387 87 11 11
Víc než nemocnice.
Rozhovor s lékařem Dětského oddělení MUDr. Stanislavem Skamene - celý zpravodaj si můžete přečíst zde
Nemocniční informační systém je pro zdravotníky nezbytným nástrojem. Zapisují do něj veškeré informace o pacientech. MUDr. Stanislav Skamene působí jako lékař na Dětském oddělení a od května letošního roku je zároveň hlavním administrátorem nemocničního informačního systému. V rozhovoru vysvětluje, proč se rozhodl do jeho úprav aktivně zapojit a jak mohou zdánlivé drobnosti ušetřit lékařům čas i energii.
Můžete na úvod vysvětlit, co je nemocniční informační systém?
Každá nemocnice potřebuje pro práci s elektronickými zdravotnickými daty systém, který splňuje zákonné požadavky na vedení zdravotnické dokumentace, ochranu osobních údajů a bezpečné nakládání s informacemi o pacientech. Zároveň musí být uzpůsobený každodenní práci zdravotníků. Obecně se takovému systému říká nemocniční informační systém (NIS). Konkrétních programů, které nemocnice používají, existuje více – u nás máme program FONS Akord od firmy STAPRO s. r. o.
NIS je velmi robustní a pro fungování nemocnice naprosto klíčový informační systém. Lékaři, sestry i další zdravotníci do něj zapisují informace o pacientech a zároveň v něm nacházejí vše důležité pro péči o ně – například výsledky vyšetření, laboratorní nálezy, lékařské zprávy, informace o hospitalizaci, předepsané léky, žádanky nebo plánovaná vyšetření a výkony.
NIS tedy není jen „elektronická karta pacienta“, je to systém, který propojuje jednotlivá oddělení, pomáhá předávat informace mezi zdravotníky a umožňuje, aby péče na sebe navazovala.
Jak jste se ocitl v roli hlavního administrátora?
Shodou náhod. Když jsem nastoupil do nemocnice, překvapilo mě, jak je systém uživatelsky nepřívětivý. Mých poznámek si všiml MUDr. Michal Prokeš, který zasedal v metodické radě NIS, což je orgán, který dohlíží na řízení projektu NIS. V té době z nemocnice odcházel, a tak mne navrhl jako svého nástupce.
Začal jsem se tedy účastnit jednání, kde se řeší i systémové záležitosti a konfigurace NIS, a rada moje připomínky k praktickému fungování systému kvitovala. Vedoucí IT oddělení Ing. Pavel Majer pak navrhl obnovit systém administrátorů, kteří by za jednotlivá oddělení předkládali požadavky na dílčí úpravy systému, a generální ředitel MUDr. Ing. Michal Šnorek, Ph.D., tuto myšlenku podpořil.
|
MUDr. Stanislav Skamene MUDr. Stanislav Skamene v roce 2023 dokončil studium na 3. lékařské fakultě UK v Praze a nastoupil na Dětské oddělení českobudějovické nemocnice. V letošním roce absolvoval základní pediatrický kmen a plánuje specializaci na dětskou neurologii a intenzivní péči. Zajímá se o vojenskou medicínu a je členem aktivních záloh praporu 6. polní nemocnice Armády České republiky. Ve volném čase rád sportuje, hraje deskové hry a účastní se sportovních kempů. |
Z odborných kruhů často zaznívá, že jsou NIS v českých nemocnicích poměrně zastaralé a špatně propojitelné.
Je to tak, ale už existují systémy, které jsou určené pro zabezpečenou komunikaci mezi zdravotnickými informačními systémy v České republice. Naše oddělení jeden z nich využívá, a to zejména k zasílání ambulantních a propouštěcích zpráv praktickým lékařům pro děti a dorost. Přestože pohyb dat je možný oběma směry, drtivá většina praktiků tuto možnost nevyužívá a výsledky vyšetření spíše vytiskne a pošle do nemocnice přes pacienta a rodiče. I tak je to trochu posun, taková první vlaštovka, první snaha o nějaké propojení databází různých nemocnic a soukromých ordinací, ale účast je dobrovolná a placená. Pro nějaké spolehlivé a celostátní řešení jsou nutné systémové změny ze strany Ministerstva zdravotnictví (MZČR) a Vlády ČR, které již naštěstí pomalu přicházejí.
Každé oddělení má svého administrátora. Do jaké míry se liší požadavky jednotlivých oddělení?
Někdy i zásadně. Medicínská specifika jednotlivých oddělení a režim práce na odděleních se odrážejí i v jejich požadavcích na NIS. Akord umožňuje individualizaci, ale jen do určité míry, řešení musí vždy splňovat zákonem nastavená nařízení (přístupová práva k citlivým údajům, dvoufaktorová ověření, bezpečnost a šifrování informací…), což komplikuje jednotlivé požadavky. K tomu narážíme na limitace základní architektury Akordu, jehož historie sahá až do druhé poloviny devadesátých let.
Můžete uvést konkrétní příklad u vašeho oddělení?
U nás jsme odstranili zbytečnosti, které specificky u dětí nedávají smysl (např. povinnost vyplňovat zaměstnavatele) a automatizovali některé administrativní kroky (např. kategorizace soběstačnosti se v pediatrii řídí dominantně věkem, tudíž Akord údaje podle věku sám předvyplní). Několik podnětů se reflektovalo i v nastavení pro ostatní oddělení – například úprava příjmové a propouštěcí zprávy, zpřehlednění kumulativního nálezu apod. Jednalo se o vesměs malé zdroje velkých frustrací.
Jaké aktuální téma nyní řešíte?
Strukturovanou medikaci. Od léta 2025 ji u nás na Dětském oddělení provozujeme, testujeme a připomínkujeme, některé naše podněty byly reflektovány, některé ne, ale tak to bohužel je. Kromě toho bychom chtěli pro uživatele vytvořit návody na strukturované medikace. Systém obsahuje spoustu dat, ale i funkcí, o kterých řada uživatelů ani neví. Do budoucna nás čeká implementace evropské legislativy v oblasti vedení zdravotnické dokumentace, zejména pak její standardizace. Už nyní je jasné, že bude poměrně náročné zapracovat nutné změny a zároveň dosáhnout uživatelsky funkčního prostředí.
Máte k IT blízko?
Vůbec ne. IT do určité míry rozumím, ale nebaví mě. Kdybych to chtěl dělat, studoval bych informatiku. Baví mne práce lékaře a úkol kultivovat NIS vnímám jako něco, co nikdo dělat nechce, ale někdo dělat musí. Na to konto dodávám, že budu rád za pomoc, připomínky i podněty ke změnám. Stačí mi napsat.
Řada lidí má pocit, že lékaři více koukají do počítače než na pacienta. Kolik času strávíte administrativou?
To je různé, záleží na pacientovi a kontextu péče. Obecně je administrativa bohatá, matoucí a vyplňuje velkou část pracovní doby, ale bohužel je legislativně povinná, a tak s tím nic nenaděláme. Můžeme se však snažit si systém poupravit, aby práce v něm – a tím pádem i administrativa – byla méně frustrující a méně časově náročná (méně klikání, více předvyplňování, větší automatizace a intuitivnost).
Častým steskem pacientů je, že lékaři se ptají na to samé pořád dokola. „Vždyť to musíte mít v tom počítači, doktore.“
V počítači máme spoustu informací, nicméně lékař ze zákona zodpovídá za jejich pravdivost a aktuálnost, takže si je prostě ověřit musí, to za něj žádný systém udělat nemůže.
Dalším problémem je, že v systému máme o pacientovi pouze informace vztahující se k jeho hospitalizaci či návštěvě ambulancí v naší nemocnici.
Rýsuje se nějaké řešení?
Vedle již zmiňovaných systémů pro výměnu dat je v této problematice konečně také aktivní MZČR a Národní centrum elektronického zdravotnictví.
A co se týče NIS?
Je jisté, že ještě minimálně několik let budeme používat stávající systém (důvodem je zejména omezená nabídka alternativ na českém trhu a náklady a rizika spojené s přechodem na jiný systém – a to nejen v klinice, ale i u laboratoří). Proto vidím v úpravách smysl, i když je to někdy velmi náročné.
Ing. Veronika Dubská
Oddělení vnitřních a vnějších vztahů