387 87 11 11
Víc než nemocnice.
Rozhovor s Ing. Janem Tesaříkem, Ph.D., vedoucím biomedicínským inženýrem - celý zpravodaj si můžete přečíst zde
Biomedicínští inženýři a technici zajišťují plynulý a bezproblémový chod zdravotnické techniky v nemocnici. Zároveň jsou součástí klinických týmů, kde se podílejí na diagnostických a terapeutických výkonech. Jejich odborná asistence je často nezbytnou podmínkou pro bezpečný a kvalitní průběh péče. Vedle toho se věnují i zavádění nových technologií a pomáhají tak zdravotníkům i celé nemocnici držet krok s rozvojem moderní medicíny. Zákulisí jejich práce přibližuje Ing. Jan Tesařík, Ph.D., který od začátku letošního roku působí jako vedoucí biomedicínský inženýr a metodicky vede tým biomedicínských odborníků napříč nemocnicí.
Doposud jste pracoval jako biomedicínský inženýr na Kardiologickém oddělení, v divizi elektrofyziologie a kardiostimulace. Co se pro vás s novou funkcí mění?
Z hlediska působení na kardiologii se nemění vůbec nic. Teď je navíc mým úkolem kolegy metodicky vést a zajistit mezi námi lepší propojenost a spolupráci. Oblasti, kterým se věnujeme, jsou velmi odlišné. Zároveň je ale mnoho témat, na kterých můžeme kooperovat. Z této příležitosti mám velkou radost. Těším se, že se nám společně bude i nadále dařit posouvat hranice biomedicíny a budeme se aktivně podílet na obsluze a nastavování zdravotnických prostředků nebo implementaci nových technologií v naší nemocnici.
Můžete představit biomedicínské profese, které působí v naší nemocnici?
Jedná se o biomedicínské techniky (BMT), inženýry (BMI) a klinické inženýry (KI). Naším hlavním úkolem je zajišťovat, aby zdravotnická technika fungovala bezpečně, efektivně a v souladu s legislativou. Současně také spolupracujeme v klinických týmech s lékaři a sestřičkami při diagnostických nebo operačních výkonech. Kromě obsluhy a správy sledujeme nové trendy a snažíme se nejmodernější technologie zavádět do praxe, abychom mohli pacientům i do budoucna nabízet co nejlepší péči. Spolupracujeme také na nákupu zdravotnických prostředků.
Jak početný je aktuálně váš tým?
Ještě v roce 2020 jsme byli čtyři, dnes je nás devět. Každý pracujeme na svém domovském oddělení, případně máme do správy zařazenou i techniku z jiných oddělení. Takto pokrýváme cca dvanáct oddělení, což je ale zatím pouze slabá polovina všech oddělení v nemocnici. Konkrétně se například staráme o zdravotnickou techniku na Neonatologickém, Dětském, Onkologickém a Infekčním oddělení, na Oddělení urgentního příjmu a také na Neurochirurgickém oddělení nebo na Oddělení kardiochirurgie, hrudní chirurgie a cévní chirurgie.
Během posledních dvou desetiletí došlo k prudkému rozvoji zdravotnické techniky a nároků na její provoz a obsluhu. Naše nemocnice eviduje více než 25 000 kusů zdravotnických prostředků. Patří sem vše od digitálních teploměrů přes inkubátory až po lineární urychlovače a magnetické rezonance.
25 000 je obrovské množství. Kdo se o přístroje doposud staral?
O techniku se dříve staraly vrchní a staniční sestry, nebo dokonce i lékaři, což je nadměrně zatěžovalo. Šlo o agendu, kterou je účelnější svěřit specializovaným BMT a BMI, aby se ošetřovatelský a lékařský personál mohl více soustředit na péči o pacienty. Navýšení počtu biomedicínských techniků a inženýrů je proto logickým krokem. Sestřičky oceňují, že se mohou plně věnovat své práci. Ubyla jim složitá administrativa i řešení technických záležitostí spojených se zdravotnickou technikou.
S touto agendou se pojí i rozsáhlá administrativní a evidenční činnost. Tu zajišťují kolegové z Oddělení správy zdravotnické a hospodářské techniky a z Oddělení nákupu zdravotnické techniky. Takové množství zdravotnických prostředků nelze bez efektivní spolupráce všech subjektů zvládnout.
Poptávka po biomedicínských inženýrech a technicích stoupá napříč zdravotnictvím. Daří se vám pro tuto práci získávat nové kolegy?
Přestože řada z nich v současnosti dává přednost vývoji zdravotnických prostředků v komerční sféře nebo nastupuje k distributorům na obchodní či servisní pozice, daří se nám nabízené pozice obsazovat. Věřím, že je to hlavně díky tomu, že cíleně inzerujeme takové pozice, při kterých se BMT a BMI přímo účastní klinického provozu a podílejí se na diagnostice a léčbě pacientů.
V registračních listech některých výkonů se už také biomedicínští inženýři uvádějí jako nositelé těchto výkonů. Je tedy s jejich prací na výkonu automaticky počítáno při stanovení ekonomiky výkonu, personálních nároků nebo úhrad od zdravotních pojišťoven. Je to ovšem minoritní část výkonů oproti běžné dobré praxi. Zde je naším úkolem a úkolem České společnosti biomedicínského inženýrství a lékařské informatiky (ČSBMILI ČLS JEP) tam biomedicínské inženýry prosadit. Stejně tak do vyhlášek 92/2012 Sb. a 99/2012 Sb., které definují minimální technické, věcné a personální požadavky na zabezpečení zdravotních služeb.
Podílet se přímo na léčbě pacienta zní lákavě. Na jakých výkonech s lékaři spolupracujete?
S kolegy Ing. Davidem Štěrbou a Ing. Jiřím Kalou působíme v arytmologickém týmu na Kardiologickém oddělení, kde zajišťujeme nastavení a obsluhu přístrojů při výkonech (například při tzv. katetrizačních ablacích srdečních arytmií), perioperační i pooperační programaci a měření kardiostimulátorů nebo také telemedicínské kardiologické služby, jako například hodnocení epizodních záznamníků EKG a jejich management. Bavíme se zde konkrétně o každodenním provozu dvou sálů a dvou ambulancí. Do budoucna již máme plány, jak rozšířit naši působnost do dalších odvětví kardiologie, a chceme zavést i další moderní technologie pro zlepšení diagnostiky a terapie našich pacientů. Kolega Štěrba ještě působí na Oddělení kardiochirurgie, hrudní chirurgie a cévní chirurgie, kde zodpovídá za efektivní chod zdravotnických prostředků z hlediska legislativních nároků a jejich servisu.
Ing. Jaroslav Miškovský působí na Neurochirurgickém, Neurologickém a Rehabilitačním oddělení. Při neurochirurgických operacích mozku a krkavic se podílí na potřebné monitoraci senzorických a motorických evokovaných potenciálů. Tato intraoperační monitorace poskytuje operatérovi klíčové informace a je nezbytná pro bezpečný průběh operace. Dále kolega provádí například ultrazvukové vyšetření močového měchýře pro hodnocení stupně postižení tzv. syndromem kaudy. Díky spolupráci s lékaři se také Ing. Miškovskému podařilo úspěšně implementovat technologii tzv. rozšířené reality (AR - z angl. augmented reality) pro předoperační plánování operací mozku. Tato technologie umožňuje vizualizaci např. pozice nádoru, aneurysmat a jiných anatomických struktur na pacientovi již napolohovaném na operačním sále, a tak je možné získat přesnější a detailnější informace o dané patologii.
Ing. Pavel Stolbenko, Ing. Petr Schandl a Ing. Tereza Kunová působí na Onkologickém oddělení, kde zajišťují provoz rozsáhlého a technicky vysoce sofistikovaného přístrojového vybavení radioterapie. Klíčovou roli přitom hrají lineární urychlovače, jejichž obměna po deseti letech nyní vrcholí. Ing. Tereza Kunová má zároveň v gesci zdravotnickou techniku celého Onkologického oddělení. Všichni tři se podílejí také na klinických výkonech - například při ozařování v hlubokém nádechu - nebo na zavádění nových technologií. Zářným příkladem je nedávná implementace umělé inteligence pro automatickou segmentaci struktur při přípravě ozařovacích plánů, kterou právě BMI z Onkologického oddělení koordinovali a úspěšně dokončili. Musím zde ještě vypíchnout práci Ing. Stolbenka a jeho roli jakožto klinického inženýra, který se svým týmem dokončuje přípravy klinické zkoušky prototypu unikátního zařízení pro rotační celotělové ozařování elektrony, u jehož vývoje stál od samého počátku. Dle recentní publikace naše nemocnice terapii touto technologií rutinně poskytuje jako jediná v České republice, jedno ze dvou center v Evropě a celkem pěti na světě.
Biomedicínská inženýrka Ing. Lucie Prokešová se na oddělení ORL podílí na přístrojovém vyšetření vestibulárního aparátu (vHIT, VNG a VEMP). Dále se specializuje na objektivní vyšetření sluchových evokovaných potenciálů (BERA) a vizuálně posílenou audiometrii u dětí (VRA). Její zapojení do klinické praxe významně šetří čas lékařů a zvyšuje dostupnost těchto specializovaných vyšetření pro pacienty. V budoucnu plánuje rozšířit svou odbornost o nastavování kochleárních implantátů.
Významnou roli v týmu má také Ing. Eva Fendrštátová, která patří mezi první biomedicínské odborníky působící v naší nemocnici. Není součástí žádného klinického týmu, ale její role je velmi důležitá - zaměřuje se na systémovou integraci procesů ve zdravotnictví a legislativní nároky na zdravotnické prostředky. Intenzivně spolupracuje s vrchními a staničními sestřičkami. Má na starosti přes 3 000 zdravotnických prostředků, čímž má pomyslné prvenství v počtu prostředků na osobu. Věnuje se také školení nově nastupujících kolegů v práci s elektronickou evidencí zdravotnických prostředků a obecně v orientaci v provozu naší nemocnice. Spolupracuje také na tvorbě standardů a směrnic spojených se zdravotnickými prostředky.
Pracujete na různých odděleních a věnujete se odlišným oblastem. Přesto vás spojil 3D tisk, který se vám společně podařilo v nemocnici zavést. Jak jej dnes využíváte?
Ano, s kolegy Stolbenkem a Schandlem nás spojilo nadšení pro 3D tisk a společně jsme hledali cesty, jak jej zavést i v naší nemocnici. V současné době jej lékaři i nelékaři využívají pro výukové potřeby a předoperační přípravu. 3D tisk je dobrým příkladem spolupráce mezi BMI a lékaři. Díky modelům mohou provádět výkony přesněji, bezpečněji, rychleji a co se týče nákladů také výhodněji.
Nemocnice následně pořídila 3D tiskárnu na jiné technologické bázi také pro Oddělení správy zdravotnické a hospodářské techniky. Ing. Martin Maťha díky ní pružně reaguje na potřeby jednotlivých pracovišť a tiskne pomůcky na míru, například organizéry kabelů, držáky, podložky aj., které usnadňují zdravotnickým pracovníkům každodenní rutinní činnosti.
Jelikož disponujeme dvěma ze tří komerčně dostupných technologií 3D tisku, moc rádi bychom v budoucnu vytvořili něco jako laboratoř 3D tisku v medicíně. O tom ale možná někdy příště, protože popis takovéhoto ekosystému by vystačil na samostatný článek.
3D tisk má v medicíně velký potenciál, v současnosti nás však ve větším rozmachu brzdí legislativa. Česká společnost pro 3D tisk v medicíně, která je součástí České lékařské společnosti J. E. Purkyně, se velmi zasazuje o vytvoření standardů pro 3D tisk ve zdravotnictví a následnou změnu legislativy. Věřím, že vývoj půjde rychle dopředu a během pár let budeme v nemocnici tisknout pacientům „na míru“ například kostní náhrady a implantáty. A opět, nejenže to zlepší kvalitu péče, ušetří to čas i nemalé finanční prostředky.
Připravujete na vašem pracovišti nějaké technologické novinky?
Po měsících příprav jsme v březnu uvedli do provozu jeden z nejmodernějších mapovacích a ablačních systémů pro léčbu srdečních arytmií AFFERA™. Ten otevírá možnosti léčby u pacientů, u kterých výsledky léčby stávajícími metodami nebyly zcela uspokojivé.
Lékař zavede do srdce speciální katétr, který sbírá informace o anatomické struktuře a elektrických signálech. Software ze získaných dat vytvoří v reálném čase 3D model srdce s mapou elektrické aktivity. Je to právě BMI, kdo systém nastavuje a obsluhuje, a jeho role je klíčová. Jsem moc rád, že vedení nemocnice podpořilo pořízení tohoto systému a patříme k několika málo pracovištím v České republice, které tuto špičkovou technologii používají.
Co z pozice vedoucího biomedicínského inženýra plánujete do budoucna?
Předně bych byl rád, aby ostatní zdravotníci věděli, že se na nás mohou kdykoli obrátit a můžeme společně hledat cesty, jak vyřešit například technické problémy se zdravotnickou technikou nebo zavést do provozu novou technologii. Také jsme připraveni spolupracovat s každým, kdo by rád využil 3D tisk v předoperační přípravě nebo edukaci mladších kolegů. Naším cílem je postupně začlenit BMT a BMI na všechna oddělení. Spolu se dvěma odděleními zaměřenými na správu a nákup zdravotnických prostředků usilujeme o to, aby vznikl funkční komplexní systém.
Biomedicínské inženýrství je obor, který propojuje techniku s medicínou. Studium se soustředí na technické znalosti v oblasti elektroniky, návrhů a konstrukce zdravotnických prostředků, senzorů nebo zpracování signálů a obrazů. V oblasti medicíny pak na anatomii, fyziologii, patologii apod. Jeho cílem je identifikace a řešení problémů, které mohou v medicíně vyvstat, pomocí inženýrských postupů a analogií.
Biomedicínský technik (BMT) - absolvent bakalářského studijního oboru. Podílí se na vedení dokumentace používaných zdravotnických prostředků, účastní se výběru zdravotnických prostředků, zajišťuje jejich servis, instruktáž obsluhujícího personálu apod. Na základě indikace lékaře obsluhuje zdravotnické prostředky a jejich sestavy v rámci asistence při zdravotnických výkonech a zajišťuje lékařem požadované nastavení zdravotnických prostředků předávaných pacientovi.
Biomedicínský inženýr (BMI) - absolvent magisterského studijního oboru. Organizuje a dohlíží na činnost biomedicínských techniků, dohlíží na dodržování zásad správného používání zdravotnických prostředků při diagnostické a léčebné péči, navrhuje vnitřní předpisy pro zacházení se zdravotnickými prostředky a zvláště upravuje jejich základní programové nastavení, a to bez indikace lékaře a bez odborného dohledu. Poskytuje lékařům technickou asistenci při náročných výkonech.
Klinický inženýr (KI) - biomedicínský inženýr se specializovanou způsobilostí. V rámci své specializace zajišťuje odbornou podporu zdravotnických technologií při poskytování zdravotní péče a může se podílet také na výzkumu, vývoji, klinickém hodnocení a zavádění nových zdravotnických prostředků do klinické praxe.
Zdroj: Vyhláška č. 55/2011 Sb.
Ing. Jan Tesařík, Ph.D. v roce 2020 nastoupil na Kardiologické oddělení, kde je součástí arytmologického týmu. Od ledna letošního roku působí jako vedoucí biomedicínský inženýr. Vystudoval Fakultu biomedicínského inženýrství na ČVUT v Praze. V rámci doktorského studia absolvoval šestiměsíční stáž na přední evropské technické univerzitě Chalmers University of Technology ve švédském Göteborgu. Ve své disertační práci se zaměřil na detekci a klasifikaci cévní mozkové příhody pomocí metody mikrovlnného zobrazování a neinvazivní monitoraci teploty během mikrovlnné hypertermie.
Ing. Veronika Dubská
Oddělení vnitřních a vnějších vztahů