06. 01. 2026

Bez úrazu, bez požáru, bezpečně

Rozhovor s Janem Cardou a Bc. Romanem Schmidtem, kteří mají v českobudějovické nemocnici na starosti bezpečnost práce a protipožární ochranu - celý zpravodaj si můžete přečíst zde

Tak zakončili naše společné povídání Jan Carda a Bc. Roman Schmidt, kteří mají v českobudějovické nemocnici na starosti bezpečnost práce a protipožární ochranu. Kromě rozhovoru nás přizvali i na nácvik evakuace při vyhlášeném požárním poplachu. Kolegyně Ing. Jana Duco, MBA, pořídila zajímavé fotografie, díky kterým máte možnost nahlédnout do jejich práce.

Co vše se skrývá pod zkratkou BOZP a PO? 
Jan Carda: BOZP znamená bezpečnost a ochrana zdraví při práci a PO znamená požární ochrana. Je to název našeho referátu, který má tyto oblasti na starosti. Všimněte si, že obě mají ve svém názvu pojem ochrana. Od toho se odvíjí i náplň a cíl naší práce – spoluvytvářet bezpečné pracovní prostředí a pomoci ochránit všechny naše zaměstnance, pacienty a návštěvníky před mimořádnou událostí, například úrazem, požárem apod.

Na základě znalosti legislativy a místních provozních specifik vyhledáváme možná rizika, která se na našich pracovištích mohou vyskytovat, a snažíme se je buď přímo odstranit, nebo přijmout taková opatření, která by minimalizovala případné následky.

Pro většinu lidí není tento obor nikterak zajímavý. Když se řekne „Přijde k nám BEZPEČÁK“, lidé si buď povzdechnou a mávnou rukou, nebo jsou naopak ve stresu, co bezpečáci zase najdou a s čím budou prudit.

Snažíme se vystupovat tak, aby ani jedna z těch reakcí nebyla na místě. Největší odměnou je pro nás dobrý pocit, že jsme našli řešení případného problému a ostatním tak pomohli soustředit se na práci. Velice dobře si uvědomujeme naši pozici v tomto kolosu. Naším hlavním úkolem je zajistit bezpečné a klidné pracovní prostředí zdravotnickému personálu, který je základem této velké rodiny. Není to vždy úplně snadné, neboť neustále se zpřísňující legislativa a celkově větší podrážděnost a sobeckost ve společnosti jsou důvodem, proč je někdy těžké najít vhodné a uspokojivé řešení. Jsou to zároveň i velké výzvy, které nás nutí se neustále dovzdělávat a snažit se pochopit názory druhých.

Jednou z konkrétních činností, které provádíte, je nácvik evakuace v případě mimořádné události, v tomto případě požáru. K jednomu z nich jste nás s kolegyní přizvali. Co se snažíte zaměstnancům v rámci cvičení předat a jaké zkušenosti si ze cvičení odnášíte vy? 
Jan Carda: Naším cílem je, aby si zaměstnanci v klidu natrénovali, jak se v určité situaci zachovat. Začíná to již samotným vyhlášením požárního poplachu, komunikací mezi stanicemi, odděleními, bezpečnostní službou, centrálním dispečinkem apod. a pak dalšími nutnými úkony včetně evakuace pacientů. Zde je dobré zmínit vybavení většiny lůžek evakuační podložkou a pozitivní přístup personálu k nácviku s tímto skvělým pomocníkem při evakuaci. Důležitý je i nácvik evakuace pacienta na lůžku, protože se jedná o náročné úkony a postup, který vyžaduje pečlivost.

V rámci cvičení si ověřujeme, jak fungují jednotlivé prvky požárněbezpečnostních zařízení ovládané elektrickou požární signalizací, např. evakuační výtahy, protipožární dveře nebo evakuační rozhlas. Z každého cvičení vyhotovujeme ve spolupráci s referentkou krizového řízení Mgr. Jitkou Kosáčkovou zápis s popisem zjištění a návrhy na zlepšení. Že cvičení mají smysl, dokládá to, že se během nich projeví slabá místa, např. v komunikaci, potřeba upravit evakuační plány, technické nedostatky apod.

Požáry v nemocnicích nejsou naštěstí úplně běžné. Co je jejich hlavním příčinou? 
Roman Schmidt: V českobudějovické nemocnici pracuji přes deset let a zažil jsem pouze několik menších požárů – většinou byla příčinou závada na elektroinstalaci či nedbalost, kdy nedopalek cigarety vzplál v odpadkovém koši. Požáry se nerozšířily díky pohotové reakci našich zaměstnanců, za což jim patří velký dík. Nemocnice je vybavena moderním protipožárním systémem. Nicméně zásadní je vždy reakce personálu. Proto je naší prioritou zaměstnance důkladně proškolit, a to nejen teoreticky. Máme v plánu i praktické nácviky hašení požárů.

Požární ochrana je poměrně uchopitelné téma. Co obnáší bezpečnost práce? 
Jan Carda: Základem je zpracování potřebné dokumentace (organizační směrnice, provozní řády, pracovní postupy, pokyny…). V rámci pravidelných kontrol pracovišť a ročních prověrek bezpečnosti práce vyhodnocujeme dodržování nastavených pravidel a upozorňujeme na případné nedostatky a možná rizika na pracovištích. Neustále vyhledáváme a eliminujeme možná rizika tak, abychom v maximální možné míře předcházeli vzniku pracovních úrazů.

Jaká rizika jsou spojená s výkonem práce v nemocnici? 
Roman Schmidt: Všichni zaměstnanci jsou dle platné legislativy rozděleni do čtyř kategorií podle druhu a míry rizika. Ta jsou spojena se specifickými činnostmi dané práce, jako je manipulace s cytostatiky, obsluha přístrojů s ionizujícím zářením, obsluha laserů, manipulace s biologickým materiálem, riziko nákazy od pacienta apod. V případě nezdravotníků, jako jsou elektrikáři, bezpečnostní služba a řada dalších, jsou to zase rizika spojená například se zásahem elektrickým proudem, s fyzickým napadením atd. A pak jsou obecná rizika, která nejsou odvislá od profese, jako je manipulace s čisticími prostředky, kluzká podlaha, ostré hrany a další. Abychom mohli rizika efektivně vyhledávat, potřebujeme součinnost ostatních kolegyň a kolegů napříč nemocnicí. Důležitými partnery jsou pro nás kolegyně z Oddělení epidemiologie a nemocniční hygieny, manažerka radiační ochrany Ing. Eva Zemanová, Ph.D., MBA, již zmíněná Mgr. Jitka Kosáčková a řada dalších odborníků, se kterými při řešení problémů průběžně spolupracujeme.

Přes veškerou snahu asi není možné úplně zamezit úrazům. Existují nástroje, kterými lze posoudit kvalitu bezpečnostních opatření?
Jan Carda: Kvalita a úroveň zajištění bezpečnosti práce se často posuzuje podle počtu pracovních úrazů. Za rok 2023 se u nás stalo 29 pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny, což odpovídá 0,8 úrazu na 100 zaměstnanců. Pro srovnání: V Jihočeském kraji se ve stejném roce stalo 2 605 úrazů s pracovní neschopností, což odpovídá 1,01 úrazu na 100 zaměstnanců. I když zdravotnictví patří mezi obory s vyšším procentem pracovní úrazovosti, v počtu úrazů jsme pod krajským průměrem, což vypovídá o zodpovědném přístupu našich zaměstnanců k bezpečnosti práce. Za to jim právem patří naše velké poděkování.

Součástí bezpečnosti práce jsou osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP). Co vše do této kategorie spadá a jaký je jejich účel? 
Roman Schmidt: Jejich účelem je chránit zaměstnance. Použití OOPP vychází z řady nařízení a směrnic, kterými se zaměstnavatel musí řídit. Chrání zdravotníky při výkonu jejich povolání, zejména před nákazou, kontaktem s biologickým materiálem, proti ionizačnímu záření apod. Základním ochranným pracovním prostředkem zdravotníka je předepsaná uniforma a obuv. Další ochranné pomůcky se pak odvíjejí od činnosti, kterou vykonává – mohou to být ústenky, ochranné brýle, jednorázové rukavice, vesty proti ionizujícímu záření apod. U nezdravotníků to pak jsou například montérky, helmy, rukavice atd.

Naším úkolem je zaměstnancům vysvětlit, proč má smysl tyto prostředky používat. V opačném případě se totiž vystavují zbytečnému riziku úrazu a zároveň porušují své pracovní povinnosti.

Čekají vás s novým rokem nějaké novinky?
Jan Carda: Od nového roku se zavádí povinnost ohlašovat pracovní úrazy přes portál MPSV. Dále se aktualizovala legislativa pro „kategorizaci prací“, která rozděluje zaměstnance do čtyř kategorií, z čehož vyplývají požadavky na četnost lékařských prohlídek, upravují se také pravidla pro posuzování nemocí z povolání. Důležitou novelizací prošla vyhláška pro pracovnělékařské služby a týká se nás mnoho dalších novelizovaných zákonů, nařízení vlády a vyhlášek.

Roman Schmidt: Aktuálně připravujeme nové evakuační plány, které budou rozmístěny po celé nemocnici. Cílem je usnadnit všem orientaci v případě jakékoli nežádoucí události. Několikrát jste zmínili slovo legislativa. Jakou roli hraje při vaší práci? Jan Carda: Naprosto klíčovou. Základní dokumenty týkající se bezpečnosti práce se odkazují na více jak 300 zákonů, vyhlášek a směrnic, a to jak českých, tak evropských. Orientovat se v takovém množství legislativy a hlavně novelizací není vůbec jednoduché. Dobrý bezpečák se tak musí neustále vzdělávat. Každých 5 let pak skládáme velmi náročné zkoušky odborné způsobilosti, kdy musíme prokázat znalosti nejen oboru zdravotnictví, ale také mnoha dalších oblastí – zemědělství, chemického průmyslu, dřevovýroby apod.

Zkoušky jste očividně úspěšně absolvovali a všichni zaměstnanci a pacienti jsou tak v dobrých rukou. Jak dlouho se věnujete BOZP, konkrétně pak v českobudějovické nemocnici? 
Roman Schmidt: Původním povoláním jsem policista. Před deseti lety jsem nastoupil do nemocnice do bezpečnostní služby, před třemi lety jsem pak dostal možnost pracovat na referátu BOZP.

Jan Carda: Bezpečnosti práce a požární ochraně se věnuji více než 25 let. Po celou dobu jsem pracoval v soukromé sféře a zabezpečoval BOZP a PO pro přibližně 90 subjektů. Na začátku letošního roku jsem pak nastoupil do českobudějovické nemocnice. V začátcích mi velice pomohl kolega Roman Schmidt, za což bych mu chtěl poděkovat. Následovalo seznámení s vedoucími pracovníky obslužných činností, kteří mi pomohli zorientovat se ve veškerém zázemí naší nemocnice. A nejvíce si vážím téměř dokonalé spolupráce s vrchními sestrami. Právě ony zásadně přispívají k tomu, aby veškerý personál na odděleních pracoval v souladu s bezpečnostními předpisy a lékaři tak mohli v dobré atmosféře úspěšně léčit naše pacienty.

Na závěr mi dovolte pár doporučení nejen pro adventní čas.
Relativně snadno a levně se dá ochrana proti případnému požáru zajistit i doma, případně na chalupě. Hasicí přístroj, který budete mít po ruce, když náhodou začne hořet adventní věnec, vánoční stromeček, žehlička, elektrokolo či jiný domácí spotřebič, ochrání nejen zdraví vašich nejbližších, ale i váš majetek. Detektor kouře, případně plynu vás minimálně probudí hlasitým alarmem. Na případný požár od hořícího oleje na pánvi pomůže hasicí rouška. A není vůbec zbytečné mít menší hasicí přístroj i v autě – budete tak lépe připraveni na začínající požár. Pořízení auta, stavba domu nebo koupě bytu vás stojí velké finanční prostředky, a tak neváhejte investovat do pomocníků, kteří vám tento majetek pomohou ochránit. Rád bych vám za náš referát poděkoval za skvělou spolupráci, popřál šťastné a požehnané vánoční svátky, vše dobré do nového roku a hlavně pevné zdraví a dobrou náladu.