387 87 11 11
Víc než nemocnice.
„Zdravý životní styl“ je slovní spojení, které je v dnešní době hojně používané a pojí se s ním celá řada mýtů a doporučení.
Nejprve je třeba ujasnit si, co to vlastně zdravý životní styl je: Jde o soubor opatření, kterých bychom se měli držet, aby naše tělo fungovalo tak, jak má. To zahrnuje fyzickou, ale i duševní stránku těla, protože pro správné fungování by obě složky měly být v rovnováze. V následujících odstavcích si podrobně projdeme jednotlivá pravidla zdravého životního stylu. Jsou to jednoduchá opatření, která člověku mohou prodloužit život, zlepšit kvalitu stávajícího života a případně i pomoci skrze zlepšení stávajících zdravotních problémů. Je však třeba mít na vědomí, že zlepšení nepřijde hned a výsledky se dostaví až v delším časovém horizontu. Ideální by bylo si tato doporučení postupně zafixovat a v určité míře se jimi řídit a dodržovat je – nejlépe trvale.
Kouření způsobuje a podílí se na celé řadě nemocí (nejčastěji plicní nádory, dále onemocnění srdce, mozkové mrtvice), jejichž léčba je velmi drahá
a ne vždy úspěšná. Výzkumy naznačují, že kouření může stát až za třetinou všech onkologických onemocnění. Jde o závislost, které se obtížně zbavuje –
vyžaduje to silnou motivaci a hlavně pevnou vůli. Dnes už fungují programy, kde člověku profesionálové se zbavením se tohoto zlozvyku pomohou, navíc jsou v lékárnách dostupné přípravky, které pomohou překonat abstinenční příznaky (nikotinové náplasti, žvýkačky, pastilky, nikotinové inhalátory). Poradit se ohledně odvykání kouření můžete i v naší nemocniční lékárně, kde jsou na tuto problematiku farmaceuti vyškolení. Je třeba si uvědomit, že zbavit se tohoto návyku je náročný dlouhodobý proces; možná že se vám nepodaří přestat hned, ale je nutné zkoušet to dál a mít trpělivost.
Nedostatek fyzického pohybu je dnes velkým problémem západní civilizace, a tedy i České republiky. Je známo, že nadváha a obezita se podílí na celé řadě onemocnění (např. osteoporóza, mozková mrtvice, onkologická onemocnění, deprese, cukrovka). Obecné doporučení je, že bychom se měli každý týden hýbat alespoň 150 minut, tzn. asi 20 min denně, což by měl být schopen zvládnout každý, včetně lidí se skutečně nabitým pracovním programem. Pro začátek stačí strávit každý den 10–20 minut chůzí, nicméně ideální je najít si takovou fyzickou aktivitu, která člověka baví a vždy se na ni těší. Ještě o něco lepší by bylo, pokud by se člověku podařilo vytrvat a čas strávený sportem zdvojnásobit. Zde je nutno zmínit především to, že rodiče by měli jít svým dětem příkladem a vést je k pohybu; české děti totiž patří mezi nejobéznější dětskou populaci v Evropě.
Jak už bylo zmíněno, nadměrná tělesná hmotnost je, stejně jako nedostatek pohybu, rizikovým faktorem pro vznik celé řady nemocí. Udržení si optimální tělesné hmotnosti je úzce spojeno s pohybovou aktivitou a správnou životosprávou. V České republice se potýkáme spíše s epidemií obezity, takže jedním z našich doporučení je mít optimální tělesnou hmotnost. Velké výkyvy hmotnosti, ať už směrem nahoru, či dolů (jojo efekty způsobené dietami), nejsou pro naše zdraví prospěšné. Ukazatelem optimální hmotnosti je index tělesné hmotnosti BMI, který by se u zdravého dospělého měl pohybovat v rozmezí 18,5 kg/m2 – 25 kg/m2.
Udržet si optimální tělesnou hmotnost je mnohem snazší, když má člověk pestrou vyváženou stravu dle zásad správné životosprávy. Inspirací pro zdravou pestrou stravu nám může být
„Zdravý talíř dle Harvardu“. Polovina tohoto pomyslného talíře by měla být tvořena ovocem a zeleninou. Čtvrtina talíře by měla obsahovat celozrnné produkty s vysokým obsahem vlákniny a druhá čtvrtina bílkoviny, tedy ryby, drůbež, luštěniny, mléko, mléčné výrobky. Červené maso (vepřové a hovězí) není doporučené konzumovat více než dvakrát za týden. Omezit bychom měli i sůl, což je další typicky český problém, přičemž je s nadměrnou konzumací soli spojený vysoký krevní tlak. Ve větší míře se sůl nachází v hotových kupovaných jídlech, přednost bychom tedy měli dát nezpracovaným potravinám a – jak už jsme zmínili – sezonnímu ovoci a zelenině.
Alkohol se řadí mezi tzv. karcinogenní faktory, což znamená, že se může podílet na vzniku rakoviny. Zdravotně nejprospěšnější by samozřejmě bylo nepít vůbec, ale to může být v České republice problém, protože je zde alkohol velmi tolerovaná a rozšířená droga. S konzumací alkoholu jsou spojené další zdravotní problémy jako poruchy spánku a deprese. Ženy jsou na alkohol citlivější než muži; mají totiž fyziologicky méně aktivní hlavní enzym, který se podílí na odbourávání alkoholu v těle.
Optimální délka spánku činí u dospělého člověka 7–9 hodin. Nedostatek spánku může mít podíl na vzniku celé řady zdravotních problémů (vyšší riziko rozvoje diabetu, vysokého krevního tlaku, onemocnění srdce, onkologických onemocnění, a dokonce i obezity). Během spánku dochází k regeneraci psychických a fyzických sil, takže se jedná o extrémně důležitý proces.
Občasný stres pro naše tělo škodlivý není, problém však nastává, když je mu tělo vystaveno trvale. Takovému stavu říkáme chronický stres. Chronický stres přispívá k mnoha onemocněním, přičemž je poslední dobou hodně diskutována otázka nárůstu onkologických chorob v souvislosti se stresem. Při stresu se zrychluje dýchání, zrychluje se srdeční tep, imunitní systém se aktivuje. Stresu je v dnešní hektické době prakticky nemožné se vyhnout, ale můžeme se jej snažit zvládat například pomocí pravidelného pohybu.
Samota zabíjí. Nejnovější vědecké výzkumy naznačují, že osamělí lidé se dožívají výrazně nižšího věku než lidé, kteří jsou sociálně aktivní a vyhledávají přítomnost jiných lidí. Člověk je tvor sociálně aktivní, což znamená, že k životu potřebuje společnost jiných lidí. Proto je důležité naskrz životem navazovat nové kontakty a utužovat stará přátelství. Sociální vazby pak hrají velmi důležitou roli v důchodovém věku, kdy lidé již nechodí do zaměstnání a často si nemají s kým popovídat. Dnešní uspěchaná doba přispívá k osamělosti, někdy se dokonce hovoří o „epidemii osamělosti“.
Každý z nás by měl mít svého praktického lékaře, ke kterému bude docházet na pravidelné prohlídky. Od určitého věku je dále důležité chodit na preventivní prohlídky u specialistů (např. gynekolog, urolog). Prevence je důležitou součástí péče o zdraví. Tyto prohlídky mohou zachytit závažné nemoci v počátečním stadiu, kdy ještě nemusíme pociťovat žádné zdravotní problémy. Preventivní prohlídky jsou bezplatné a nárok má na ně každý, kdo má zdravotní pojištění.
Je nutno mít na vědomí, že doplňky stravy jsou jen potraviny bez léčebného efektu, je tedy mylné domnívat se, že jejich konzumace vykompenzuje nedostatečnou stravu či zlepší zdravotní stav. Potravní doplňky mohou mít příznivý vliv na zdraví, ale vždy je nutné jejich případné užívání konzultovat se svým praktickým lékařem, případně se poradit v lékárně. Vždy je potřeba se dobře informovat o složení, doporučeném dávkování, maximální možné denní dávce, specifickém dávkování (např. u onkologických pacientů, pacientů s cukrovkou, pacientů s vysokým krevním tlakem). Také bychom doporučili dávat si pozor na podvodné nabídky doplňků na internetu.
PharmDr. Barbora Vařejková
Lékárna