mimořádné události jsme obdrželi v 10:15 a během několika následujících minut byla rozeslána aktivační SMS, na základě které se sešla pracovní skupina. V 10:25 byl dispečink zpraven o našich lůžkových kapacitách a o dalších deset minut později jsme obdrželi hlášení o počtu a závažnosti zraněných na místě.
Na základě těchto informací byl aktivován 3. stupeň traumaplánu. První pacient byl do nemocnice převezen v 10:54 a další byli avizováni. Dispečink záchranné služby udržoval komunikaci s kontaktním místem nemocnice, kterému předával upřesňující informace z místa nehody. Do naší nemocnice bylo přivezeno 23 ze 32 pacientů, kteří vyžadovali neodkladnou nemocniční péči. Ostatní byli transportováni do okresních nemocnic, případně letecky do vzdálenějších traumacenter. Celá akce byla ukončena ve 12:13.
Příjem prvního těžce raněného pacienta
Aktivace traumaplánu zahrnuje obsáhlou řadu činností a perfektní součinnost řady oddělení. Do jaké míry je možné si vše v rámci nácviku vyzkoušet?
Cvičení nám umožnilo vyzkoušet si připravené postupy v praxi v prostorách Oddělení urgentního příjmu, kam se traumatologické ambulance přesunuly teprve poměrně nedávno. Stejně tak bylo poprvé využito nové kontaktní místo nemocnice zřízené na recepci urgentního příjmu.
Je však třeba si uvědomit, že i ten nejlépe provedený nácvik zůstává pořád jen „hrou“ a nemůže prověřit všechny aspekty a potenciální problémová místa. Je to mimo jiné i proto, že nemocnice je během nácviku v plném provozu a v rámci cvičení nesmíme ohrozit bezpečnost ani omezit dostupnost péče pro skutečné pacienty. Nelze tedy například prověřit reálnou prostupnost radiologických pracovišť a operačních sálů či nacvičit si uvolňování lůžkových kapacit a ukládání pacientů na všechna dotčená oddělení.
Koordinátor traumaplánu MUDr. Karel Holub řídí péči o pacienty na lůžkách urgentního příjmu
Jak aktivace traumaplánu ovlivňuje pacienty a návštěvníky nemocnice?
Aktivace třetího stupně traumaplánu znamená výrazný zásah do provozu nemocnice. Dojde například k přerušení plánovaného provozu na operačních sálech, aby bylo možné využít jejich prostory a anesteziologické týmy k péči o pacienty z hromadného neštěstí. Dále jsou pro potřeby traumaplánu využita všechna pracoviště CT, RTG a UZ. Z prostor oddělení urgentního příjmu jsou odsunuty neurologická, interní a chirurgická ambulance a stejně tak je nezbytné uvolnit lůžkovou část Oddělení urgentního příjmu. Také je patrné, že by při akutním příjmu desítek zraněných bylo nutné využít lůžkové kapacity téměř všech oddělení naší nemocnice.
Pro pacienty by tedy skutečná aktivace traumaplánu znamenala delší čekání na zobrazovací vyšetření či ambulantní ošetření nebo například odklad plánovaného operačního výkonu. Péče o pacienty vyžadující neodkladnou péči (např. závažné úrazy, infarkty, mrtvice nebo náhlé příhody břišní) však zůstává zachována.
Sonografické vyšetření pacienta pomáhá odhalit pacienty
s vnitřním krvácením. na lůžkách urgentního příjmu
Z nácviku jste vypracoval podrobnou zprávu, která je k dispozici všem zaměstnancům. Jak celou akci hodnotíte? A jaká byla vaše úloha v rámci cvičení?
Cvičení jsem se zúčastnil v roli auditora – mým úkolem bylo celé akci přihlížet a hodnotit její průběh, potažmo v nastavených postupech nalézt případné nedostatky. Dále pak bylo mým úkolem vypracovat závěrečnou zprávu, která následně mohla být k dispozici všem zaměstnancům.
Samotné cvičení až na drobné nedostatky proběhlo hladce a naprostá většina nově zavedených prvků se osvědčila. Spolupráce našich zdravotníků s posádkami záchranné služby byla bezproblémová a celá akce proběhla poklidně, organizovaně a beze zmatku. Pacienti byli po avízu přivezeni, tříděni a předáváni jednotlivým ošetřujícím týmům, které následně prováděly diagnostické a léčebné úkony a pacienty následně transportovaly na lůžková oddělení a operační sály. Všichni zúčastnění se chovali profesionálně.
Velké zlepšení vnímáme v práci kontaktního místa nemocnice, které po celou dobu průběhu cvičení zajišťovalo bezproblémovou komunikaci s dispečinkem záchranné služby, čímž pomáhalo udržovat přehled o situaci na místě události, stavu pacientů a očekávaném času jejich příjezdu. Na tom mají pochopitelně stejně velkou zásluhu i naši kolegové z operačního střediska záchranné služby. Spolupráci mezi lékaři jednotlivých odborností a odděleními hodnotíme taktéž velmi kladně. Kromě toho nám cvičení pomohlo odhalit určité nedostatky v zavedených postupech a stalo se podnětem k dalším úpravám, které při skutečném hromadném neštěstí mohou podstatně zlepšit celý proces a tím přispět k zajištění ještě bezpečnější a kvalitnější péče o pacienty.
Na lůžkách urgentního příjmu lékař provádí fyzikální
vyšetření pacienta a měření vitálních funkcí
Je v plánu obdobné cvičení v budoucnu opakovat?
Určitě ano. Vzhledem k tomu, že skutečná aktivace traumaplánu je naštěstí poměrně vzácná událost, je nutné tyto krizové postupy udržovat v živé paměti a jejich provádění stále zdokonalovat. Pořádat pravidelná cvičení je tedy nutné, aby nás případné hromadné neštěstí nezastihlo nepřipravené. Podobně jako vojáci, policisté, hasiči a záchranáři musíme být připraveni i na situace, u kterých bychom si přáli, aby k nim nikdy nedošlo.
Pojďme na závěr ještě říci, jak dlouho trvala vlastní příprava traumaplánu a kdo všechno se na ní podílel.
Jako vedoucí traumatolog urgentního příjmu jsem byl před více než šesti měsíci pověřen rozsáhlou aktualizací traumaplánu. Vzhledem k rozsahu dokumentu se jednalo o náročnou práci, kterou by nebylo možné zvládnout bez přispění celé řady kolegů, kteří se na jeho tvorbě podíleli. Rád bych jim tedy za jejich přínos poděkoval. Za všechny bych jmenoval manažerku krizové připravenosti naší nemocnice Mgr. Jitku Kosáčkovou, sestry naší ambulance Zdeňku Přemilovou a Petru Suchou, MUDr. Jiřího Kutu, pány primáře MUDr. Martina Klouba, Ph.D., MUDr. Richarda Tesaříka a MUDr. Jaroslava Kratochvíla a generálního ředitele českobudějovické nemocnice MUDr. Ing. Michala Šnorka, Ph.D.
Generální ředitel - aktivním pozorovatelem nácviku
Rozhovor vedla
Ing. Veronika Dubská
Oddělení vnitřních a vnějších vztahů
