Rozhovor s vedoucím Antibiotického týmu Nemocnice České Budějovice, a.s., MUDr. Davidem Šůsem - celý zpravodaj si můžete přečíst zde
Každoročně probíhá 18. listopadu pod hlavičkou Evropského centra pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) Evropský antibiotický den. Jeho cílem je zvýšit povědomí o rezistenci bakterií k antibiotikům a hrozbách z nich vyplývajících. „Vzhledem k nastupujícímu období zvýšeného výskytu respiračních infekcí je nutné opakovaně upozorňovat na zbytečné podávání antibiotik, a to jak v primární, tak i nemocniční péči,“ říká vedoucí Antibiotického týmu Nemocnice České Budějovice, a.s., MUDr. David Šůs.
Pane doktore, jaký je nejčastější důvod „zbytečného“ užívání ATB?
Hlavním důvodem je podávání antibiotik u virových respiračních onemocnění. Nejčastějším onemocněním v tomto období je akutní rýma (rhinitida). Ta je v naprosté většině způsobena respiračními viry. Cca 80 % případů je provázeno kašlem a otokem sliznice ve vedlejších nosních dutinách.
Do tří dnů od prvních příznaků se mění barva a konzistence hlenu z původního vodnatého a čirého na žlutozelený. V naprosté většině případů se však nejedná o projev počínajícího bakteriálního onemocnění. Změna v barvě a konzistenci je způsobena primárně obsahem odloučených buněk sliznice dýchacího traktu.
Dalším virovým nemocněním, u kterého často dochází ke zbytečné léčbě antibiotiky, je akutní tonzilofaryngitida, což je zánět hltanu a krčních mandlí. Stejně jako u rýmy se většině případů jedná o virovou infekci.
O léčbě antibiotiky rozhoduje vždy lékař. Zpravidla prvním vyšetřením v ordinaci obvodního lékaře je CRP test. Je toto dostatečným důkazem bakteriální infekce?
Podání antibiotik je vždy výsledkem průniku množin: klinického stavu pacienta a výsledku mikrobiologického vyšetření. CRP test je pouze střípkem do mozaiky posouzení klinického stavu pacienta. Pokud se vrátíme k zánětu hltanu, tak nehledě na výsledky CRP testu je vždy zásadní odběr výtěru z krku na bakteriologickou kultivaci. K antibiotické terapii je možné přistoupit až po prokázaní bakteriálního původce a zhodnocení aktuálního stavu pacienta ošetřujícím lékařem. Právě prokázání bakteriálního původce je klíčem k nasazení správného antibiotika.
Co si máme představit pod pojmem správné antibiotikum?
Správným antibiotikem rozumíme to, které je zacílené přímo na danou bakterii a které minimálně ovlivňuje mikrobiom pacienta, tj. ostatní mikroorganismy, které se nachází například v trávicím traktu, na kůži a na sliznicích.
Například v případě zánětu hltanu je nejčastějším bakteriálním původcem Streptococcus pyogenes. Hlavním antibiotikem potlačujícím tohoto původce je penicilin. Dobrou zprávou je, že od jeho objevu v polovině minulého století stále nebylo prokázáno, že by Streptococcus pyogenes byl k němu rezistentní. U tohoto onemocnění tedy není důvod k obávám z opakovaného použití penicilinu. Pokud dochází k reinfekci tímto streptokokem, je opakované použití penicilinu naopak velmi žádoucí.
Jak je to s délkou užívání antibiotik a případnou změnou antibiotik v průběhu léčby?
Obecným trendem je zkracování doby antibiotické terapie. Bohužel v ČR jsou zatím dostupná pouze celá balení na pět či sedm dní. Je však vždy na posouzení ošetřujícího lékaře, jakou dobu podání antibiotika zvolí. Určitě není na místě obava, pokud určí dobu kratší než násobky výše zmíněných pěti či sedmi dní.
Co se týče změny antibiotik, v některých případech je nutné zahájit antibiotickou terapii okamžitě, tzv. empiricky bez znalosti původce onemocnění. Zde volíme antibiotikum se širším spektrem účinku. Po výsledku kultivace a stanovení citlivosti bakterie na antibiotika je žádoucí, aby ošetřující lékař toto antibiotikum zaměnil za antibiotikum cílené na daného původce. Pacienti ani lékaři rozhodně nemusí mít obavy ze změny antibiotik v průběhu léčby. Naopak naším cílem je vždy co nejpřesnější terapie.
Právě neopodstatněné užívání širokospektrých antibiotik vede ke vzrůstající antibiotické rezistenci. To znamená, že u řady onemocnění nebudeme mít v blízké době účinný lék. Už nyní se objevují bakterie, které jsou rezistentní k naprosté většině dostupných antibiotik.
Kromě antibiotické rezistence jste ale v letošním roce museli řešit ještě další problém. A to výpadky celé řady léčiv včetně antibiotik. Jak tato situace ovlivnila vaši práci a pacienty hospitalizované v nemocnici?
Pokud mohu mluvit za lékaře Laboratoře klinické mikrobiologie, tak nám v důsledku opakovaných výpadků v dodávkách antibiotik přibývá konzultací napříč celou nemocnicí. Lékaři jednotlivých oddělení se na nás obrací s dotazy, jak v dané situaci postupovat. Naším úkolem je najít pro každého pacienta účinnou alternativu za nedostupné antibiotikum. Zatím mohu konstatovat, že pacienti nebyli výpadky jakkoli dotčeni a vždy se lékařům Laboratoře klinické mikrobiologie podařilo zahájit vhodnou terapii alternativním antibiotikem. Samozřejmě vzniklá situace klade zvýšené nároky jak na lékaře, tak na personál ústavní lékárny.
Ing. Veronika Dubská
Oddělení vnitřních a vnějších vztahů
