Rozhovor se zástupcem primáře Gynekologicko-porodnického oddělení MUDr. Petrem Valhou, Ph.D. - celý zpravodaj si můžete přečíst zde
Jaké jsou cíle a přínosy nové studie, blíže vysvětluje zástupce primáře Gynekologicko-porodnického oddělení MUDr. Petr Valha, Ph.D., který je hlavním zkoušejícím studie.
Pane doktore, vaší odborností je onkogynekologie. Můžete na úvod tento obor blíže popsat? Onkogynekologie se věnuje komplexní péči o onkologickou pacientku, tj. stanovení diagnózy, léčbě a péči po léčbě. Základem je kvalitní diagnostika, která stanoví typ tumoru, jeho rozsah a stadium. Tyto informace jsou zásadní pro rozhodnutí, jakou strategii léčby zvolit – zda léčbu chirurgickou, nebo onkologickou, jako je například chemoterapie, ozařování, imunoterapie, biologická léčba apod.–anebo jejich kombinaci. O navrženém způsobu léčby se rozhodujeme v tzv. onkotýmu, v kterém je přítomen onkogynekolog a onkolog, ale máme také k dispozici k multioborové konzultaci kolegy na radiologii, patologii, chirurgii a další. Tato péče, kterou naše nemocnice poskytuje, je součástí tzv. KOC – komplexního onkologického centra.
Nová studie je zaměřena na karcinom, tedy nádor děložního hrdla. Můžete vysvětlit cíle studie?
Studie má název „Cervantes“ (akronym – CERVical cancer: Adjuvant ThErapy and radical Surgery) a jejím hlavním cílem je sledovat úspěšnost léčby po radikální operaci v kombinaci s následnou chemoradioterapií ve srovnání se skupinou, která je pouze radikálně operována. Důvodem, proč toto sledujeme, je, že chceme prokázat anebo vyvrátit, že v případě nádoru děložního hrdla, který splňuje přesná kritéria a který nezasahuje do lymfatických uzlin, je pro pacientku naprosto bezpečné a s ohledem na kvalitu jejího dalšího života výhodnější podstoupit pouze radikální chirurgický zákrok bez následné chemoradioterapie. Ozařování po odstranění dělohy má pro pacientky totiž řadu nepříjemných vedlejších účinků. U tohoto typu onkologického onemocnění je výhodné různé metody nekombinovat, vzhledem k možným komplikacím léčby. Nicméně stále trvá, že chemoradioterapie má svou nezastupitelnou roli ve vyšších stadiích onemocnění. Aktuálním trendem v onkologii je výše zmíněná léčba šitá na míru, tzv. tailored treatment/surgery. V posledních letech došlo k obrovskému rozvoji chirurgických a diagnostických technologií. V chirurgii je to využití elektrochirurgie s celým spektrem koagulačních systémů, kdy jsme například schopni operovat bez klasických stehů, bezstehová chirurgie, tzv. sutureless surgery. Můžeme tak provádět radikálnější výkony, které jsou ale na druhou stranu bezpečnější a jsou pro pacientky menší zátěží. Dále využíváme výhody roboticky asistované operativy. K dispozici máme speciální fluorescenční barvivo, které nám detekuje lymfatické cévy a první spádovou uzlinu, přes kterou se nádorové buňky mohou šířit. V histopatologické diagnostice nádorů a jejich chování došlo také k enormnímu rozvoji. Během operace jsme schopni ve spolupráci s patology zhodnotit, o jaký typ nádorů se jedná a jak radikální operace nebo následná léčba má být. Velmi důležitou částí péče je dlouhodobé sledování pacientek po léčbě. Jsme schopni tak poměrně včas detekovat případnou recidivu rakoviny a nasadit vhodnou léčbu. U této konkrétní studie je to dvanáct let.
Jak náročné bylo dostat se do studie a jaké benefity vám účast ve studii přináší?
Celý přijímací proces trval rok. Museli jsme prokázat kvalitu péče celého týmu onkogynekologie – tedy jak našich chirurgických zákroků, tak kvalitu laboratorního zpracování vzorků, podávání chemoterapií, ozařování, radiodiagnostiky, etické komise a řady dalších činností. Například v průběhu operace se pořizují fotografie, které dokazují přesnost radikality operace. Do studie má být zařazeno 94 onkogynekologických center, většinou univerzitních pracovišť po celé Evropě. Podařilo se nám v tomto procesu rychle zorientovat, a tak jsme byli zařazeni mezi první čtyři centra v Evropě, kde byla studie zahájena. Našemu týmu se podařilo během čtrnácti dnů zařadit úplně první pacientku této studie. Tímto bych rád poděkoval všem kolegyním a kolegům, kterým jsem přidělával práci už při tak nabitých programech. O to víc si toho vážím, protože studie je akademická, bez finančních benefitů a je založena na dobrovolnosti pacientů, lékařů a sester. Nejen náš obor je postaven na výsledcích studií, na jejichž základě se mění doporučené léčebné postupy, a to čím dál rychlejším tempem vzhledem k množství nových dat. Autorem výše zmíněné studie je tým mezinárodních odborníků v čele s prof. MUDr. Davidem Cibulou, CSc., z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, který pro moderní pojetí onkogynekologie v Evropě a ČR udělal mnoho práce. Jsem rád, že můžeme být aktivní součástí vytváření nových doporučených postupů a být zapojeni do komunity evropských onkogynekologických center. Studie obecně jsou také dobrým impulsem i pro mladší kolegy a jejich rozvoj odborné kariéry. Se studiemi se obecně pojí velká administrativní zátěž. Rád bych zmínil, že během posledních let se podařilo v nemocnici vytvořit studijní tým, který nám s administrativní částí studií velmi pomáhá. Rád bych tedy jmenovitě poděkoval za spolupráci studijní koordinátorce PharmDr. Barboře Vařejkové a studijní sestře Lence Bártové.
Jaká je věková skupina pacientek s nádory děložního čípku? Přicházejí k vám včas?
Zpravidla se jedná se o ženy ve věku 30 až 60 let. Je to věková kategorie žen, která ještě neměla možnost očkování proti lidskému papilomaviru před zahájením pohlavního života. Očkování je primární a nejúčinnější prevencí nádoru děložního čípku a vulvy. Rád bych tímto rodičům doporučil, aby využili možnosti bezplatného očkování pro dívky i chlapce, a chránili tak své děti před rakovinou genitálního traktu. Již několik let se provádí v rámci pravidelných gynekologických prohlídek screening karcinomu děložního čípku, díky čemuž se zvyšuje počet žen, kterým je nádor diagnostikován včas. Přesto stále přicházejí ženy, které nechodí na pravidelné prohlídky, a nádory jsou u nich tak odhaleny až ve vyšším stadiu. Nicméně počet těchto případů naštěstí klesá a doufám, že v budoucnosti už se s takovými nálezy ani nebudeme setkávat.
Rozhovor vedla
Ing. Veronika Dubská
Oddělení vnitřních vztahů
