Rozovor s vrchní sestrou Bc. Janou Lískovcovou - celý zpravodaj si můžete přečíst zde
Vrchní sestra Infekčního oddělení Bc. Jana Lískovcová se v následujícím rozhovoru zamýšlí nad uplynulým pandemickým rokem.
Vrchní sestrou Infekčního oddělení jste se stala krátce před vypuknutím pandemie.
V českobudějovické nemocnici pracuji již 25 let, do funkce vrchní sestry jsem ale nastoupila relativně krátce před pandemií. Ještě před covidem jsme jako oddělení celkem úspěšně absolvovali audit, jehož výsledky pro nás byly důležitou vzpruhou do další práce. Zdálo se, že se všichni hezky zapracujeme, upevníme vztahy na jednotlivých pracovištích, nastavíme procesy a vše poběží jednoduše dál. Nikdo z nás nečekal, co přijde. Když se za těmi posledními měsíci ohlédnu, zdá se až nemožné, co vše má náš kolektiv za sebou.
Jak vzpomínáte na samotný začátek pandemie?
Začátek byl především o velkém neznámu. Nikdo z nás nevěděl, co nás čeká. Na počátku roku 2020 jsme nastavili používání nových ochranných pomůcek a zahájili proškolování personálu jak v nemocnici, tak v domovech pro seniory a dalších ústavech. Z okresních nemocnic Jihočeského kraje na naše oddělení denně dojížděli zdravotníci, které jsme zaškolovali a předávali jim naše zkušenosti. Bylo nutné naučit tamní zdravotnický personál správné technice stěrů. Organizovali jsme mobilní týmy, které také denně vyjížděly a stále ještě vyjíždějí k pacientům po celém kraji.
Krátce poté byli hospitalizováni první covid‑19 pacienti a vy jste začali budovat odběrová místa.
První pacienti s onemocněním covid‑19 byli hospitalizováni pouze u nás, na začátku dokonce jen v jedné části Infekčního oddělení. S nárůstem pacientů se během několika měsíců proměnilo naše oddělení v ryze covidové pracoviště. První odběrové stanoviště vzniklo z jedné ambulance, kde jsme pacienty testovali v přistaveném mikrobusu. Jeho kapacita byla časem nedostačující a my jsme museli otevřít druhé testovací místo v prostorách veřejného parkoviště. Ani toto posílení nestačilo a v září 2020 se otevřelo testovací místo v režimu drive‑in na letišti v Plané u Českých Budějovic. Toto odběrové místo vzniklo doslova během několika hodin, a to za plného nasazení Oddělení obslužných činností, vedení naší nemocnice a mnoha dalších kolegů. Na letišti nám následně s testováním vypomáhala i Armáda České republiky.
Všechny výše uvedené změny se udály velice rychle i přesto, že bylo nutné vytvořit jasná pravidla pro úplně nové činnosti.
Naše IT oddělení vytvořilo v rekordním čase objednávkový systém. Bylo nutné zajistit změnu dokumentace, předávání materiálu do laboratoří, mechanismus předávání odběrů z mobilních týmů a jejich každodenní vybavení ochrannými pomůckami. Odběrová místa jsme museli pokrýt jak personálně, tak materiálně. Na odběrových místech se budovalo také zázemí pro personál, nastavovala komunikace při svozu vzorků tak, aby se vzorky do laboratoří dodávaly správně a rovnoměrně.
Covid‑19 vás přiměl realizovat i drobné stavební práce v prostorách oddělení.
Ano, za plného provozu jsme v průběhu pandemie měnili rozvody kyslíku a realizovali menší stavební úpravy, abychom mohli správně dodržovat izolační režimy, které jsou při onemocnění covid‑19 tolik nezbytné. Z koupelen se staly filtry, bylo tedy nutné vybourat na JIP čtvery nové dveře. Dále jsme všechna lůžka napojili k přívodu kyslíku.
S narůstajícím počtem hospitalizací bylo nutné Infekční oddělení posílit i personálně.
Na covidových stanicích nám od počátku vypomáhal personál z jiných oddělení naší nemocnice. Díky tomu jsme byli schopni poskytnout všem pacientům maximálně kvalitní a bezpečnou péči, a dokonce ji v případě potřeby i rozšířit. Díky personální podpoře jsme dosáhli kapacity tří stanic JIP, jedné stanice IMP a pěti stanic standardních.
Péče o pacienty s onemocněním covid‑19 je psychicky i fyzicky velmi namáhavá.
Pro zdravotnický personál z izolovaných covidových stanic to bylo velmi vyčerpávající. Ve dne v noci přiváželi další a další pacienty. Souběžně s tím, jak se plnila JIP stanice na našem oddělení, se připravovaly k otevření JIP stanice na jiných odděleních. Změnili jsme i systém přijímání pacientů a jejich následné překládání na naše další covidová oddělení (plicní léčebna, chirurgie, urologie a kardiologie) tak, aby byla k dispozici volná místa pro nově příchozí pacienty. Kapacita naší JIP stanice se zvětšila z 6 na 15 lůžek. Ve třetí vlně jsme se rozrostli až na 42 JIP lůžek a více než 100 standardních lůžek. Víc, než kdy jindy jsme se setkávali s pacienty, kteří bezprostředně bojovali o svůj život a víc, než kdy jindy jsme se museli vyrovnávat s jejich smrtí. Snažili jsme se ze všech sil podporovat jejich rodiny, a přitom všem zůstat stále maximálně profesionální. Vedle samotné péče o pacienty se personál Infekčního oddělení s velkou trpělivostí věnuje už více než rok zaučování stále nových kolegů, kteří přicházejí na výpomoc na covidové stanice. Je třeba říci, že všichni, kteří u nás působí a působili, jsou a byli skvělými kolegy. Oceňuji jejich nadšení a ochotu. Jejich pomoci si velice vážíme.
Nelze se neoptat, co vaše rodiny, osobní život nebo výuka dětí, které měly distanční výuku?
Nebylo to ideální. Tak jak se situace v práci horšila, den po dni, i nám docházely síly. Povinnosti neutečou, nemají nožičky, takže nás po 12hodinové směně vedle nákupů, úklidu a podobně čekaly naše ratolesti s domácími úkoly. Spánku bylo v tom nejtěžším čase opravdu málo. Naše myšlenky se pořád točily kolem práce. Nikdy jsme nevěděli, zda budeme ráno pečovat o ty, které jsme večer po dvanáctce opouštěli. Navíc jsme měli strach i jeden o druhého. Onemocněli i někteří z nás.
Z předešlých rozhovorů víme, že se vám dostalo velké podpory ze strany vedení společnosti i dalších oddělení.
Ano. Upřímně mě stále překvapuje, co vše pro nás management Nemocnice České Budějovice, a.s., dokázal v tak rekordně krátkém čase zajistit. Vše se dělo opravdu velmi rychle. Muselo to být náročné jak organizačně, tak finančně. Jen pro představu uvedu, že se Infekční oddělení zvětšilo o několik stanic, prošlo jím velké množství zdravotnického personálu (z 50 sester se navýšil stav na 250 sester a sanitářů) a spotřeboval se obrovský objem zdravotnického materiálu. Velmi nám pomáhalo Obchodní oddělení, které řadu věcí zajistilo téměř ihned. Fantasticky fungovala spolupráce s Úsekem laboratoří, Personálním oddělením, Technickým oddělením, báječní byli pánové ze Skladového hospodářství. Poděkovat musím naší jídelně, prádelně, údržbě a také ochranným složkám – hasičům a policistům, ale i dobrovolníkům, studentům a kaplanům. Velkou oporou pro nás je také Mgr. Václav Šnorek, který našemu personálu dodává psychickou podporu po celou dobu covidu. Infekční oddělení nečelilo nikdy ve své historii takové výzvě a tolika změnám. Během roku se oddělení rozrostlo, vybudovalo několik odběrových míst, přičemž jedno detašované na českobudějovickém letišti. Všichni pracovali s maximálním nasazením, o víkendech či dlouho do noci. Zpětně můžeme říci, že jsme to zvládli velmi dobře, a to především díky skvělé organizaci ze strany generálního ředitele MUDr. Ing. Michala Šnorka, Ph.D., a primáře Infekčního oddělení MUDr. Aleše Chrdleho.
Jak vypadá současná situace na vašem oddělení?
Navzdory rozvolňování vládních opatření máme stále vypůjčených asi 50 zdravotních sester. Právě díky Zaměstnaneckému oddělení jsme zvládli oddělením provést až stovky „půjčeného“ personálu nemocnice. Stále zabezpečujeme provoz odběrového centra na parkovišti u nemocnice a pravidelné mobilní výjezdy po celém kraji. V nedávné době jsme plnili úkoly spojené s testováním pedagogů na školách.
Zdá se, že prospělo rozbíhající se očkování i nedávný lockdown, na našich stanicích už není takový nápor hospitalizovaných pacientů, jako tomu bylo v předchozích měsících.
Co vám v uplynulých měsících dodávalo energii?
Všichni jsme se snažili o regeneraci. Když to bylo jen trochu možné, vyrazili jsme ven, do lesa, na kolo. Baterky jsme potřebovali dobít všichni. Mně osobně se na podzim narodila první vnučka, to je teď má největší radost.
Nedávno zveřejněné průzkumy ukázaly, že se poměrně výrazně změnil pohled společnosti na profesi zdravotní sestry.
Ano, to je asi nejviditelnější pozitivum covid‑19. Veřejnost o nás více ví, naše práce byla vidět. I v tak těžkých časech jsme nikdo nezapochybovali o naší volbě povolání. Na oddělení máme super partu, vzájemně se podporujeme. Tato doba ukázala opravdové charaktery a také to, kdo je týmovým hráčem. Velmi nám pomáhala i podpora veřejnosti. Pochvalné dopisy, podpora v podobě občerstvení. Každá forma díku nám zpříjemnila jinak těžké dny.
Jak vidíte nejbližší týdny?
Nikdo z nás neví, jak se budou chovat mutace, které, bohužel hojně, vznikají. Není jisté ani to, jak na ně bude reagovat očkování. Pro naše pacienty i nemocniční personál si přeji, abychom se mohli co nejdříve vrátit k normálnímu životu, všední práci a všedním starostem. My zdravotníci chceme vynahradit našim dětem, rodinám a bližním vše, co jim za uplynulý rok dlužíme.
Rozhovor vedla
Bc. Iva Nováková, MBA
Oddělení vnitřních a vnějších vztahů
