387 87 11 11
Víc než nemocnice.
Rozhovor s vedoucí Zaměstnaneckého oddělení Věrou Červovou, MBA - celý zpravodaj si můžete přečíst zde
Ke konci roku opouští svou funkci vedoucí Zaměstnaneckého oddělení Věra Červová, MBA. Málokdo by věřil, že tato vždy usměvavá a ochotná dáma pracuje v Nemocnici České Budějovice již 45 let. Své začátky, náročnější období, ale také své další profesní plány přibližuje v následujícím rozhovoru.
V českobudějovické nemocnici pracujete neskutečných 45 let. Jak začala vaše kariéra?
Studovala jsem v Českých Budějovicích na střední ekonomické škole, dnes je to obchodní akademie. Tenkrát bylo běžné, že do škol chodili zástupci zaměstnavatelů a nabízeli studentům volná místa. Jedním z nich byl i zástupce tehdy Krajského ústavu národního zdraví s nabídkou práce v ekonomickém úseku, kádrovém oddělení a ve mzdové účtárně. Musím přiznat, že když jsem studovala, práce mzdové účetní rozhodně nebylo to, co bych si vysnila a chtěla dělat celý život. Zvažovala jsem i jiné nabídky, ale nemocnice zvítězila ze zcela praktického důvodu – nabízela bydlení na ubytovně. Tehdy jsem nebydlela v Českých Budějovicích a musela bych denně složitě dojíždět. Takže jsem 1. srpna 1979 nastoupila do nemocnice na místo mzdové účetní jako zástup za mateřskou dovolenou. A asi tomu osud chtěl, že jsem v naší nemocnici zůstala až dodnes.
Jak vzpomínáte na své začátky v nemocnici?
O mzdovém účetnictví jsem ze školy věděla jen minimum. Co vše práce mzdové účetnictví obnáší, jsem se učila až postupně praxí. Začátky byly těžké, a to zejména proto, že jsem nastoupila právě v době, kdy se připravoval přechod na strojní zpracování mezd. Veškeré informace o zaměstnancích potřebné ke zpracování mezd se přenášely na děrné pásky a poté se předávaly ke zpracování do Podniku výpočetní techniky, v začátcích do Tábora. Bylo to období velmi náročné hlavně na čas, v práci jsme byly denně takřka do půlnoci. Za pochodu jsme se učily, jak proces dobře zorganizovat, aby nedocházelo k takovým situacím, že jsme si z PVT přivezly tři plné prádelní koše sestav, chybové hlášení nás upozorňovalo na chybu v dokladu č. 1, kterých jsme ale měly v koši spousty. Tehdy jsem velmi zvažovala, že odejdu ve zkušební době, ale kvůli vlídnému přístupu kolegyň a vzájemné spolupráci jsem tak neučinila.
Nemocnice tehdy vypadala samozřejmě jinak. Měla do tisíce zaměstnanců. Vybavuji si, že například ARO mělo tehdy jen cca 30 zaměstnanců. Agenda, kterou nyní zpracováváme na Zaměstnaneckém oddělení, byla rozdělena na tři části: Personální a kádrové oddělení a Úsek práce a mzdy, jehož součástí byla Mzdová účtárna.
Nicméně je to období, na které velmi ráda vzpomínám. Všechny mzdové účetní jsme tenkrát seděly pohromadě v jedné kanceláři, v dnes již neexistující budově s vrátnicí. Naše kancelář byla v 1. patře, kde se tehdy nacházela i zaměstnanecká jídelna, a v přízemí budovy kuchyně. Takže zaměstnanci si cestou na oběd často vyřizovali potřebné potvrzení nebo dotazy. I tak to oproti dnešku bylo mnohem klidnější období. Legislativa se takřka neměnila a zpracování mezd zdaleka nebylo tak složité, jako je dnes. V úplném začátku, než se mzdy naostro začaly zpracovávat v PVT, jsme si vystačily s daňovými tabulkami, tužkou a kalkulačkou. Školení byla spíše formalitou, zatímco dnes absolvujeme semináře na legislativní změny několikrát ročně.
Kdy jste pak dostala na starost celé oddělení?
V roce 1990 jsem byla nejprve pověřena vedením Mzdové účtárny. V roce 1999 pak došlo k reorganizaci administrativních činností a zmíněné úseky byly sloučeny do jednoho. Tak vzniklo Zaměstnanecké oddělení a já se stala jeho vedoucí. Bylo to náročné období. Ze třech úseků zůstaly de facto jen mzdové účetní a dvě referentky tehdejšího Úseku práce a mzdy, které řešily zařazování zaměstnanců do platových tříd a stupňů podle praxe a přiznávání příplatků k platu a také vyúčtování cestovních příkazů. Téměř ze dne na den jsme se musely naučit i veškerou personální práci, uzavírání smluv, nároky zaměstnanců vyplývající ze zákoníku práce, spolupráci s úřadem práce a další činnosti. Do nově vzniklého oddělení bylo začleněno i tehdejší oddělení Vzdělávání. Tato reforma přinesla zaměstnancům větší komfort, protože vše vyřídili s jednou účetní. Byla jsem tehdy z kolegyň nejmladší a musela se rychle zorientovat ve spoustě nových věcí.
Dnes už to zní nepředstavitelně, ale jak jste zmínila, dříve jste mzdy zpracovávaly ručně. Kdy se mzdy začaly zpracovávat na počítači?
Když pominu dobu zpracování mezd v PVT, první osobní počítače jsme dostaly hned na začátku 90. let. A protože tenkrát nebyly mezi sebou propojené jako nyní, na konci měsíce se ze všech zadané údaje stáhly a zpracovaly dohromady. Po ukončení spolupráce s PVT se musel najít nový program na zpracování mezd v přímo v nemocnici.
Naštěstí se poměrně brzy našel a začal používat uživatelsky příjemný, jednoduchý a hlavně spolehlivý mzdový systém, který používáme dodnes, samozřejmě s celou řadou úprav a vylepšení. Postupně se pak vytvářela nemocniční síť a nakupovaly další programy.
Dalším náročným obdobím musel být i rok 2004. Z příspěvkové organizace řízené Ministerstvem zdravotnictví se nemocnice transformovala na akciovou společnost vlastněnou Jihočeským krajem.
Určitě. Bylo nutné zapracovat do veškerých smluv jak formální změny, jako je například změna názvu, tak samozřejmě i řadu procesních změn v systému odměňování zaměstnanců. Už jsme nebyli vázáni platovými tabulkami Ministerstva zdravotnictví, ale vlastním mzdovým předpisem.
Pocítili tyto změny nějak i zaměstnanci?
Co se týče zpracování a výplaty mezd, tak nikoliv. A ani to pocítit nesměli. Mzdy jsme musely jako vždy zvládnout v termínu. Změny ale viděli na výplatních páskách. Mzdový předpis a efektivnější hospodaření nemocnice se dodnes pozitivně odrážejí v tom, že mzdy našich zaměstnanců dlouhodobě patří mezi jedny z nejvyšších v rámci českých nemocnic.
Správně vyplnit vše potřebné ke mzdám ale leckdy není lehké ani pro zaměstnance. Vím, že není. Zdravotníci (a nejen oni) mají svou odbornou práci a není jejich úkolem, aby uměli to, co zpracováváme a řešíme my na Zaměstnaneckém oddělení. Oni pečují o pacienty, jejich zdraví a spokojenost a my se staráme o spokojenost našich zaměstnanců. Proto se jim snažíme poradit a vyjít vstříc, pokud je to jenom trošku možné. Někdy je pro laika opravdu těžké zorientovat se ve všech námi používaných formulářích, výpočtu jednotlivých mzdových položek na výplatní pásce, evidenci pracovní doby, srážkách ze mzdy. S prosbou o vysvětlení se zaměstnanci mohou vždy obrátit na svoji účetní nebo kohokoliv jiného ze Zaměstnackého oddělení.
Za poslední tři roky došlo k historicky nejvyššímu nárůstu počtu zaměstnanců. Přibylo více jak 1 500 zaměstnanců, celkový počet je nyní přes 4 000. Jak jste se s tak velkým nárůstem vyrovnaly?
V tomto směru byl dobrou školou covid. Tehdy jsme musely uzavírat enormní množství nových smluv, a hlavně dohod o pracovní činnosti nebo provedení práce s pracovníky v očkovacích a odběrových centrech, s dobrovolníky apod. Takže s nárůstem zaměstnanců (a s tím související agendy) jsme si po zkušenostech dokázaly poradit. Nicméně náš tým postupně rozšiřujeme adekvátně k rostoucímu počtu zaměstnanců. V současné době zpracovává každá účetní téměř 400 zaměstnanců, a to jak po stránce mzdové, tak i personální. Ovšem neřešíme jen nové nástupy, ale i činnosti spojené s ukončením pracovního poměru a veškeré změny v době trvání pracovněprávního vztahu.
Více než nárůst zaměstnanců nás ale zaměstnaly změny v legislativě, kterých byl v letošním roce rekordní počet. Například neustálé změny a nejasnosti týkající se rozvržení pracovní doby lékařů, změny u zkrácených úvazků, velké změny u dohod o pracovní činnosti a o provedení práce, nároku na dovolenou a měsíčních hlášení na správu sociálního zabezpečení, změny v exekučních nárocích apod. Všechny změny v pracovní smlouvě, byť jsou reakcí na změnu legislativy, je nutné připravit v listinné podobě a mít zaměstnancem podepsané. Takže letošní rok byl opravdu náročný.
Jaké změny čekají vaši nástupkyni?
Bohužel se i ona bude muset vypořádat s řadou legislativních i interních změn. Hlavní výzvou bude pravděpodobně novela zákoníku práce, která čeká na schválení. Očekávají se také změny v oblasti důchodového pojištění a změny týkající se nároku na starobní důchod a odchodu do něho. Všechny tyto změny se našich zaměstnanců úzce dotýkají. Je třeba opět vše implementovat do našich procesů. Příští rok se plánuje přechod na nové mzdové a personální programy. Takže moji nástupkyni bude čekat jistě náročné období rozjezdu nového softwaru, který pak, věřím, ušetří práci všem.
A co umělá inteligence?
Rezonuje i toto téma ve světě mzdového účetnictví? Četla jsem, že mzdová účetní je jednou z profesí, které umělá inteligence může nahradit. Ale upřímně tomu nevěřím. Může nahradit spoustu procesních a výpočetních úkonů, ale nemůže nahradit lidský kontakt. Nedovedu si představit, že nový zaměstnanec přijde do naší kontaktní místnosti a všechny záležitosti ohledně nástupu s ním vyřeší umělá inteligence. Myslím, že stoprocentní náhrada člověka ani není žádoucí. V určitých momentech a situacích je potřeba použít citlivý lidský přístup nebo i úsměv.
Funkci vedoucí oddělení předáváte ke konci roku Ing. Monice Lexové. Ale i nadále zůstáváte v týmu Zaměstnaneckého oddělení. Jaké jsou vaše další profesní plány?
V nemocnici zůstávám na poloviční úvazek. Jednak chci ještě předávat svoji agendu Ing. Monice Lexové, své nástupkyni. Konec roku je vždy hektický, je nutné vypořádat řadu věcí, takže na předávání zatím nebylo mnoho prostoru. A než úplně odejdu z nemocnice, dala jsem si za cíl zavést elektronické schvalování dovolenek. To jsme si zatím pilotně odzkoušeli na vybraných úsecích a teď bych ho chtěla zavést pro všechny zaměstnance. Není to tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát, protože je třeba zajistit, aby zaměstnanci měli do programu přístup z práce i z domova, a to nejen po technické stránce, ale i s ohledem na kybernetickou bezpečnost. Chci se postarat o hladký start včetně proškolení všech vedoucích pracovníků, kterých je více jak padesát.
Jak plánujete využít volný čas?
Chci se více věnovat tomu, co mám ráda, což je cestování, kultura a chalupaření. Upřímně se těším, že po 45 letech budu moct odjet na dovolenou kdykoliv, nejen tehdy, když je ten správný termín. Dosud to nebylo možné kvůli zpracování mezd na začátku měsíce. Ale nechci, aby to vyznělo, že si stěžuji. Každá práce má svá pro a proti a mne moje práce, i když někdy byla opravdu náročná, bavila. Proto jsem ji také s chutí a snad i nejlépe, jak jsem mohla, tolik let dělala. Za každým číslem si totiž představíte konkrétní osobu. Chtěla bych poděkovat za krásnou spolupráci všem svým kolegyním a kolegům napříč nemocnicí, primářům, vrchním sestrám, vedoucím a vedení nemocnice. Své nástupkyni přeji hodně úspěchů, někdy i hodně vytrvalosti a správných rozhodnutí. Všem zaměstnancům přeji, aby i nadále byli spokojeni s naší prací. A nemocnici přeji, aby se jí stále dařilo a měla spokojené zaměstnance i pacienty.
Ing. Veronika Dubská Oddělení vnitřních a vnějších vztahů