Rozhovor s Martinou Ligockou, vrchní sestrou na Oddělení epidemiologie a nemocniční hygieny - celý zpravodaj si můžete přečíst zde
Martina Ligocká pracuje v českobudějovické nemocnici od roku 1996. Působila na Interním a Gastroenterologickém oddělení a v roce 2019 zakotvila na tehdejším Pracovišti epidemiologie. Od počátku letošního dubna je vrchní sestrou na nově vzniklém Oddělení epidemiologie a nemocniční hygieny.
V Nemocnici České Budějovice, a.s., pracujete již 25 let.
Ano, nastoupila jsem v roce 1996 na Interní oddělení. V roce 1998 se z něj oddělila gastroenterologie a já přešla na nově vzniklé Gastroenterologické oddělení, kde jsem pracovala až do roku 2019. Roky, které jsem tady strávila, pro mne byly obrovskou profesní školou. Naučila jsem se zde opravdu mnoho. Poslední rok a půl jsem zastávala post staniční sestry.
V roce 2019 jste přešla na Pracoviště epidemiologie.
Po 11 letech na gastroenterologii jsem přijala nabídku posílit tým paní doktorky Ivy Šípové a nastoupila jsem na tehdejší Pracoviště epidemiologie. Byl to úplně jiný typ práce. Jako zdravotní sestra na oddělení nepoznáte tolik kolegů ani jednotlivá zákoutí nemocnice. Pohybujete se stále „v tom svém“. Na epidemiologii přijdete do kontaktu se všemi odděleními, poznáte také mnohem lépe areál a prostory nemocnice.
Co bylo vaší pracovní náplní?
Dva dny v týdnu jsem se věnovala očkování veřejnosti a zdravotníků. Po zbytek času nemocniční hygieně, která pro mne byla úplnou novinkou. Kontrolovaly jsme prostředí, sterilizátory a odebíraly na odděleních či sálech stěry.
Od prosince loňského roku jste se začala podílet na přípravách Očkovacího centra OČKO.
Spolu s paní doktorkou Šípovou jsme na konci roku 2020 začaly připravovat vše, co s jeho otevřením souviselo. Budovalo se zcela nové zdravotnické zařízení a já byla u toho. To bylo pro mne něco zcela nového. Musely jsme se postarat o materiální i personální vybavení. Personál jsme nabíraly už během očkování zdravotníků v prostorách Anesteziologickoresuscitačního oddělení. V centru nám vedle stávajících zaměstnanců Nemocnice České Budějovice, a.s., pomáhají také kolegyně, které jsou již ve starobním důchodu. Práce je pro ně příjemným zpestřením, jsou za ni rády. Tým, který zde máme, je úžasný.
Jaké jsou vaše hlavní pracovní činnosti?
Plánuji směny pro sestřičky. Objednávám zdravotnický materiál, jako jsou stříkačky, jehly, dezinfekce na pokožku, kůži nebo také čisticí prostředky. Součástí naší práce je i náročná administrativa, musím se postarat i o kancelářské vybavení. Měla bych být nápomocna všude. Když je třeba, očkuji, jsou-li problémy se systémem, řeším technické záležitosti nebo si sednu za přepážku.
Velkou část dne strávíte se sluchátkem u ucha.
Denně přijmeme opravdu velké množství telefonátů. Lidé nám volají z různých důvodů. Ruší termíny očkování, chtějí přeobjednat nebo se ptají na typ vakcíny, kterou očkujeme. Telefony utichnou opravdu až na konci dne.
Co vás během vašeho působení na OČKU nejvíce překvapilo?
Nejvíce mne překvapil náš personál, který zde pracuje. Všichni jsou velmi vstřícní, usměvaví a ochotní. Jsou aktivní a sami se hlásí o služby. Stejný dojem mám i z osob, které přicházejí na očkování. Vidíme na nich radost a také úlevu, že jsou již chráněni. Od většiny se nám také dostává velmi milé zpětné vazby na průběh očkování.
V posledních měsících jste byla enormně pracovně vytížená. Na co jste nejvíce myslela a nač se těšíte v dohledné době?
Nemohu říci, že bych měla v souvislosti s onemocněním covid‑19 a prací ve zdravotnictví strach o sebe. O rodinu jsem se ale bála. Oproti kolegům z oddělení v rámci nemocnice přicházíme v očkovacím centru do kontaktu se zdravými lidmi. Nejtěžší pro mne byla ta časová náročnost. Rozhodně to nebylo o pracovní době „od–do“. Těším se proto na čas, kdy budu mít více volna a má práce bude o něco předvídatelnější. To s sebou bohužel přinese i fakt, že se po opuštění OČKA rozloučím s kolegy, se kterými zde pracuji. Máme opravdu skvělý tým, a to bude ztráta, která mne bude lidsky mrzet.
Rozhovor vedla
Bc. Iva Nováková, MBA
Oddělení vnitřních a vnějších vztahů