387 87 11 11
Víc než nemocnice.
Speciál o tom, jak působí alkohol na naše zdraví a jaké komplikace požívání alkoholu přináší - celý zpravodaj si můžete přečíst zde
Češi dlouhodobě patří k největším konzumentům alkoholu na světě. Dle dostupných dat byla v roce 2024 průměrná roční spotřeba na 1 obyvatele České republiky 9,8 litru čistého lihu (etanolu), což odpovídá 7 732 g čistého etanolu. Toto číslo zůstává neměnné v horizontu několika posledních let. Ve srovnání s ostatními státy světa nám patří pomyslná 3. příčka. Lze říci, že se u nás nedaří snížit spotřebu alkoholu. Proč se u nás tolik pije a jaký vliv má alkohol na naše zdraví se dozvíte v tomto speciálu, který jsme rozdělili do několika sekcí dle pohledů různých odborností:
Faktorů je více. Nejvíce v popředí je asi ten, že Češi si jen těžko připouštějí, že alkohol je droga, byť tolerovaná a rozšířená. Toto téma je v české společnost poměrně přehlížené, a tak mnozí nebezpečí závislosti – alkoholismu – podceňují. Je to možná dáno i historicky, alkohol vždy byl a doposud je součástí naší kultury. V České republice je velmi vysoká spotřeba piva, zde máme prvenství na světě. Fenomén „pivní kultury“ je u nás velmi rozšířený, dokonce jsou snahy o zápis tohoto nehmotného dědictví na seznam UNESCO, což rozhodně nepřispěje k omezení spotřeby alkoholu. V neposlední řadě zde v oblasti prevence alkoholismu selhávají i státní orgány. V České republice neexistují dostatečně účinné preventivní Alkohol programy, které by varovaly před riziky pití alkoholu. Problém se týká především konzumace alkoholu u dětí a mladistvých, u kterých má pití alkoholu mnohem závažnější následky, především na vyvíjející se mozek. Zejména na školách by mělo být více preventivních programů, besed, seminářů, které by seznámily děti s riziky pití alkoholu, případně s tím, jak řešit alkoholovou závislost. Zde je potřeba zmínit, že stát by měl více investovat do preventivních programů a seznámit širokou veřejnost s nebezpečím alkoholové závislosti. Až do roku 2024 zodpovídal za oblast léčby a prevence závislostí v České republice národní protidrogový koordinátor, který byl klíčovou osobou odpovědnou za koordinaci politiky v oblasti závislostí. Tato funkce byla zřízena za účelem efektivního řízení a realizace strategií zaměřených na prevenci a léčbu závislostí na nelegálních drogách, alkoholu, tabáku a hazardních hrách. Nyní nemáme žádného protidrogového koordinátora, tato pozice byla zrušena a agendu převzal Odbor protidrogové politiky Úřadu vlády. Obecně lze konstatovat, že protidrogová politika vlády České republiky neřeší aktuální problémy závislostí, včetně té alkoholové, adekvátně.
Alkohol ve statistikách a zkratkách:
• 8–10 % občanů ČR, tj. 1 000 000 obyvatel ČR, pije „škodlivě“
• 15–19 % občanů ČR, tj. 1 700 000 obyvatel ČR, pije „rizikově“
• 6 000–7 000 lidí v ČR zemře ročně v důsledku pití alkoholu
• 19 % těhotných žen pravidelně konzumuje alkohol
• 6–10 % mladistvých ve věku mezi 15 a 18 lety pije denně alkohol
• 837 milionů Kč vydala VZP (Všeobecná zdravotní pojišťovna) v roce 2023 na léčbu spojenou s pitím alkoholu
Škodlivé pití označuje konzumaci 3–6 sklenic alkoholického nápoje denně (u žen 2–4 sklenice). Škodlivé pití alkoholu vede u člověka k fyzickým i psychickým potížím. Protože se jedná o každodenní konzumaci alkoholických nápojů, toto pití se může (ale také nemusí) vyvinout v alkoholovou závislost. Zde narážíme na fakt, že alkohol je u nás tolerovaná droga a mnoho lidí si neuvědomuje rizika denní konzumace alkoholu. Významně narůstá také podíl žen pijících škodlivě. Ženy jsou na alkohol mnohem citlivější než muži. Vyšší citlovost žen k alkoholu je dána zejména nižší aktivitou enzymu alkoholdehydrogenázy (ADH), což je hlavní enzym, který se v játrech podílí na odbourávání alkoholu. Rizikové pití znamená konzumaci 2–4 sklenic u mužů a 1–2 sklenic alkoholického nápoje u žen.
Rizikové pití „zatím“ konzumentovi alkoholu nezpůsobuje zdravotní a psychické škody, ale jedná se o předstupeň škodlivého pití. Lze říci, že člověk nejprve pije jen občas – rizikově , ale pak začne konzumovat alkohol denně, což už je škodlivé pití. Časem již nemůže bez alkoholu existovat, alkohol se pro něj stává drogou – a zde již hovoříme o závislosti, alkoholismu. Alkoholismus je chronické onemocnění, které se dotýká nejen daného závislého člověka, ale i jeho bezprostředního okolí (rodina, přátelé). Zjednodušeně lze říci, že alkoholismus je stav, kdy člověk má neustálou nutkavou potřebu pít alkohol a této potřebě (odborně „craving“, touha po alkoholu) podřizuje celý svůj život.
Alkoholismus lze léčit, důležité je, aby si dotyčný (zde již hovoříme o pacientovi) svůj problém – pití – uvědomil a začal se sám aktivně léčit, resp. řešit situaci s pitím. Pokud totiž chybí motivace a odhodlání, výsledek se většinou nedostaví. Alkoholismus se dá léčit buď ambulantní cestou, tedy že pacient pravidelně dochází k lékaři, do denních stacionářů (tento typ léčby je vhodný pro pacienty, kteří si svůj problém s pitím uvědomují a mají vysoké odhodlání léčit se, nechybí jim motivace), nebo léčbou tzv. ústavní pobytovou, kdy je pacient hospitalizován na psychiatrické klinice v protialkoholní léčebně. Nejdůležitější je pro pacienty celoživotní abstinence. Podle statistik může závislost na alkoholu zkrátit život až o 24 let ve srovnání s průměrnou dospělou populací.
Alkohol má na lidský organismus celou řadu negativních až devastujících účinků. Závisí to na množství vypitého alkoholu, frekvenci užívání a individuálních faktorech (věk, zdravotní stav, genetické predispozice).
Krátkodobé účinky alkoholu:
Dlouhodobé následky nadměrné konzumace alkoholu:
Hodně diskutovaná je otázka mírné konzumace alkoholu (např. sklenka vína denně). Odpověď na otázku, zda může mít určité zdravotní benefity (např. pozitivní vliv na srdce), zní ne. Ani mírná konzumace alkoholu, tzv. „zdraví prospěšné mírné pití alkoholu“, nemá pro lidský organismus žádný zdravotní přínos. Pro lidské zdraví je nejlepší abstinence. Podle oficiálního stanoviska WHO (Světové zdravotnické organizace) „z hlediska zdraví neexistuje žádná bezpečná dávka alkoholu“.
ALKOHOL – droga stará skoro jako lidstvo samo. Nejčastěji užívaná psychoaktivní droga na celém světě. Dle údajů Českého statistického úřadu z roku 2023 Češi spotřebují 20 litrů vína na osobu a rok a 133 litrů piva na osobu a rok. Dle posledních velkých studií nebyl prokázaný pozitivní efekt na lidské zdraví ani malého množství alkoholu. Alkohol je také velice energeticky bohatý nápoj – jeden gram alkoholu představuje 30 kJ energie.
Jak působí alkohol na mozek?
Příznaky jsou vyvolány depresí funkce mozku, zpočátku asi některých hlubších struktur mozku (např. tzv. retikulární formace) , později útlumem kůry mozkové. Mechanismus přímého působení alkoholu na mozek není zcela přesně znám. Předpokládáme, že alkohol ovlivňuje funkce neurotransmitery řízených iontových kanálů - zvláště prostřednictvím nikotinových cholinergních, GABA a NMDA receptorů.
Stav opilosti je závislý nejen na koncentraci alkoholu v krvi, ale i na rychlosti vzestupu jeho hladiny v krvi, na obsahu žaludku, konstituci těla, ale i individuální toleranci. Zatímco s 0,3 promile alkoholu v krvi pociťujete mírnou euforii, při hladině alkoholu 5,0 promile může dojít až k úmrtí.
Chronické nadužívání alkoholu (alkoholismus)
Mezi nejčastější a i nejzávažnější komplikace alkoholismu patří komplikace neurologické.
Korsakův syndrom: dlouhodobější porucha paměti u alkoholika. Výpadky paměti pak nahrazuje různými výmysly (konfabulacemi).
Fetální alkoholový syndrom: je projevem přímého vlivu alkoholu na plod matek alkoholiček. Novorozenci jsou pak nízké porodní váhy, trpí i dalšími vývojovými vadami mozku.
Abstinenční syndromy: představují rozsáhlou a závažnou skupinu postižení mozku alkoholem. Tyto syndromy vznikají, když je z nějakého důvodu příjem alkoholu přerušen. Například úrazem a následným pobytem v nemocnici, kdy alkoholik nemá možnost se napít. Všechny následně vyjmenované abstinenční příznaky jsou již známkou závažné závislosti na alkoholu: - nejdříve se po zhruba 6–8 hodinách abstinence rozvíjí třes, pak i úzkost, nespavost, pocení, vysoká tepová frekvence a vysoký tlak krve - alkohol také může vyprovokovat epileptické záchvaty (záchvaty padoucnice). Tyto záchvaty se objevují 6–48 hodin po vysazení alkoholu, nejčastěji je to po 12–24 hodinách. Alkoholik najednou ztrácí vědomí a zmítá se ve velkých křečích. V tomto stavu se může například udusit vlastními zvratky či se závažně smrtelně poranit. - alkohol může vyprovokovat epileptický záchvat u pacienta s epilepsií. Většinou se tak stane až druhý den po porušení režimu epileptika. Pacientům s epilepsií užívání alkoholu striktně zakazujeme. - asi 5 % alkoholiků postihne tzv. „delirium tremens“. Vzniká nejpozději z abstinenčních příznaků, za 2–3 dny po vysazení alkoholu. Nemocní jsou neklidní, agitovaní. Trpí zrakovými halucinacemi. Stav si žádá akutní hospitalizaci.
Alkoholová mozečková degenerace: toxický vliv nadužívání alkoholu na mozeček, který řídí především rovnováhu. U alkoholika se může po letech nadužívání alkoholu rozvinout porucha stoje a chůze.
Alkoholová polyneuropatie: postižení periferních nervů způsobené dlouhodobým nadužíváním alkoholu, společně s deficitem metabolickým, malnutričním. Je to velmi častá komplikace chronického alkoholismu, vyskytuje se až u 75 % alkoholiků. Jako první bývají postiženy dlouhé periferní nervy na dolních končetinách. Pacient pociťuje brnění plosek, až bolestivě. Pokud převažuje postižení silnějších vláken, pak i poruchy hybnosti a poruchy hluboké citlivosti.
Demence – je častým následkem dlouhodobého nadužívání alkoholu, projevuje se postupným úbytkem paměťových funkcí a následně i poruchami chování.
Alkohol a Váš mozek ve zkratce
Přestože je nám se skleničkou alkoholu na začátku i příjemně, nesmíme ztratit nad alkoholem kontrolu. Mozek totiž pravidelné a velké množství alkoholu vyhodnocuje jako JED. A v naší se zemi se ještě sluší připomenout, že i pivo je alkohol. Na úplný závěr Zaujala vás naše série článků o vlivu alkoholu na lidský organismus? Obáváte se, že vy nebo někdo z vašich blízkých trpí závislostí na alkoholu? Pro pomoc se můžete obrátit například na Ambulanci pro léčbu závislostí Psychiatrického oddělení Nemocnice České Budějovice.
MUDr. Miroslava Nevšímalová
Soukromá neurologická ordinace České Budějovice,
členka redakční rady Nemocničního zpravodaje
Alkohol představuje v České republice jeden z nejvýznamnějších preventabilních rizikových faktorů poškození nervového systému. Vysoká dostupnost a společenská tolerance alkoholu se odráží v dlouhodobě vysoké prevalenci jeho užívání. Rizikově či škodlivě konzumuje alkohol přibližně 15 až 19 procent populace, přičemž až 11 procent obyvatel splňuje kritéria závislostní poruchy. Ačkoli jsou definovány hranice nízkorizikové konzumace (do 20 gramů čistého alkoholu denně u žen a seniorů a do 40 gramů u mužů), dlouhodobé trendy ukazují nárůst škodlivého pití, zejména u mužů (viz tabulku č.1). Již při překročení uvedených nízkorizikových limitů dochází ke zvýšení pravděpodobnosti strukturálních i funkčních změn centrálního i periferního nervového systému. Alkohol tak nepůsobí na nervový systém pouze v kontextu závislosti, ale představuje kontinuální, dávkově závislé neurotoxické riziko (viz tabulku č. 2).
Negativní dopady alkoholu se přitom neomezují pouze na nervový systém. Konzumace alkoholu je prokazatelně spojena se zvýšeným rizikem nádorových onemocnění trávicího traktu, u žen je navíc prokázána souvislost mezi užíváním alkoholu a zvýšeným rizikem rakoviny prsu. Alkohol tak představuje komplexní zdravotní riziko, jehož důsledky se promítají do řady orgánových systémů.
V tomto kontextu nabývají na významu preventivní aktivity zaměřené na omezení konzumace alkoholu. Suchý únor je iniciativa, která podporuje měsíční pauzu od alkoholu a pomáhá upozornit na jeho zdravotní rizika. Dává lidem příležitost zamyslet se nad vlastními návyky, vyzkoušet si, jak se bez alkoholu cítí, a lépe rozpoznat, jak silnou roli v jejich životě hraje. U mnoha účastníků vede tato zkušenost k dlouhodobému omezení pití i po skončení kampaně a přispívá k tomu, aby byla abstinence vnímána jako běžná součást zdravého životního stylu.
Dále v textu představujeme některé vybrané poruchy nervového systému způsobené alkoholem.
Akutní neurologické komplikace nadužívání alkoholu
Syndrom z odnětí alkoholu – škodlivé užívání alkoholu u člověka vede ke změnám na úrovni receptorů nervových buněk (struktury na povrchu nervových buněk, které umožňují přenos informací v nervové soustavě). Jejich normální zastoupení se vlivem nadměrné konzumace alkoholu mění tak, že se nervové buňky chovají zvýšeně dráždivě. Příznaky (typicky třes, neklid, halucinace, epileptické záchvaty, porucha vědomí) se obvykle rozvíjejí 6 až 24 hodin od přerušení či významného snížení přísunu alkoholu. Krajním příkladem je tzv. delirium tremens, které zpravidla vyžaduje léčbu za hospitalizace na jednotce intenzivní péče (JIP) a může být život ohrožujícím stavem se smrtností odhadovanou až na 5 až 15 procent. Pacienti mají typicky výrazný třes, jsou neklidní, dezorientovaní, výrazně úzkostní, trpí zrakovými či sluchovými halucinacemi (vidí například hmyz nebo zvířata).
Epileptické záchvaty a epilepsie – v souvislosti s nadměrnou konzumací alkoholu máme na mysli zpravidla akutní symptomatické epileptické záchvaty. Znamená to, že intoxikace či naopak náhlé vysazení alkoholu spouští epileptické záchvaty, které by u daného jedince jinak nenastaly. Tito pacienti představují až 30 procent všech hospitalizací pro epileptické záchvaty. Protizáchvatová léčba (dříve označovaná jako antiepileptická) se zde běžně neuplatňuje.
Bohužel u řady pacientů dochází při epileptických záchvatech či v rámci alkoholismu k úrazům hlavy. Vznikají traumatické změny v mozku, které představují strukturální důvod pro výskyt epileptických záchvatů neprovokovaných. V takovém případě se již jedná o epilepsii jako takovou a záchvaty se mohou vyskytovat nezávisle na konzumaci alkoholu. Vzniká tak pomyslný začarovaný kruh. Často navíc pacienti jen omezeně dodržují naše doporučení i režimová opatření, což jejich prognózu dále zhoršuje.
Další z možných akutních komplikací je Wernickeova encefalopatie. Jedná se o projevy akutního závažného nedostatku vitaminu B1. Považujeme ji za život ohrožující onemocnění, které vyžaduje akutní léčbu. Ve většině případů se projevuje změnou duševního stavu – od zmatenosti, dezorientace, poruchy vědomí až po kóma. Dále pak okohybnou poruchou a zhoršením koordinace pohybů končetin či trupu (ataxie). Alkoholismus je v naší zemi nejčastější příčinou tohoto stavu. Lidské tělo vitamin B1 nedokáže vytvořit, jsme tedy odkázaní na jeho přísun z potravy. Vitamin B1 se nachází v játrech a je nezbytný k různým metabolickým pochodům. Jeho nedostatek je způsoben sníženým vstřebáváním ze střeva, nedostatečným přísunem a zásobami a zároveň zvýšenou spotřebou, neboť vitamin B1 se mimo jiné podílí i na metabolizaci alkoholu. Léčba spočívá v urychleném podávání vysokých dávek vitaminu B1.
Chronické neurologické komplikace nadužívání alkoholu
Polyneuropatie patří k nejčastějším projevům postižení nervové soustavy při chronickém alkoholismu. Polyneuropatií rozumíme vícečetné postižení periferních nervů. K poškození nervů dochází více mechanismy, zejména toxickým působením alkoholu, dále nedostatkem vitaminu B1 (thiaminu) a také podvýživou. Obtíže se rozvíjejí postupně a velmi nenápadně, obvykle jako symetrické brnění či pálení plosek nohou, později se přidává také snížení svalové síly spolu s úbytkem svalové hmoty.
Korsakovův syndrom je nejčastěji důsledkem podvýživy, konkrétně deficitu vitaminu B1, který je typicky spojen s chronickým alkoholismem. Obvykle se rozvíjí v návaznosti na Wernickeovu encefalopatii. Tento stav je charakterizován poruchou epizodické paměti, tedy složky dlouhodobé paměti umožňující vybavování si konkrétních osobních zážitků – co se stalo, kde a kdy. Dochází k výraznému snížení schopnosti učení a ukládání nových informací, současně je narušeno i vybavování dřívějších událostí, a to až v rozsahu 20–30 let do minulosti. Pro syndrom je typická také tvorba falešných vzpomínek, tzv. konfabulací.
Alkoholová mozečková degenerace je častou komplikací chronického alkoholismu, postihuje až 25 procent alkoholiků a patří mezi nejčastější příčiny získané ataxie (poruchy koordinace) u dospělých. Nejčastěji se projevuje tzv. trupovou ataxií, pro kterou je typické kolébání se ze strany na stranu a obtížné stání bez opory. Přítomna bývá také nejistá chůze na široké základně, často doprovázená pády.
Alkoholem způsobená demence – studie ukazují, že dlouhodobý příjem 140 gramů alkoholu denně (přibližně sedm standardních drinků) nebo více může vést ke středně těžkým kognitivním poruchám. Demence související s alkoholem však nikdy nebyla jednoznačně definována a její diagnostika je v posledních letech předmětem značných kontroverzí. Důvodem je zejména častá přítomnost nutričních deficitů, užívání jiných návykových látek, psychiatrických komorbidit a opakovaných poranění hlavy u chronických alkoholiků, které se mohou na vzniku kognitivního postižení podílet. Někteří autoři proto upřednostňují termín „alkoholem podmíněné poškození mozku“ (alcohol-related brain damage), který lépe vystihuje jak příčinu obtíží, tak široké spektrum kognitivních poruch pozorovaných u těchto pacientů.
Pití alkoholu má nezpochybnitelná akutní i chronická zdravotní rizika postihující nejen nervovou soustavu. Historicky tradované studie nicméně naznačovaly, že mírná konzumace alkoholu může být zdravotně prospěšná v rámci prevence kardiovaskulárních onemocnění. Dnes tento pohled považujeme za překonaný. Alkohol určitě nepatří mezi naše doporučení pro pacienty v rámci zdravého životního stylu. Rizika zde bezpochyby převažují.
MUDr. Ondřej Krtička
MUDr. Zdeněk Kunáš
Neurologické oddělení
Člověk je v jistém smyslu soustavou potřeb, které se snaží naplňovat, aby mohl přetvářet tento svět a tím i sám sebe. Problém nastane, když se jeho potřeby vymknou kontrole, jako se to děje při závislosti na alkoholu.
Většina z nás se řadí do velké skupiny konzumentů, kteří od alkoholu očekávají jen tekutinu a chuť. Když svou potřebu uspokojíme, v další konzumaci nepokračujeme.
Do této kategorie patří nejen dospělí, muži i ženy, ale v současné době bohužel také mladiství. Z některých konzumentů se stávají tzv. pijáci alkoholu, kterým už nestačí alkoholický nápoj jako zdroj tekutiny (například pivo) ani je neuspokojuje jeho chuť. Žádají od alkoholu více – euforii (původně řecké slovo, které doslova znamená „dobře se cítím“). Tato euforie není spojena prakticky s žádnou námahou ani osobním nepohodlím.
Tato euforie bohužel není bez jakéhokoliv rizika. Euforie, která zmírnila špatnou náladu, vyřešila stres či duševní tlak a přinesla obveselení, se v budoucnu může pro takového člověka stát destruktivním potenciálem.
Lze to jen těžko odhadnout a říci, že kdo dnes pije s mírou, bude pít s mírou vždy a natrvalo.
Málokdo ví, že molekula alkoholu má přívlastek „psychotropní“. To znamená, že vám mění při pravidelném užívání myšlení a vnímání, tedy vaše reakce a přístup k užívání takové látky. Alkoholcentrické myšlení, kdy člověk začíná stále více upřednostňovat rostoucí a hlavně pravidelnou konzumaci alkoholu, je součástí takového procesu. Dále pak nastupují další problémy v mnoha oblastech života. Duševní činnost člověka je zhoršená, a to trvale, a k tomu se nabalují problémy v osobním a pracovním životě.
Pravidelné škodlivé nadužívání alkoholu a rozvinutá závislost na alkoholu je vážnou věcí nejen z pohledu medicíny, ale také z pohledu samotného člověka a jeho nejbližšího okolí.
Jeden standardní nápoj, jakým je třeba 0,5 litru 4 % piva, obsahuje 16 g čistého alkoholu. U 200ml sklenky vína s obsahem alkoholu 11 % to představuje přibližně 17–18 g. A jedna 50ml sklenka tvrdého, 40 % alkoholu obsahuje 16 g. U žen je rizikové pravidelné užívání víc jak 20 g alkoholu denně, u mužů se hranice pohybuje kolem 40 g.
V současné době máme možnost přistupovat k léčbě závislosti na alkoholu komplexně, tedy kombinovat režimové, biologické a psychoterapeutické přístupy. V léčbě závislosti na alkoholu je cílem ideálně trvalá abstinence. Akce „suchý únor“ má stále více příznivců, co se týče počtu, ale pro závislého člověka je nutnou podmínkou abstinovat důsledně a trvale i v dalších měsících a letech. Rozhodne-li se pacient pro tuto zásadní změnu, je nejlépe začít hned.
Pokud je situace již tak vážná, že pacient potřebuje pomoc odborníka, lze kontaktovat ambulanci pro alkoholismus a toxikománie, AT ambulanci při Psychiatrickém oddělení zde v nemocnici (tel.: 387 878 732) nebo navázat kontakt s adiktologickou poradnou PREVENT (tel.: 725 708 078) na Poliklinice Vltava (kromě Českých Budějovic mají pobočky i v dalších jihočeských městech). Zde jsou pacientovi vysvětleny možnosti péče ambulantní či ústavní.
Nutno dodat, že na ústavní léčbu jsou v současné době delší čekací lhůty, a proto není vhodné toto rozhodnutí nijak odkládat.
MUDr. Dana Dvořáková
Psychiatrické oddělení