Rozhovor s Mgr. Ivanou Turkovou, vedoucí Odboru zdravotnictví Krajského úřadu Jihočeskéo kraje a Mgr. Petrem Studenovským předsedou představenstva holdingu Jihočeské nemocnice, a.s. - celý zpravodaj si můžete přečíst zde
Mgr. Ivana Turková, vedoucí Odboru zdravotnictví Krajského úřadu Jihočeského kraje, a Mgr. Petr Studenovský, předseda představenstva holdingu Jihočeské nemocnice, a.s., se oba, ač každý z jiné pozice, podílejí na řízení jihočeských nemocnic.
Mgr. Ivana Turková stojí od loňského června v čele Odboru zdravotnictví Krajského úřadu Jihočeského kraje. Do gesce jejího odboru spadá správa jihočeských nemocnic, jejichž zakladatelem a stoprocentním vlastníkem je Jihočeský kraj.
Paní magistro, od loňského června vedete Odbor zdravotnictví Krajského úřadu Jihočeského kraje. Na tomto odboru však pracujete již mnoho let. Jaká byla vaše cesta na vedoucí pozici?
Na Odboru zdravotnictví pracuji od roku 2008. Před mým jmenováním do funkce jsem si prošla řadou referentských pozic a získala tak zkušenosti s většinou agend. Mimo jiné jsem se věnovala také krizovému řízení. Právě tyto zkušenosti se ukázaly jako velmi užitečné v období covidové pandemie v letech 2020–2022.
O činnosti odboru jsem tedy měla dobré povědomí, i přesto však rozhodování, zda funkci přijmu, nebylo jednoduché. Již jsem prošla ročním koloběhem rutinně opakujících se činností. Navzdory tomu mě každodenně něco překvapí. Odbor zdravotnictví patří v rámci úřadu k nejmenším odborům, kolektiv je sehraný a vše dobře funguje. Když Mgr. Petr Studenovský odcházel z postu vedoucího, provedli jsme několik organizačních změn a některé procesy jsme nastavili jinak. Nově jsme například vytvořili pracovní pozici právníka odboru, přesunuli a zefektivnili náplně práce dalších pozic a zůstalo nám personálně zajistit tři pozice. To se téměř podařilo a těší mě, že odbor je nyní stabilizovaný. Mojí osobní strategií a přáním je, aby na našem odboru panovaly dobré vztahy a všichni jsme byli lidsky i profesně spokojení.
Přibližte nám prosím činnosti Odboru zdravotnictví. Jaké služby poskytujete občanům a poskytovatelům zdravotní péče?
Náš odbor nabízí širokou paletu služeb jak pro občany, tak pro odbornou veřejnost. Vydáváme oprávnění k poskytování zdravotních služeb pro lékařské a nelékařské obory zdravotní péče, lékárny i lůžková zařízení, jako jsou například nemocnice.
Zabýváme se agendou stížností na poskytované zdravotní služby. Pokud má pacient pochybnosti o postupu poskytované péče, může se na Krajský úřad Jihočeského kraje obrátit s podnětem k prošetření.
Se stížnostmi je pak úzce spojena obsáhlá agenda kontrol poskytovatelů zdravotních služeb z hlediska věcného, technického a personálního vybavení. Agenda kontrol je stále náročnější a zároveň stoupá potřeba kontrol.
Při ukončení činnosti zdravotnického zařízení, které nemá náhradu, zajišťujeme pacientům zdravotnickou dokumentaci, kterou na jejich žádost předáváme nově zvolenému lékaři.
Věnujeme se také agendě samosprávních činností, která se dotýká právě jihočeských nemocnic, investiční a dotační politice a také ekonomice příspěvkových organizací kraje, které máme na Odboru zdravotnictví ve „správě“ dvě – Zdravotnickou záchrannou službu Jihočeského kraje a Psychiatrickou léčebnu Lnáře, p.o.
Úkolů Odboru zdravotnictví je však daleko víc.
Zmínila jste, že potřeba kontrol stoupá. Jaké jsou nejčastější důvody?
V poslední době se objevují poskytovatelé zdravotní péče, jejichž zaměstnanci nesplňují kvalifikační požadavky na danou zdravotní službu. Právě tyto nedostatky jsou nejčastějším důvodem kontrol.
Jaké úkoly či výzvy máte před sebou v následujícím pololetí?
Dnešní doba je velmi turbulentní. Zdravotnictví čekají velké výzvy nejen finanční, ale především personální. Rychle se blíží doba, kdy budou do penze odcházet lékaři primární péče, tedy praktičtí lékaři pro dospělé i děti. Aktuálně k tomu již dochází u lékařů pro děti a dorost. Jakmile nám současně ukončí činnost tři pediatričky, budeme mít velký problém zajistit dostupnost péče. Stejná situace je i ve stomatologii. Nutno podotknout, že generační výměna lékařů trápí celou republiku.
Tomuto problému se věnujete velmi intenzivně. Jak se snažíte nalákat lékaře do jihočeských ordinací a nemocnic?
Ano, Jihočeský kraj se v tomto angažuje velmi aktivně. Jedním z nástrojů je dotační program, který jsme spustili v roce 2022. V letošním roce jsme získali kupříkladu nového lékaře pro Gynekologicko-porodnické oddělení prachatické nemocnice. Podařilo se nám přivést i stomatology či ambulantní specialisty. Jednáme také s dalšími zájemci z řad lékařů, kteří míří do primární péče. Vidíme úspěchy, za které vděčíme rovněž úspěšné marketingové kampani. Uvažujeme i o dalších formách podpory, jako jsou například stipendijními programy pro studenty lékařských i nelékařských oborů nebo právě podpora pediatrie.
Jak hodnotíte spolupráci s holdingem Jihočeské nemocnice, a.s.?
Jihočeský kraj je zakladatelem všech jihočeských nemocnic, naše spolupráce je tedy velmi úzká. Mgr. Studenovský se zasloužil o velmi pozitivní a spolupracující prostředí s managementy jednotlivých nemocnic, ve kterém s mým týmem samozřejmě rádi pokračujeme. Ředitelé jihočeských nemocnic a jejich týmy mě mezi sebe velmi dobře přijali. Jim i Petrovi proto patří mé poděkování.
Naším společným cílem je posouvat dopředu jihočeské zdravotnictví, co se nabídky i kvality poskytovaných služeb a personálního zajištění týče. Gesčním politikem pro oblast zdravotnictví je hejtman MUDr. Martin Kuba, který sám iniciuje řadu setkání a otevírá důležitá témata. Je inspirativní s ním spolupracovat a troufám si říct, že nám spolupráce sedí. Na jihočeské zdravotnictví nahlížíme jako na komplex, kde všechny nemocnice poskytují stejně kvalitní zdravotní péči se stejně kvalitním personálem. Na pacientovi pak zůstane rozhodnutí, jaké zdravotnické zařízení si vybere z hlediska jeho dostupnosti či dalších parametrů, které jsou pro něj zásadní.
Mgr. Petr Studenovský je od loňského roku novým předsedou představenstva Jihočeských nemocnic, a.s. Do servisní organizace jihočeských nemocnic přešel z pozice vedoucího Odboru zdravotnictví Krajského úřadu Jihočeského kraje. V čele oddělení působil od roku 2006.
Pane předsedo, stejně jako nynější vedoucí odboru i vy jste byl dlouholetým zaměstnancem kraje. Jaké pozice jste zastával?
Nejprve jsem pracoval v sociální oblasti, a to v roce 1991, kdy jsem začínal jako kurátor pro mládež. Posléze jsem působil jako vedoucí Oddělení sociálně-právní ochrany dětí. Po zrušení okresních úřadů jsem přešel na krajský úřad, kde jsem byl nejprve řadovým pracovníkem a po čase jsem postoupil na pozici vedoucího Oddělení sociálně-právní ochrany dětí. Určitá paralela s mým současným profesním zařazením nastala v momentu, kdy jsem od MUDr. Zdeňka Hejduka, který z krajského úřadu přešel do holdingu Jihočeské nemocnice, a.s., přebíral Odbor sociálních věcí a zdravotnictví.
Odbor za dobu vašeho působení jistě prošel velkým vývojem.
V době mého nástupu do funkce byl Jihočeský kraj jedním z mála krajů, který měl sociální a zdravotní problematiku sloučenou v jeden odbor – Odbor sociálních věcí a zdravotnictví. Do sociální agendy spadaly příspěvkové organizace v sociální oblasti, sociálněprávní ochrana dětí včetně náhradní rodinné péče, kurátorství pro mládež v rámci trestné činnosti mládeže, problematika menšin a řada dalších agend. Zdravotní část pak zajišťovala záchrannou službu, psychiatrickou léčebnu ve Lnářích, nemocnice, a jak uvedla Ivana Turková, výkon přenesené i samostatné působnosti v oblasti zdravotnictví na území kraje. Spektrum naší práce tak bylo velmi široké. V roce 2017 však došlo k rozdělení, kdy vznikly dva samostatné odbory.
Na odboru zdravotnictví jste působil dlouhé roky, jak na toto životní období vzpomínáte?
Na počátku jsem byl „hozen do vody“. Přicházel jsem v okamžiku, kdy se z jihočeských nemocnic, vyjma českobudějovické, stávaly akciové společnosti. Jednotlivé záchranné služby v kraji se těsně před mým nástupem sloučily do jedné příspěvkové organizace kraje. Vznik nového subjektu a systému fungování přinesl mnoho úkolů k řešení.
V té době také vyšel v platnost zákon o sociálních službách. Prošli jsme si „hladovými“ roky, ve kterých měly i naše organizace velké problémy. Řešili jsme splatnost od zdravotních pojišťoven za vykázanou péči, problematiku evropských dotací, budování a přestavby výjezdových základen zdravotnické záchranné služby, nemocnic a zařízení sociálních služeb, jako jsou například domovy pro seniory.
S Mgr. Turkovou jsme začali úzce spolupracovat v období pandemie covidu-19, za což jí patří velké poděkování. Začátky totiž nebyly vůbec jednoduché. V noci jsme čekali na kamiony s ochrannými prostředky. Bylo nutno připravit logistiku na rozdělování těchto ochranných prostředků všem poskytovatelům zdravotních služeb. Už tehdy se projevila dobře nastavená spolupráce s českobudějovickou nemocnicí, která nám byla nápomocná při shánění a uskladňování ochranných prostředků. Poté přišlo období příprav a vlastního provádění očkování proti covidu.
Pan hejtman přišel s nápadem velkých očkovacích center a všechny naše nemocnice je velice rychle vybudovaly. Troufám si říci, že kdyby v době vzniku byl dostatek očkovací látky, bylo by proočkování obyvatel kraje zvládnuto daleko dříve. V každém případě si myslím, že je to velká zásluha a práce lidí v nemocnicích i těch zvenku, kteří nám pomáhali, aby se vše takto zvládlo. Nebyla to lehká doba.
Ve funkci jste se vystřídali na konci covidové pandemie. S jakými výzvami jste odbor předával?
Před námi všemi leží mnoho nových výzev a řešení řady z nich nebude lehké. Ať už se jedná o nedostatek lékařů a ostatních zdravotníků, financování zdravotnické péče nebo legislativní změny a podobně. Práce na odboru nikdy nekončí. Nepochybuji však o tom, že je odbor v současné době stabilizovaný a v dobrých rukou.
Prvního května loňského roku jste přešel do vedení společnosti Jihočeské nemocnice, a.s. Jaký byl váš první rok na novém působišti?
Rok utekl velmi rychle. Stejně jako má kolegyně, i já jsem se musel seznámit s činnostmi, které se během roku opakují. Nové pro mne bylo to, že se dívám na námi řešené úkoly z druhé strany, tedy už ne pohledem zakladatele, ale provozovatele. I přesto však tato činnost musí být v souladu se strategií a plány zakladatele. Základní činností jihočeských nemocnic je společný nákup komodit a služeb, finanční a personální stabilita nemocnic. V tomto ohledu i ve spolupráci s krajem se snažíme dělat vše, co je možné.
Ve zdravotnictví jste se pohyboval dlouhé roky. Dozvěděl jste se i přesto něco nového?
Příjemně mě překvapilo, kolik špičkových odborníků a skvělých lidí v jihočeských nemocnicích pracuje. Naopak nepříjemným překvapením pro mě byla mimo jiné komplikovanost v oblasti veřejných zakázek. V roce 2022 jsme například realizovali 63 veřejných zakázek za 522 miliónů korun. V letošním roce to bude jen v oblasti léčiv pro jihočeské nemocnice 17 veřejných zakázek v hodnotě kolem 486 miliónů korun. Mimo léčiva soutěžíme samozřejmě i další komodity. Jejich příprava a realizace je náročná a představuje výzvu pro všechny zapojené. Snažíme se o jednotnost v přístupu ze strany holdingu tam, kde to dává smysl, jako je například sledování a vyhodnocování výkonosti nemocnic, v oblasti společných nákupů nebo zajištění kyberbezpečnosti. Dovolím si volně vypůjčit slova pana hejtmana: „Jihočeské nemocnice jsou obecně dobře hodnoceny. To nás ale nesmí uspokojit. My musíme hledat, pojmenovat a řešit naše slabiny. Jenom tak budou spokojení naši pacienti, zdravotníci a zachováme dobrou úroveň nemocnic i nadále.“
Na závěr si dovolím stejnou otázku, kterou jsem položila magistře Turkové. Jak hodnotíte vaši vzájemnou spolupráci?
S řediteli jihočeských nemocnic se na své současné pozici vídám často. Jsem velmi rád, že kolegové hodnotí přístup Odboru zdravotnictví pod vedením právě Ivany Turkové velmi kladně. Kvitují přístup odboru a jeho zájem aktivně řešit nastolené úkoly či otázky. Spolupráce kraje (zakladatel nemocnic) a jihočeských nemocnic se dotýká celé řady oblastí. Projevilo se to například v období pandemie covidu-19 u laboratoří. Zástupci kraje a nemocnic se jeli společně podívat do Fakultní nemocnice v Olomouci. Po příjezdu zpět jsme vytvořili plán na zvýšení kapacity laboratoří a provedli rychlou realizaci v každé nemocnici. Řešíme společně již zmíněný dotační program na příchod lékařů, který byl rozšířen i pro potřeby nemocniční péče. Zaobíráme se ale i celou řadou dalších témat. Všechny je nyní vyjmenovat nelze, ale zmíním například problematiku GDPR (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) a kybernetické bezpečnosti. V současné době se jihočeské nemocnice také připravují na možnost čerpání finančních prostředků na výstavbu nebo úpravu urgentních příjmů v nemocnicích. S krajem však řešíme i investiční politiku nemocnic jako takovou, včetně snižování energetické náročnosti nemocničních provozů. Musím říci, že velkým přínosem je osobní zapojení pana hejtmana, který je původní profesí lékař a působil také v českobudějovické nemocnici. Problematika zdravotnictví jej tak logicky zajímá a rozumí jí.
Možná trochu neskromně, zato velmi upřímně, mohu říci, že naše spolupráce je velmi efektivní. S krajem i s krajským úřadem máme společný cíl –poskytovat našim pacientům tu nejlepší péči a být našim zaměstnancům výborným zaměstnavatelem.
Rozhovor vedla
Bc. Iva Nováková, MBA ředitelka úseku komunikace a péče o zaměstnance
