387 87 11 11
Víc než nemocnice.
11. 07. 2025

FOTOPROTEKCE

Vážně se musím namazat? - celý zpravodaj si můžete přečíst zde

S příchodem prosluněných letních dní, s mikinami zapomenutými hluboko v šatní skříni a nastupující cestovní horečkou vyvstává velmi důležitá otázka: Vážně se musím namazat?

Sluneční záření má zajisté mnoho pozitivních účinků na naše psychické i fyzické zdraví. Zároveň ale nesmíme zapomínat, že všeho moc škodí, a když se neúměrně vystavujeme slunečnímu záření, můžeme si přivodit nejen kosmetické, ale i zdravotní problémy.

Sluneční záření se skládá z několika různých typů záření. V souvislosti s fotoprotekcí je nutné zmínit hlavně UV záření, které se dále člení dle vlnové délky na UV-C, UV-B a UV-A.

UV-C záření má nejkratší vlnovou délku a je extrémně škodlivé. Ozonová vrstva naštěstí brání jeho dopadu na zemský povrch, a tak je naše kůže před působením tohoto záření v bezpečí. (Díky, ozonová vrstvo!) UV-B záření se střední vlnovou délkou již proniká do povrchových struktur pokožky, kde je zodpovědné za syntézu vitaminu D a tvorbu melaninu. Na druhou stranu je UV-B přímo zodpovědné i za poškození buněk, což se projevuje jako začervenání kůže. UV-A záření, které tvoří největší podíl UV záření dopadajícího na zemský povrch, má nejdelší vlnovou délku a proniká i do hlubších vrstev kůže. Má účinky potlačující imunitní systém a přes tvorbu reaktivních kyslíkových radikálů se nepřímo podílí na poškození buněk a procesu aktinického stárnutí kůže, tzv. photoagingu. UV-A také tvoří hlavní podíl záření využívaného v soláriích, a proto patří opalování v soláriích k významným rizikovým faktorům pro rozvoj rakoviny kůže.

V poslední době se také více zkoumají účinky jednotlivých druhů viditelného světla (VIS). Z dosavadních zjištění vyplývá, že zejména modré světlo blokuje reparační mechanismy buněk a mohou tak nepřímo podpořit negativní účinky UV-A a UV-B. Z tohoto důvodu již na trhu existují přípravky, které obsahují kombinovanou ochranu proti všem typům zmíněných záření.

Často se vyskytují názory, že není potřeba se před sluncem chránit, protože kůže nám poskytuje dostatečnou přirozenou fotoprotekci. Tyto přirozené mechanismy ochrany kůže před sluncem jsou však nedostačující, a proto je potřeba nenechávat vše jen na naší kůži, ale dostatečně ji podpořit. Mezi základní zásady fotoprotekce patří omezit pobyt na přímém slunci v době nejintenzivnějšího záření (od 11 do 16 hod.), chránit se oděvem a používat sunscreeny („opalovací krémy“). Velmi rozšířená je i obava, že při používání opalovacích krémů nebudeme mít dostatek vitaminu D. Filtry v opalovacích přípravcích však nikdy nezachytí 100% UV záření, a kůže dokáže i z té malé propuštěné části záření vytvořit dostatečné množství vitaminu D.

Ale jaksi vybrat ten správný „opalovák“? 

Přípravek je důležité vybírat s ohledem na dostatečnou účinnost proti co nejširšímu spektru slunečního záření. Kromě kvalitního širokospektrého ochranného filtru (SPF) je důležitá i nedráždivost a pro příjemné používání i dobrá roztíratelnost produktu. SPF (Sun Protective Factor) vyjadřuje míru ochrany, kterou nám náš „opalovák“ poskytne. Zjednodušeně nám udává, o kolik nám opalovací krém (v závislosti na našem kožním fototypu) prodlouží čas, který můžeme bezpečně strávit na slunci. Z hlediska složení lze UV filtry rozdělit na fyzikální a chemické.

Fyzikální (neboli minerální) filtry, mezi které patří oxid zinečnatý a oxid titaničitý, na kůži fungují jako zrcadlo, které sluneční záření odrazí či rozptýlí. Jejich velikou výhodou je chemická a tepelná stabilita a nealergizující potenciál. Na druhou stranu jsou hůře roztíratelné a mohou na kůži zanechávat bílý film. U novějších produktů se s tímto díky moderním technologickým úpravám už příliš nesetkáváme. Fyzikální filtry jsou vhodné k použití i u dětí již od 6 měsíců, těhotných žen, onkologických pacientů či pacientů s potlačenou imunitou. Nicméně nesmíme zapomínat na to, že děti do 2 let je nejlepší přímému slunečnímu záření příliš nevystavovat a jako ochranu používat vhodný oděv a pokrývku hlavy.

Oproti tomu chemické filtry UV záření absorbují a následně ho přemění v teplo či energii. Jsou uživatelsky mnohem příjemnější, nezanechávají bílý film na kůži, jsou lépe roztíratelné a na trhu se vyskytují v různých formách – jako spreje, krémy, emulze, fluidy, tyčinky... Problémem chemických filtrů (zejména těch starších) ale je, že mohou být kontaktními alergeny, fotoalergeny nebo působit jako látky narušující hormonální systém čili endokrinní disruptory (např. oktokrylen nebo dnes již nevyužívané estery PABA). Při výběru je tedy lepší být obezřetný a spíše zvolit přípravek, který obsahuje modernější a bezpečnější filtry.

Pro úplnost je důležité zmínit i „přírodní UV filtry“, jako je olej z malinových jader nebo olej kokosový či mrkvový. Tyto filtry mají bohužel velmi nízké SPF (a tedy i účinnost), a proto je jako dostatečnou ochranu před sluncem samostatně nelze doporučit.

Mazání „opalovákem“ je většinově chápáno jako ochrana proti spálení (tj. působení proti UV-B záření) při pobytu na přímém slunci. Často se ale zapomíná, že z dlouhodobého hlediska nás významněji ovlivňuje UV-A, které nás ozařuje konstantně v průběhu celého roku (ano, i když je zataženo). Z tohoto důvodu by aplikace sunscreenu měla být součástí naší každodenní péče o kůži.

Po celodenním pobytu na slunci je vhodné aplikovat přípravek po opalování, který namáhanou kůži zklidní a hydratuje. Můžeme použít přípravky s obsahem aloe vera, dexpanthenolu či allantoinu, které mají protizánětlivý a regenerační účinek a jsou zásadní v péči o spálenou pokožku. Rada závěrem? Ani ten nejlepší přípravek s nejvyšším SPF nemusí být dostatečnou ochranou, pokud nejsou zároveň dodržovány zásady správné aplikace. Je důležité sunscreeny nanášet rovnoměrně, v dostatečném množství a pravidelně se přemazávat (obzvláště po koupání, kdy se odstraní až 50% aplikované ochrany!). Nevynechávat místa jako jsou uši, nárty, tváře a pokožka hlavy. Během slunění je ideální střídat pobyt na sluníčku s pobytem ve stínu, dobře se hydratovat (Nejen pivem, pijte vodu!) a využívat pokrývku hlavy. Nezapomínejme ani na své oči! Oko nemá žádnou přirozenou ochranu proti slunečnímu záření, a tak mysleme na sluneční brýle (samozřejmě s UV filtrem).

Přejeme vám krásné léto bez spálení a pigmentových skvrn!

PharmDr. Eliška Veselá
PharmDr. Kateřina Kaňková