387 87 11 11
Víc než nemocnice.

Specifikace jednotlivých pracovišť

Poradna pro poruchy spánku v 5. patře pavilonu I při Oddělení následné péče 2

Poradna pro poruchy spánku při Oddělení následné péče 2 v 5. patře pavilonu I se zabývá celým spektrem poruch spánku vedených v Mezinárodní klasifikaci poruch spánku (International Classification of Sleep Disorders – ICSD). Častou poruchou spánku je nespavost. Je důležité zjistit, zda se jedná o nespavost primární, nebo navozenou jinou poruchou spánku. Zde jmenujme především zástavu dechu ve spánku a syndrom neklidných nohou. Setkat se lze i s vzácnějšími poruchami spánku, tedy kromě nespavosti i zvýšenou spavostí či parasomnií (viz ICSD).

Spánková laboratoř v 5. patře pavilonu I při Oddělení následné péče 2 provozuje komplex vysoce specializovaných druhů vyšetření, většinou prováděných za hospitalizace. Na třech z pěti pokojů určených k vyšetřování spánku se provádí videopolysomnografie. Polysomnografie slouží k diagnostice celého spektra poruch spánku. Prostřednictvím vyšetření MSLT (test mnohočetné latence usnutí) se vyšetřují možné poruchy přesdenní bdělosti. Kromě videopolysomnografie je možno posuzovat poruchy dýchání ve spánku prostřednictvím přístrojů noční polygrafie ke zjištění spánkové apnoe. Jak z výše uvedeného vyplývá, zdaleka nejčastějším medicínským problémem, který se řeší ve spánkové laboratoři, je zástava dechu ve spánku. Pokud je onemocnění prokázáno, Centrum nabízí vyšetření ke zjištění tolerance a titraci tlaků při přetlakové léčbě (CPAP, BiPAP aj.). Pomocí titračních přístrojů lze nabídnout indikaci k přetlakové léčbě, ale i souběžné, již zmiňované poruše okysličení krve v plicích.

 

Spánková ambulance Plicní léčebny

Spánková ambulance Plicní léčebny se nachází v přízemí pavilonu I. Jak již vyplývá ze samotného názvu Centra, je jeho integrální součástí, neboť se kromě poruch spánku zabývá neinvazivní ventilací. Kromě vlastního náboru poruch dýchání ve spánku se specializuje na poruchy plicní ventilace ve spánku a z toho možné poruchy saturace organismu kyslíkem. Stejně tak při projevech dechové nedostatečnosti ve spánku může docházet k poruchám pH prostředí organismu. Existuje tak poměrně početná skupina pacientů, u nichž nebyla potvrzena zástava dechu ve spánku, ale jen pokročilejší porucha dechové nedostatečnosti. Takoví pacienti jsou léčeni výhradně Spánkovou ambulancí Plicní léčebny, kde lze nabídnout v odůvodněných případech kombinaci přetlaku pomocí neinvazivní ventilace spolu s DDOT (dlouhodobá domácí oxygenotherapie), tedy též léčbou zprostředkovanou koncentrátorem kyslíku.

 

Spánková laboratoř Dětského oddělení

K dispozici je i spánková laboratoř Dětského oddělení v pavilonu D. Nábor pacientů zde probíhá na základě doporučení pediatra či specialisty, objednat se lze i přímo po domluvě s lékařem spánkového centra. Laboratoř disponuje plnohodnotným videpolymnografem, či MSLT, na kterém jsou dětští pacienti vyšetřováni během jednodenní hospitalizace s možností přítomnosti jednoho z rodičů. Dále jsou k dispozici ambulantní vyšetřovací metody typu limitované polygrafie s možností vyšetření v domácích podmínkách. Takto se diagnostikuje široké spektrum spánkových poruch, které mají svá specifika vázaná na dětský věk pacientů a mají mnohdy zásadní význam pro další zdraví a vývoj dítěte. Výsledky vyšetření mohou i významně ovlivnit strategii další léčby. Současně zde probíhá i spánkové poradenství formou specializované ambulance.

 

Spánková ambulance a ronchopatie při Oddělení otorynolaryngologie a chirurgie hlavy a krku (ORL)

Objednat k vyšetření se lze též do Spánkové ambulance a ronchopatie při ORL oddělení (léčba chrápání, spánková apnoe). Chrápáním (ronchopatií) trpí značná část dospělé populace. Tento nepříjemný problém v ložnici zpravidla trápí více spolunocležníky než samotné jedince. Chrápání je možno odstranit či alespoň zmírnit prostřednictvím jednotlivých operačních technik. Bývá však častým pravidlem, že samotné chrápání, jež samo o sobě nebývá medicínským ale spíše sociálním problémem, může být doprovázeno zástavou dechu ve spánku. Pokud je chirurgicky odstraněno chrápání, spolupřítomná zástava dechu se tak stává obtížněji zjistitelnou, neboť ji lze obtížněji identifikovat, neboť dechové pauzy nejsou provázeny hlasitým až explozivním chrápáním. Zástava dechu ve spánku se však skrytě rozvíjí dál a v příštích letech může znamenat další akceleraci nemoci vysokého krevního tlaku, vzniku mozkové mrtvice, srdečního infarktu, poruch srdečního rytmu apod. Proto je nezbytné před každým uvažovaným chirurgickým zákrokem provést vyšetření k vyloučení či možné kvantifikaci zástavy dechu ve spánku. Takové vyšetření provádí spánková laboratoř v 5. patře pavilonu I při Oddělení následné péče 2. V případě zjištěné středně těžké či těžké zástavy dechu ve spánku je nezbytné nabídnout vyšetření ke zjištění tolerance a titraci tlaků při přetlakové léčbě (CPAP, BiPAP aj.) taktéž ve spánkové laboratoři v 5. patře pavilonu I. Přetlaková léčba úspěšně významně zmirňuje nebo zcela odstraňuje nejen zástavu dechu ve spánku, ale i vlastní chrápání. Teprve v případě neschopnosti tolerovat přetlakovou léčbu, je možno posoudit nabídnutí chirurgické intervence na měkkém patře, jež kromě zmírnění chrápání může někdy přinést i částečné zlepšení projevů zástavy dechu ve spánku. Někdy však, paradoxně, se může onemocnění i zhoršit, může zhoršit i tolerovatelnost přetlakové léčby. Proto je nezbytné po zákroku na měkkém patře provést kontrolní vyšetření zástavy dechu ve spánku (noční polygrafie ke zjištění spánkové apnoe), taktéž ve spánkové laboratoři v 5. patře pavilonu I při Oddělení následné péče 2.

 

Ambulance pro poruchy dýchání ve spánku při Oddělení ústní, čelistní a obličejové chirurgie

Možností chirurgické korekce syndromu spánkové apnoe se zabývá též Ambulance pro poruchy dýchání ve spánku při Oddělení ústní, čelistní a obličejové chirurgie. Je zde možno provést vyšetření při syndromu spánkové apnoe včetně 3D zobrazení a měření horních cest dýchacích a endoskopického vyšetření v léky navozeném spánku. Díky těmto vyšetřením je možno vyhodnotit možnosti chirurgické korekce zástavy dechu. I zde platí, že nejdříve je nezbytné vyšetřit pacienta, zda zástavou dechu ve spánku skutečně trpí a že možnosti přetlakovou léčbou není možné využít pro nedostatečnou spolupráci či neschopnost tolerovat tuto léčbu. Je pak posuzováno, zda z anatomického hlediska se jedná o situaci pro operativu vhodnou. Je přitom známo, že jen poměrně malou část zájemců o tento druh léčby je z anatomického hlediska vhodný. Jedná se pak o náročnou operaci, jež má za cíl zvětšit prostor v hrdle za jazykem. Pokud takovou operaci lze provést, je velice účinná, srovnatelně se správně nastavenou přetlakovou léčbou.

 

Naleznete nás v pavilonu I:

foto mapa arealu

Vstup do budovy:

foto vstup do budovy