Rozhovor s Mgr. Hana Kubešová, která 1. ledna 2021 převzala post náměstka pro řízení kvality a bezpečí poskytované péče - celý zpravodaj si můžete přečíst zde
Mgr. Hana Kubešová rozšířila řadu žen ve vedení českobudějovické nemocnice. Od 1. ledna 2021 převzala po doc. MUDr. Jozefu Filkovi, Ph.D., post náměstka pro řízení kvality a bezpečí poskytované péče.
Vaše cesta do zdravotnictví, potažmo do českobudějovické nemocnice, nebyla úplně přímočará.
To opravdu ne. Mé začátky byly hodně sportovní. Pocházím z Litvínova, kde jsem od dětství hrála hokej, přičemž posledních 10 let sportovní kariéry jsem reprezentovala Českou republiku. Působila jsem v ženském národním týmu. Byla jsem jednou z průkopnic ženského hokeje u nás a mám tu čest, že můj hokejový dres visí v síni slávy ledního hokeje. Litvínov je velmi malé město a v podstatě všichni jsou zde spojeni s hokejem a osobností Ivana Hlinky. Ten vychoval mnoho hokejových osobností jako je Jirka Šlégr, Martin Ručínský, Robert Reichel, se kterými jsme chodili hrát hokej za barák. V dětství jsem hrála i házenou, která je paradoxně na zranění daleko horší než hokej. Zhruba ve 26 letech jsem pochopila, že je čas se věnovat jiným aktivitám než jen sportu. U národního týmu i klubového hokeje jsem tedy skončila a krátce jsem se věnovala tréninku dětí.
Jak vás vaše hokejová kariéra zformovala?
Razím heslo: „Kdo žil v Litvínově, zvládne všechno“. (smích) Měla jsem poměrně tvrdou výchovu a jen tak mne něco nezaskočí. Mám ráda otevřenost a upřímnost. Ráda řeším věci hned. Z hokeje jsem zvyklá, že když se něco nepovede, vyříkáme si to rovnou a po zápase spolu jdeme s čistým štítem na pivo. V běžném životě to nefunguje vždy, ale toto nastavení se mi hodilo i během dob, kdy jsem pracovala na chirurgických odděleních. Veškeré problémy musíte řešit hned, nikdy totiž nevíte, co vás čeká za 10 minut. Co se týče současné pozice, musela jsem svůj přístup změnit. Spoustu věci je zapotřebí nastudovat, promyslet a se zohledněním všech souvislostí dokončit.
Mgr. Hana Kubešová v klubovém dresu Litvínov
Dres Mgr. Hany Kubešové (rozené Ťahlové) v Síni slávy ledního hokeje
Jaká byla vaše cesta od hokeje do zdravotnictví?
V Mostě jsem vystudovala střední zdravotnickou školu a hledala zaměstnání v oboru. Z osobních důvodů jsem se přesunula na jih a nastoupila do Lázní Bechyně, což se stalo přibližně před 20 lety. Po mateřské dovolené jsem začala pracovat v táborské nemocnici na oddělení ortopedie. V době, kdy v nemocnici vznikl společný ošetřovatelský lůžkový fond operačních a interních oborů, jsem se přihlásila do výběrového řízení na vrchní sestru operačních oborů, které jsem vyhrála. Na této pozici jsem působila necelých deset let. Měla jsem na starosti lůžkový fond oddělení ortopedie, chirurgie, urologie a ORL. V té době jsem také vystudovala Zdravotně sociální fakultu Jihočeské univerzity. V letošním roce mám v plánu dokončit studium doktorandské, souběžně s tím ještě studuji řízení kvality. Musím velice poděkovat panu docentu Filkovi, který je mi stále velmi nápomocen.
Sraz veteránek ledního hokeje z roku 2019
Medaile
Co vás k řízení kvality přivedlo?
Nabídka přišla už před 12 lety v Táboře od hlavní sestry. Začala jsem se tedy souběžně s činností vrchní sestry společného ošetřovatelského lůžkového fondu věnovat i řízení kvality. Působila jsem také jako interní auditor. V okamžiku, kdy jsem dostala nabídku z českobudějovické nemocnice, mi již byla problematika kvality a interního auditu známa. Věděla jsem, do čeho jdu. Objem práce je pochopitelně v krajské nemocnici mnohem větší než v nemocnici okresní. Popište, prosím, vaši pracovní náplň. Na pozici náměstkyně jsem velmi krátce, úkoly tedy přicházejí stále nové. Nicméně agendou, kterou je třeba zpracovávat kontinuálně, je řízená dokumentace a příprava jak na interní, tak na externí audity. Sbor interních auditorů je 32členný. Aktuálně prošel drobnou obměnou. Pět auditorů v loňském roce odešlo do důchodu nebo ukončili v Nemocnici České Budějovice, a.s., pracovní poměr. Oslovili jsme tedy nové kolegy, kteří musí projít školením. V týmu interních auditorů působí převážně vrchní a staniční sestry a také zástupce IT.
Do mojí agendy spadají i záležitosti týkající se provozu jednotlivých oddělení. V lednu jsme například řešili chemické látky a administrativu s tím související nebo také elektronizaci ošetřovatelské dokumentace. Denní činností je například sledování nežádoucích událostí a intervence na ně.
O co se při revidování dokumentů opíráte?
Garantem dokumentu je vždy příslušný odborník. Spolu s panem docentem Filkou máme povinnost sledovat veškeré legislativní změny a případné úpravy a revize. S garantem pak řešíme implementaci změn. Uvedu příklad. V prosinci se stěhovalo Kožní oddělení zpět do původních prostor. K tomu je nutno aktualizovat provozní řád a provozní režim. Garant dokument reviduje, já formálně upravím, zajistím příslušné podpisy a zasílám Krajské hygienické stanici Jihočeského kraje. Tyto dokumenty jsou pak předmětem externích kontrol, musíme je tedy mít v naprostém pořádku.
Do konce roku jste pracovala na pozici studijního koordinátora pro neurobory. Loňský rok byl kvůli onemocnění covid‑19 velmi nestandardní. Dotkla se tato situace i realizace klinických studií?
Z mé zkušenosti se covid‑19 negativně promítl i do procesu některých klinických studií, a to hlavně v oblasti náboru nových pacientů. S novým rokem spadá tato agenda pod prof. MUDr. Mgr. Alana Bulavu, Ph.D., náměstka pro vědu, výzkum a školství.
Jaké audity a kontrolní činnost vás v tomto roce čekají?
Kontrolní činnost začíná od února. Já průběžně zpracovávám výsledky a řeším nápravná opatření. V dubnu proběhne dozorový audit ISMS, který se týká IT. Oddělení lékárny, které loni získalo certifikát kvality, projde letos auditem dozorovým, a to v květnu. V červnu nás čeká dozorový audit kvality a na konci roku budou probíhat audity lékařského ozáření. Ty se konají jednou za 5 let.
Vysvětleme jaké benefity audity pracovištím a organizaci přinášejí.
Interní audity jsou ze zákona povinné, externí jsou dobrovolné. Za ty externí jsme ale rádi, protože jsou prevencí „provozní slepoty“. Je vždy dobré, když vaši práci zkontroluje někdo zvenčí. Interní audity a vytvořené procesy chrání primárně pacienty, následně i samotné zaměstnance. Audit kontroluje jak lékařskou a ošetřovatelskou péči, tak správnost pracovních postupů. Chráníme tím tedy zaměstnance, kterým dáváme jistotu, že pokud budou postupovat dle schválených směrnic, pracují správně a bezpečně. Je třeba podotknout, že interní audity se zaměřují i na nezdravotní část, jako je například stravovací provoz či Oddělení obslužných činností. Cílem interního auditu je pak ověření schody nastavených prostupů a jejich dodržování v každodenní praxi.
Vaše práce je hodně administrativní. Nemůžete mít tedy problém s takzvaným „papírováním“. (smích)
Mně „papírování“ nevadí. Samozřejmě, že když čtu rozsáhlé dokumenty, které jsou plné právních či odborných předpisů, je to náročné. V těchto případech tedy pracuji na etapy. Je dobré si nechat více času, velmi to pomůže ke komplexnímu pochopení dané problematiky.
Co se týče dokumentů, které tvořím či spolutvořím já, to je proces dlouhodobý. Je zapotřebí ověřit praxi z jiných pracovišť, načerpat inspiraci a dostatek informací. Záměrně říkám inspiraci, protože i když mají jinde systém vymyšlený sebelépe, nikdy to nemůžeme stoprocentně převzít. Musím vše upravit na naše podmínky a zasadit do aktuálního legislativního rámce. My se řídíme především Zákonem o zdravotnických službách, Zákonem o specifických zdravotních službách, vyhláškami, normami a podobně.
Nyní jste se posunula do ryze úřednické role. Nechybí vám pacienti?
O pacienty jsem „přišla“ už na pozici vrchní. Na pozici studijního koordinátora jsem s pacienty řešila administrativní záležitosti při jejich zapojení do studie. Setkávám se s nimi stále, ale vlastní ošetřovatelskou práci u lůžka už více jak deset let nevykonávám.
Co vás na vaši práci baví?
Mám ráda práci v týmu, ale na druhou stranu mi vyhovuje, že jsem tak trochu svým pánem. Těší mne, že mohu být zdravotníkům nápomocna. Ulehčit jim práci s náročnou administrativou, která musí být vždy „lege artis“, ale zároveň nesmí být příliš zatěžující. Do práce se těším i díky skvělým kolegům a kolegyním. Zároveň jsem neskonale vděčná za možnost pracovat pod vedením pana docenta Filky, který byl naprosto skvělým šéfem. Moc si vážím faktu, že spolu o problémech hovoříme otevřeně, mé připomínky vždy zváží a zohlední. Vyhovujeme mi, že jsme s panem docentem jeden tým. Stále mi nesmírně pomáhá s novou agendou. Jím nastavené procesy vnímám velmi pozitivně a určitě bych chtěla na jeho práci navázat, ne ji zásadně měnit. Jsem ráda, že i jeho zásluhou interní audity probíhají v přátelském duchu, nejsme vnímáni jako nepřátelé, ale jako kolegové. Do budoucna je mým cílem najít ideální rovnováhu mezi četností auditů a administrativní zátěží pro jednotlivá oddělení.
Rozhovor vedla
Bc. Iva Nováková, MBA
Oddělení vnitřních a vnějších vztahů
