Bolestmi zad rozumíme bolesti v bederní a křížové oblasti. Jsou jedním z nejčastějších důvodů návštěvy lékaře a pracovní neschopnosti a často se opakují. Podklad bolestí, i těch intenzivních, není v drtivé většině případů závažný. Obvykle vznikají po nevhodném pohybu či při jednostranné zátěži. Bolesti zad často odezní bez jakéhokoliv lékařského zásahu, jsou takzvaně sebelimitující.
Jak si můžeme pomoci sami?
Nejlépe a nejvíce si pomůžete od bolesti sami. Při vzniku bolesti užijte volně prodejná analgetika (ibuprofen, diclofenac). Tablety jsou stejně účinné jako injekce nebo infúze a navíc mají méně komplikací. Respektujte dávkování uvedené v příbalovém letáku. Pokud užíváte více léků nebo máte žaludeční či jaterní onemocnění, při výběru vhodného analgetika se poraďte se svým praktickým lékařem. Lokálně můžete aplikovat gel nebo mast s obsahem diclofenacu či ibuprofenu, další možností je suché teplo.
Vysoce důležitá jsou režimová opatření, a to bez ohledu na to, zda jsou bolesti akutní, nebo dlouhodobé a opakované. Je-li akutní bolest velmi silná, je vhodný krátký klidový režim (maximálně 1–2 dny, ne déle). Nejpozději třetí den začněte s běžnými denními činnostmi, pak přidejte lehčí aerobní aktivitu. I přes bolesti zůstaňte aktivní. Nevhodné jsou činnosti silové (zvedání břemen), nebo švihové (prudké předklony / rotace trupu).
Z dlouhodobého hlediska je namístě redukce hmotnosti a pravidelná fyzická aktivita. Kouření zhoršuje zdraví i stav pohybového ústrojí. Při dlouhodobých obtížích je vhodné vyhledat fyzioterapeuta, který by měl klienta naučit cvičení a režimová opatření pro zdravá záda.
Nejdůležitější je každodenní pravidelné cvičení a pohyb, zvláště pak v období absence bolestí.
Kdy vyhledat lékaře?
Trpíte jiným závažným onemocněním? Pokud se léčíte s nádorovým onemocněním (například karcinom prostaty, plic, ledvin, prsu), bolest zad může být projevem nádorového postižení kostí páteře. Lidé s osteoporózou (řídnutím kostí), typicky ženy po menopauze, nebo lidé dlouhodobě užívající kortikoidy jsou náchylní ke zlomenině obratle. Závažnější úraz zad (pád z výšky, autonehoda, úder do beder) je vždy důvodem k vyšetření.
Máte některé z následujících příznaků? Horečky, nechtěný váhový úbytek či bolesti výlučně v klidu, během spánku nebo odpočinku mohou upozorňovat na zánětlivé či nádorové onemocnění páteře.
Navzdory léčbě bolest neustupuje? Pokud jsou bolesti neměnné více než měsíc i přes užívání analgetik, každodenní rehabilitaci a dodržování režimových opatření, navštivte svého praktického lékaře.
Máte neurologické příznaky? Příznakem postižení nervů je bolest, která vyzařuje do dolní končetiny v úzkém pruhu typicky ke kotníku nebo až k prstům. Bolesti mohou být doprovázeny oslabením končetiny (nepostavíte se na špičky nebo paty) či poruchou citlivosti. Akutním stavem je pak takzvaný syndrom kaudy. Ten se projevuje necitlivostí v oblasti genitálu, poruchou vyprazdňování moči (únik moči či nemožnost se vymočit) a stolice. Tento stav je jediným důvodem neodkladné návštěvy neurologického pracoviště.
Máte jiné příznaky? Všímejte si, zda vás kromě bolesti zad netrápí i jiné potíže, jako je pálení při močení, bolesti břicha nebo na hrudi, zadýcháváte se, průjmy, zvracení.
Pokud se u vás projevuje některý z uvedených příznaků, vyhledejte lékaře. Lékařem prvního kontaktu je praktický lékař.
Kdy je potřeba podrobnějšího vyšetření?
Zobrazovací vyšetření (rentgen, magnetická rezonance) nebo krevní odběry se provádějí pouze selektivně, a to při podezření na strukturální postižení páteře či míchy. Indikaci k jejich provedení určuje lékař.
MUDr. Rostislav Hrubý
Neurologické oddělení
