387 87 11 11
Víc než nemocnice.
Rozhovor s primářkou Radiologického oddělení MUDr. Markétou Brabcovou - celý zpravodaj si můžete přečíst zde
Primářka MUDr. Markéta Brabcová vede od 1. ledna letošního roku Radiologické oddělení. Řízení oddělení pro ni není neznámou, protože se řadu let na vedení oddělení podílela, také jako zástupkyně primáře. V rámci radiologie se dlouhodobě specializuje na mamografii – tedy vyšetření prsou. Vedle jejích plánů s dalším směřováním oddělení je právě mamografie jedním z hlavních témat našeho rozhovoru.
Váš předchůdce, MUDr. Petr Lhoták, se k radiologii dostal víceméně náhodou. Jaká byla vaše cesta k radiologii?
Já jsem končila na lékařské fakultě na začátku tisíciletí. V tom období nemocnice napříč republikou čelily velkým finančním problémům. Chtěla jsem nastoupit do okresní nemocnice na oční oddělení, ale právě z finančních důvodů byl tehdy vyhlášen stop stav, a oddělení posléze dokonce zaniklo. Nastoupila jsem tedy do českobudějovické nemocnice na Radiologické oddělení s tím, že stále budu zkoušet získat místo na očním. Ale už během prvního roku mi bylo jasné, že radiologie je pro mě to pravé a že už nikam jinam nechci.
Čím si vás radiologie získala?
Tím, jak se rychle vyvíjí a jak je pestrá. Když jsem nastoupila, zrovna probíhala digitalizace snímků – fyzické analogové snímky byly nahrazovány digitálními. Také se rozjížděl provoz magnetické rezonance. To vše na mě udělalo velký dojem. Lákalo mě, jak široké možnosti zobrazení dnešní radiologie má. A též mi po pravdě vyhovovalo, že ve srovnání s klinickými obory nejsme v tak intenzivním kontaktu s pacienty, ale přesto jim můžeme velmi pomoci. Po zhruba pěti letech, po své atestaci, jsem se pak více zaměřila na mamo diagnostiku a na spolupráci s neonatologickým oddělením.
Od ledna působíte na pozici primářky. S jakou vizí jste se přihlásila do výběrového řízení?
Původně ani nebylo mou ambicí usilovat o místo primářky. Měla jsem dojem, že primářem by měl být někdo erudovanější, než jsem já. Ale naše oddělení je ve velmi dobré kondici, a to jak přístrojově, tak personálně. Dovolím si říct, že máme na pracovišti velmi hezké vztahy, nejen mezi lékaři, ale i s radiologickými asistenty a sestrami. Zkrátka společně se nám dobře pracuje. Tedy já to tak cítím. Stála jsem o to, aby to tak zůstalo, protože mi na našem oddělení záleží. Pan primář Petr Lhoták mě podnítil, abych vystoupila ze své komfortní zóny a přihlásila se do výběrového řízení. Poté, co mě komise vybrala, mi také přislíbil podporu, za což jsem velmi ráda.
S organizací práce na oddělení jsem pomáhala řadu let, proto mám o chodu oddělení poměrně dobrý přehled. Rozhodně neplánuji aktuálně žádné velké změny, spíše pozvolné. Většina našeho přístrojového vybavení byla obměněna, kromě jednoho CT stroje. Zkoušíme program s umělou inteligencí na vyhodnocování snímků plic a kostí, ale výsledky jsou zatím ne zcela vyhovující. Takže žádný technologický převrat nás asi zatím nečeká.
Věřím, že spolu s mými zástupci, MUDr. Jindřichem Sovou a MUDr. Karlem Hesem, se nám podaří vést oddělení správným směrem.
Jaká je personální situace na vašem oddělení a jaký je zájem mladých lékařů o radiologii?
Personální situace je dost dobrá, i když stále by mohla být lepší. Máme takřka třicet plných úvazků – záměrně neuvádím lékařů, protože řada kolegů, a hlavně kolegyň, využívá možnosti práce na zkrácený úvazek. I díky tomu se daří dlouhodobě udržet na našem oddělení dostatek lékařů. Můj předchůdce také zavedl pro atestované lékaře možnost popisování snímků z domova – tzv. vzdálený přístup. Této možnosti jsem využila i já v rámci své rodičovské dovolené. Mohla jsem se tak mnohem dříve vrátit do práce v rozsahu, který mi vyhovoval.
V posledních letech je mezi lékaři absolventy o radiologii značný zájem. Máme na oddělení hodně mladých kolegů, kteří radiologii chtějí dělat již primárně. Těší mě, že mají o obor zájem. Myslím, že na nové mladé kolegy máme dlouhodobě velké štěstí. Kvůli omezenému náboru v minulosti, ale také kvůli odchodům lékařů na jiná pracoviště máme dnes nižší zastoupení lékařů ve střední věkové kategorii. Právě o tuto skupinu je potřeba také cíleně pečovat, například umožnit jim další vzdělávání. To se samozřejmě týká i mladých lékařů, kteří stojí na začátku své kariéry. Také možnost práce na zkrácený úvazek či práce z domova patří mezi důvody, proč je o radiologii mezi mladými lékaři v poslední době takový zájem.
Jak probíhá adaptační proces nových kolegů?
Jak říkáme, každý radiolog musí mít hodně „nakoukáno“. To znamená, že čím více snímků vidí, tím si je v jejich hodnocení a popisech jistější. Nováčci se nejprve chodí dívat na jednotlivá vyšetření, poté začínají s popisy jednoduchých vyšetření a snímků. Postupně se učí popisovat CT vyšetření, ultrazvuk a posléze také snímky z magnetické rezonance. Po celou dobu pracují pod dohledem zkušených kolegů.
Samostatnou specializací je intervenční radiologie. Jde o náročný obor, který vyžaduje velkou manuální zručnost. Na rozdíl od klasické radiologie se zde řeší akutní stavy, jako jsou například mozkové mrtvice. I zde noví lékaři postupují pod vedením zkušených kolegů – od nejjednodušších úkonů až po ty složitější.
Práce lékařů by se ale neobešla bez radiologických asistentů, kteří obsluhují většinu přístrojů. Pro mě již nyní je, a doufám že i dále bude, oporou vrchní radiologický asistent Bc. Jan Veselý. Jsme rádi, že přímo v Českých Budějovicích na Zdravotně sociální fakultě je vyučován obor radiologický asistent. Na výuce studentů se aktivně podílíme. Vedle emeritního primáře MUDr. Petra Lhotáka zde studenty učí i MUDr. Roman Klus a dříve se na výuce podíleli mnozí další kolegové.
V loňském roce byl zahájen provoz nového hybridního sálu Kardiocentra, který umožňuje společné výkony chirurgů a intervenčních radiologů. Můžete přiblížit, jak tato spolupráce funguje a jakých výkonů se týká?
Nad hybridním sálem má patronát Kardiocentrum, respektive ředitel MUDr. Ladislav Pešl, ale provádějí se zde i výkony z cévní chirurgie. A právě s cévními chirurgy spolupracují také intervenční radiologové. V praxi to vypadá tak, že chirurg operuje například tepnu v třísle a poté intervenční radiolog endovaskulárně, tedy uvnitř cévy, pokračuje ve výkonu na tepnách dolní končetiny, kde dilatuje balonkem zúžená místa, může vložit stent a tak podobně. Následně zase chirurg tříslo zašije.
Spolupráce na hybridním sále je teprve v počátcích, na ideální spolupráci a organizaci práce zde ještě pracujeme. Věřím, že do budoucna se spektrum výkonů nejspíše rozšíří. Nyní zde pracují MUDr. Jindřich Sova a MUDr. Karel Hes.
Chci ještě zmínit, že naši intervenční radiologové provádějí mimo jiné komplikované zákroky na mozkových tepnách a jejich rukama projde značná část pacientů s mrtvicí. Pro akutní případy jsou k dispozici nonstop. Dále provádějí široké spektrum cévních i mimocévních intervenčních výkonů.
V rámci přístrojové obměny jste pořídili i nový mamograf. Právě na mamografickém pracovišti působíte již řadu let. Jaká vyšetření zde provádíte?
Rozšířil nový přístroj vaše diagnostické možnosti? Věnujeme se zejména předoperační a pooperační diagnostice, a to převážně u onkologických pacientek. Vedle klasického zobrazení umí nový mamograf provádět i tzv. tomografii, 3D vyšetření, kdy mamograf v rámci jedné dávky ionizačního záření dokáže vytvořit snímky několika vrstev prsu. Úplnou novinkou je pak kontrastní mamografie. Pacientce podáme nitrožilně kontrastní jodovou látku, kterou se nasytí nádorová ložiska, a tím se zvýrazní. Na mamografu díky tomu vidíme i ložiska, která jsou jinak skryta v normální žláze nebo jsou hůře zobrazitelná.
Vedle diagnostiky provádíme i značení malých nádorů, které jsou při operaci těžko dohledatelné. Do nádorů zavádíme v poslední době zejména magnetická zrna, která si chirurg najde sondou přímo v průběhu operace na sále.
Provádíte také screeningová mamografická vyšetření prsu?
Preventivní screeningová vyšetření provádí pouze specializovaná akreditovaná screeningová centra. My k nim nepatříme, přičemž v jižních Čechách jsou nyní k dispozici dvě. Naše pracoviště provádí mamografii pouze pacientkám i pacientům, kteří k nám byli odesláni na základě pozitivního nálezu ze screeningového centra nebo jsou léčeni na Chirurgickém či Onkologickém oddělení. Nejde tedy o screeningové, ale o diagnostické mamografie.
I když to není přímo věc našeho pracoviště, chtěla bych zde vyzdvihnout důležitost screeningových mamografických vyšetření. Program screeningu rakoviny prsu probíhá více než dvacet let. Za tu dobu se díky včasné diagnostice daří snižovat úmrtnost žen na karcinom prsu. Je opravdu důležité diagnostikovat nádory včas, dokud jsou malé a dobře léčitelné. Bohužel přes veškerou snahu na pravidelný screening chodí pouze přibližně 60 procent žen. To je hlavní důvod, proč bohužel i dnes nejsou výjimkou ženy, kterým diagnostikujeme nádor ve velmi pokročilém stadiu.
Některé ženy mají z mamografického vyšetření obavy ať už kvůli ionizačnímu záření nebo kvůli bolesti. Jsou jejich obavy oprávněné? Jak je vyšetření zatěžující?
Vím, že se čas od času objeví nepodložené poplašné zprávy, třeba na internetu, že mamografie škodí. Rozhodně není žádný důvod se vyšetření obávat. Mamografické vyšetření představuje jen minimální radiační zátěž. 3D vyšetření na našem novém stroji má stejnou radiační zátěž jako klasické 2D vyšetření. Pro některé ženy může být mamografie nepříjemná, protože prsní tkáň je nutné do přístroje správně polohovat, a prs tudíž komprimovat. Vyšetření není příjemné, není pohodlné, ale může ženě zachránit život!
Prsa se vyšetřují i pomocí ultrazvuku. Jaký je rozdíl mezi ultrazvukovým a mamografickým vyšetřením prsu?
Každá metoda nám poskytuje trochu jiné informace. V prsech se mohou tvořit tzv. mikrokalcifikace, což jsou usazeniny vápníku v prsní tkáni. Jedná se o velmi malinké, takřka mikroskopické útvary, které odhalí pouze mamograf. Právě tyto drobné usazeniny se vyskytují v neinvazivních nádorech a mohou být předzvěstí nádorového bujení. Proto je důležité, aby ženy, jichž se screeningový program týká, chodily na mamograf. Ultrazvukové vyšetření samo o sobě je nedostačující, ale spíše doplňující.
Přibližně deset procent žen má extrémně hustou prsní tkáň, hovoříme o tzv. denzních prsou. Tato tkáň je na mamografu a obvykle i ultrazvuku obtížně vyšetřitelná, proto se do budoucna uvažuje o screeningu magnetickou rezonancí nebo kontrastní mamografií.
Magnetickou rezonanci využíváme k dovyšetření u některých typů nádorů prsu a také u pacientek s genetickými mutacemi, které zvyšují riziko karcinomu prsu. Vysoce rizikové pacientky chodí v rámci onkogenetické prevence na vyšetření každý rok.
Co má případně žena dělat, když si nahmatá v prsu bulku?
Neprodleně se objednat na vyšetření – ať již ve screeningovém centru, nebo u nás. Lidsky chápeme, že nejistota, které musí žena čelit, pokud dostane termín vyšetření až za několik měsíců, je hrozná. Proto se ženy, ale i muže, protože i jich se bohužel rakovina prsu týká, snažíme objednat na ultrazvukové vyšetření v co nejkratší době.
Vaše práce zahrnuje i osobní konzultace snímků na jednotlivých odděleních. S kterými z nich spolupracujete nejčastěji?
Chodíme zejména na rentgenové vizity na Chirurgické, Interní a Plicní oddělení, na ARO, Oddělení následné péče, Onkologii, Neonatologii, ORL a případně na další oddělení, kam si nás kliničtí lékaři vyžádají. Naši intervenční radiologové pak chodí na pravidelné vizity na Neurochirurgické oddělení. Pracujeme také v některých multidisciplinárních týmech.
Někdy mají lékaři otázky k našim popisům snímků. Nemusí jim být vše jasné, ale my zase nemáme kompletní informace o aktuálním stavu pacienta. Společně pak dáváme všechny informace dohromady, aby pacient dostal co nejlepší možnou péči. Stejně tak snímky běžně konzultujeme a v oddělení si radíme navzájem. V rámci radiologie popisujeme větší část vyšetření všichni, ale většina z nás má nějakou svoji specializaci. Jde například o magnetickou rezonanci prostaty, prsů, srdce, neonatologická vyšetření, ultrazvuk pro revmatologii apod. Spoustu snímků vidí dva lékaři, než vyhotovíme jejich finální popis. Radiologie je komplementem, který je pro současnou klinickou medicínu nepostradatelný, stejně jako třeba laboratorní metody. Smyslem radiologie je klinickým lékařům poskytovat kvalitní informace, které jim pomohou určit správnou diagnózu a následně správně léčit pacienty. To je stěžejním smyslem naší práce. Byla bych velmi ráda, kdybychom si i do budoucna zachovali vysokou erudici a byli klinickým lékařům kvalitními partnery.
Ing. Veronika Dubská Oddělení vnitřních a vnějších vztahů