02. 04. 2026

Centrální operační sály jsou srdcem nemocnice

Rozhovor s náměstkem pro Centrální operační sály MUDr. Romanem Bohatým - celý zpravodaj si můžete přečíst zde

Centrální operační sály (COS) patří k nejdůležitějším provozům Nemocnice České Budějovice, a.s. Od začátku letošního roku řídí jejich provoz náměstek pro Centrální operační sály MUDr. Roman Bohatý. Doposud pracoval na pozici zástupce primáře ARO pro anesteziologickou péči. Do nové funkce tak vstupuje s bohatými odbornými zkušenostmi z operačních sálů i s řízením personálu. V rozhovoru přibližuje své cíle v řízení operativy i zákulisí operační péče.

Od nového roku působíte na pozici náměstka pro Centrální operační sály. Jaká je vaše role v řízení COS? 
Mým úkolem je zajistit plynulý, efektivní a bezpečný průběh operačních programů napříč chirurgickými obory a maximalizovat využití operačních sálů z hlediska času, personálu a technického vybavení. To obnáší úzkou součinnost s primáři jednotlivých chirurgických oborů. Spolupráce zahrnuje tvorbu operačních programů, přidělování operačních sálů jednotlivým oborům nad rámec daného rozdělení, zařazování akutní operativy mezi plánované výkony dle aktuální situace na sálech a priority výkonů a přesuny plánovaných výkonů dle sálových, personálních a technických kapacit. Zajišťuji také efektivní komunikaci mezi chirurgickými týmy, anesteziologickým týmem a perioperačním personálem. Dále je mým úkolem sledovat dodržování hygienicko- - protiepidemického režimu na COS.

Můžete blíže představit Centrální operační sály?
Centrální operační sály jsou společně s Centrální sterilizací samostatným oddělením, které zajišťuje prostorové, personální a technické zázemí pro operativu všech chirurgických oborů vyjma kardiochirurgie. Tvoří je komplex moderních operačních sálů, které vznikly v rámci přístavby a rekonstrukce pavilonu CH. Ta trvala takřka šest let a představovala jednu z největších investic v dějinách českobudějovické nemocnice.

V pavilonu CH se ve třech patrech nachází celkem 18 špičkově vybavených operačních sálů. Další čtyři jsou v pavilonu C. Ty prošly v loňském roce nákladnou modernizací a využívá je Chirurgické oddělení a Oddělení plastické chirurgie. Dva zákrokové sálky, které organizačně také patří pod COS, se nachází v budově Z. Mimo organizační strukturu COS stojí již zmíněná kardiochirurgie, dále stomatochirurgie a perinatologie.

Centrální operační sály jsou úzce navázány na Centrální sterilizaci. Ta kromě samotné sterilizace zajišťuje také kontrolu, kompletaci, skladování a závoz nástrojů na operační sály. Práce na centrální sterilizaci bývá často přehlížena, avšak bez ní by operativa nemohla probíhat. Za to patří všem zaměstnancům, kteří zde pracují, velký dík.

Operační týmy ročně provedou přes 27 000 operací. COS tedy mají přímý vliv na objem poskytované péče a finanční hospodaření nemocnice.

Co se týče personálu, kmenových zaměstnanců COS je více než 150. Operatéři, anesteziologický tým a radiologičtí asistenti na COS docházejí ze svých domovských oddělení a i oni v rámci řízení operativy spadají do mé gesce.

Před zmíněnou přestavbou pavilonu CH mělo každé oddělení své sály a svůj personál. Jaké benefity přineslo sloučení sálů a přesun části personálu do jedné organizační jednotky? 
Zásadním benefitem COS je nejen prostorové uspořádání, ale zejména sjednocení. Po přesunu všech oddělení do horního areálu jsou poprvé v historii nemocnice téměř všechny sály a operační personál soustředěny do jednoho pavilonu. To přináší hlavně možnost centrálního řízení sálů jako celku, ale i rychlejší přenos informací a zkušeností. Centralizace řízení pak umožňuje efektivněji využívat finanční prostředky, personál i techniku.

Přesun perioperačního personálu pod COS otevřel cestu k určité zastupitelnosti a výpomoci mezi dosud striktně oborově oddělenými týmy. Nicméně pořád platí, že operativa každého chirurgického oboru má svá specifika, a tak jedním z našich cílů je zachovat vysokou odbornost a s tím spojenou možnost vzdělávání nového personálu.

Jako anesteziolog máte bohaté profesní zkušenosti z operačních sálů. Samotné prostředí pro vás tedy není nové. Jak vnímáte své první měsíce ve funkci?
Předně jako obrovskou příležitost. Zároveň ale cítím značnou zodpovědnost za řízení tak velkého celku. COS vnímám jako srdce nemocnice, o které je třeba pečovat, aby mohlo správně fungovat. Jako anesteziolog na sálech pracuji 15 let, z toho jsem 5 let působil jako zástupce primáře pro anestezii. Díky letitým zkušenostem z anesteziologie tak mám do operativy jednotlivých oborů vhled. To považuji za svoji velkou výhodu i důvod, proč jsem byl osloven a později jmenován do této funkce.

Každý operační obor vnímám jako unikátní. Všichni primáři jsou špičkoví odborníci, kterých si velmi vážím. Chápu, že organizace operačního programu a chod vlastního oddělení je pro ně citlivé téma, všem nám ale jde o stejnou věc – dobré fungování operačních sálů a nemocnice, abychom tak mohli našim pacientům poskytovat tu nejlepší možnou péči. Řada primářů má zkušenosti z moderních pracovišť v zahraničí a sami mají zájem fungování COS posouvat.

Můžete přiblížit způsob řízení provozu a plánování operací na Centrálních operačních sálech? Přistoupil jste už k nějakým konkrétním opatřením? Každé oddělení má primárně přidělené své sály. Ty jsou zároveň rozděleny podle hygienických režimů na aseptické, mezoseptické a septické. Tento systém umožňuje pružně reagovat na provoz – hlavně pokud je potřeba přesunout operaci z jednoho sálu na druhý. Když se například prodlužuje operační program na jednom sále, zejména kvůli zařazení akutních případů, můžeme výkony přerozdělit na jiné sály, které spadají do stejného režimu. Pro organizaci práce na sálech využívám kromě osobních návštěv jednotlivých úseků také speciální software pro operační management. Zde se sbíhají informace ze všech chirurgických oborů jak o plánované operativě, tak o operacích akutně zařazených na jednotlivé sály. Software však nedokáže dávat zprávy jednotlivým týmům ani přesouvat operace. Řízení operativy proto stále stojí na lidské práci a vzájemné komunikaci. Operace nelze plánovat na minuty. Během chvíle může být vše jinak. Co se týče konkrétních opatření, ve spolupráci s ARO jsme uvedli do provozu interaktivní dashboard – nástroj ke zlepšení koordinace přechodu plánovaného sálového provozu do provozu „služebního“, tedy akutního. Dále sbírám data a identifikuji slabá místa v dosavadním systému. Získávám také zkušenosti od českých i zahraničních kolegů. Nedávno nás navštívili experti z Nizozemí. V rámci workshopu nám předávali své know-how ke zefektivnění sálového provozu na ortopedických sálech, kde se implantují totální endoprotézy velkých kloubů. Jejich zkušenost a pohled na řízení sálů je pro nás velkou inspirací. Ne všechny postupy lze převzít, ale řada z nich může pomoci zlepšit organizaci práce nejen na ortopedických, ale i na ostatních operačních sálech. Některé zamýšlené změny se ale týkají procesů, které probíhají nějakým způsobem i více než deset let, proto je jejich realizace velice nelehký úkol, který vyžaduje týmovou spolupráci všech zúčastněných.

Centrální operační sály jsou vybaveny nejmodernějšími technologiemi. Pomáhají vám některé při komunikaci a organizaci práce na sálech?
Operační sály jsou vybaveny systémem videomanagementu, který je rozvíjen ve spolupráci s IT oddělením. Tento systém umožňuje zobrazení endoskopického obrazu na libovolném monitoru na operačním sále a přenos obrazu a zvuku z jednotlivých sálů za účelem výuky nebo konferencí.

V brzké době začneme využívat tzv. dashboardy. Jedná se o interaktivní tabule, které jsou umístěny v prostorách COS. Při zachování všech zásad ochrany osobních údajů pacientů budou v reálném čase zobrazovat informace o probíhajících a plánovaných operacích na jednotlivých sálech. Myslím, že definitivní odladění a spuštění proběhne již brzy.

Dále začínáme používat i mobilní zařízení, která nám pomohou snáze zadávat potřebná data k výkonům tak, aby byla použitelná k analýze a následné optimalizaci jednotlivých perioperačních procesů.

Vidíte vedle optimalizace využití času personálu ještě další prostor pro úsporu financí?
Ano. Je to v oblasti logistiky pacientů a nástrojů. Pracuji na tvorbě co nejefektivnějšího systému pohybu pacientů, od návozu z oddělení přes pohyb v sálovém traktu až po odvoz pacienta na jednotku poanestetické péče nebo JIP. Velmi nákladná je také příprava operačních nástrojů. Ideální stav je, když má operatér připraveno vše, co potřebuje, ale zároveň se zbytečně nepřipravují nástroje, které nevyužije. Dále to je návaznost jednotlivých procesů a spolupráce jednotlivých týmů mezi sebou, která nám umožní efektivněji využívat operační sály, případně i navýšit operativu bez nutnosti navyšování přesčasové práce.

Jako anesteziolog máte dokonalý přehled o průběhu všech typů operací. Můžete vysvětlit, co vše je nutné zajistit pro operaci a chod operačního sálu?
Každá operace je unikátní – musí se na ni připravit pacient, technika i personál. Ke každému pacientovi přistupujeme individuálně s ohledem na jeho zdravotní stav a plánovaný výkon. Pečlivá příprava pacienta na operaci je zásadní a nelze ji uspěchat. Stejně tak nelze opomenout přípravu technického zázemí a nástrojů nutných k operaci a také ověření funkčnosti veškeré techniky.

Potom, co sanitář přiveze pacienta do přípravné místnosti nebo na operační sál, následuje minimálně půl hodina anesteziologické přípravy, a to podle způsobu zvolené anestezie a míry zajištění a monitorace pacienta. Dále je nutné připravit operační stůl, případně robota a další technické záležitosti ze stran operačních oborů. Tato příprava může trvat i hodinu. Samotné operaci ještě předcházejí další nezbytné kroky: je potřeba ověřit identitu pacienta, typ plánovaného výkonu a také ostatní náležitosti nutné k bezpečnému a kvalitnímu provedení operace. Dále zkontrolovat zkontrolovat, zda jsou všichni připraveni a nic potřebného nechybí. Po bezpečném uložení pacienta na operační stůl, uvedení do anestezie a finálním zpolohování může operace začít.

Po operaci sanitáři odváží pacienta ze sálu. Sál má navážecí a vyvážecí místnost, je tak zajištěno absolutní soukromí jednotlivých pacientů. Po odvozu pacienta začíná úklid sálu. Ten má svá přísná pravidla. Dezinfekční přípravky mají předepsané minimální doby působení, aby byly účinné.

Zatímco se sál uklízí, v navážecí místnosti již anesteziolog připravuje dalšího pacienta na operaci.

Při správném řízení přispívá systém navážecích a vyvážecích místností k lepšímu využití sálů a operačních týmů.

O průběhu operace je pacient informován, ale o anestezii má mnoho z nás jen mlhavou představu. Co vše anestezie obnáší?
O způsobu anestezie, zajištění během operace a rizicích s tím spojených je pacient také informován. Informace pacienti dostávají od anesteziologa provádějícího předanestetické vyšetření, a to většinou v anesteziologické ambulanci, v případě akutních nebo imobilních pacientů přímo u lůžka.

Při regionální anestezii využíváme lokální anestetika, aplikovaná různými technikami na různá místa, podle požadovaného účinku.

Celková anestezie se skládá ze dvou až tří částí: sedace, analgezie a nervosvalové relaxace, je-li tato potřebná k provedení výkonu. Sedace znamená navození útlumu centrální nervové soustavy pomocí anestetik, nitrožilních nebo inhalačních. Analgezie zajistí bezbolestnost výkonu. Nervosvalová relaxace zabrání stahům kosterního svalstva, a pokud je relaxace z povahy výkonu nutná, operačnímu týmu tím umožníme ničím nerušenou práci.

Jak nervosvalová relaxace ovlivňuje průběh anestezie?
Při potřebě nervosvalové relaxace je nutné za pacienta převzít i dýchání a intubace je jednou z možností k zajištění dýchacích cest. Také samotná sedace a analgezie někdy tlumí dechovou aktivitu. Anesteziolog tedy přebírá kontrolu nad všemi vitálními funkcemi pacienta. Je to opravdu velmi zodpovědná práce. Úvod do anestezie a pak následné vyvádění z anestezie jsou extrémně rizikové okamžiky, zejména u některých skupin pacientů, například u křehkých seniorů v pokročilém věku trpících mnoha chorobami nebo u malých dětí. Anesteziolog musí mít detailní informace o pacientově stavu a zvolit anestezii přísně individuálně, po důkladném nastudování daného pacienta a zvážení jeho potřeb a všech možných rizik.

Kdy a kde vstupuje anesteziolog do péče o pacienta?
V anesteziologické ambulanci, kam docházejí pacienti před plánovanými operacemi. Zde pacienty podrobně vyšetřujeme, podáváme jim zde informace o navrhovaném typu anestezie a veškerých rizicích. Řadu pacientů je nutné ještě před operací zkompenzovat – například upravit krevní tlak, kompenzovat diabetes, vnitřní prostředí apod.

Zpravidla den před operací navštěvujeme jak hospitalizované, tak i akutně přijaté pacienty, kteří nemohli projít anesteziologickou ambulancí nebo je potřeba je opět vyšetřit před dalším výkonem v rámci dlouhodobější hospitalizace. Hodnotíme jejich aktuální stav a laboratorní výsledky. Spolu s chirurgem pak rozhodujeme o dalším postupu. To je opět velmi zodpovědná práce, kterou by měl vykonávat jen zkušený anesteziolog. Někdy může i malý detail podceněný v předoperační přípravě znamenat v průběhu operace velký problém.

Na sále pak anesteziolog pacienta znovu zhodnotí a rozhodne, zda je aktuálně schopný anestezii bezpečně podstoupit. A zde se opět dostáváme k mé současné práci. Zrušení operace po navezení pacienta na operační sál znamená velké prodlení v sálovém provozu. Tomu je ale možné předejít. V případě plánovaných výkonů je opravdu nezbytné věnovat pacientovi řádnou pozornost a udělat ještě před jeho zařazením do operačního programu vše pro to, aby byl co nejlépe připraven. Den před výkonem už totiž u mnoha pacientů nejenže nestihneme kompenzovat chronická onemocnění, ale kolikrát ani nedokážeme provést potřebná vyšetření. U urgentních a akutních výkonů je situace samozřejmě jiná.

Jste specialistou v oboru anestezie, resuscitace a intenzivní medicína. Co vás na vašem oboru baví? Budete se mu i nadále věnovat?
ARO jsem si vybral pro jeho rozmanitost. Je to obor, který vás nenechá zakrnět, pořád musíte přemýšlet a prohlubovat své znalosti v oblasti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny. Zároveň je zde důležitá i určitá manuální zručnost – zajišťujeme dýchací cesty včetně tracheostomií, kanylujeme periferní i centrální žilní řečiště, arteriální řečiště, provádíme regionální anestezie a zavádíme hrudní drenáže. Já jsem specialista na dětskou anestezii, které se věnuji už přes deset let.

V anesteziologii přistupujeme k pacientovi komplexně a individuálně. Neexistuje unifikovaný návod pro všechny pacienty. To je na naší práci náročné a zároveň krásné. Proto se chci i nadále minimálně jeden den v týdnu anestezii věnovat. A beru si několik služeb do měsíce na Oddělení urgentního příjmu, kde je práce zase trochu o něčem jiném, takže můj profesní život je docela pestrý.

Teď mám ale před sebou jinou etapu svého profesního života – budu se podílet na vedení Centrálních operačních sálů. Je to pro mě velká výzva a jsem odhodlaný věnovat se své nové roli naplno. Mým cílem je udělat z Centrálních operačních sálů efektivní a prosperující oddělení, přispívající k dobrému renomé nemocnice a jejímu ekonomickému růstu. Oddělení, které nabídne výborné pracovní podmínky v moderních prostorách pro veškerý personál, který zde pracuje, a v neposlední řadě bude vytvářet příjemné a bezpečné prostředí pro naše pacienty.

Ing. Veronika Dubská
Oddělení vnitřních a vnějších vztahů