Při příjmu do porodnice je natočen kardiotokografický záznam, který zaznamenává, jak rychle tluče srdíčko miminka a zároveň umožňuje hodnotit děložní stahy. Během natáčení kardiotokografu porodní asistentka sepisuje příjmovou dokumentaci.
Součástí příjmu je měření tělesné teploty, krevního tlaku, pulzu, orientační vyšetření moči a event. ultrazvukové vyšetření. Potom následuje zevní i vnitřní vyšetření lékařem nebo porodní asistentkou.
Podle toho, v jaké fázi je porod, je nastávající maminka umístěna na porodní box nebo čekací pokoj. Pokud však porod ještě neběží, bývá umístěna na standardní pokoj.
Při prokázaném odtoku plodové vody i bez přítomnosti kontrakcí, zůstává maminka na čekacím pokoji v prostorách porodního sálu.
Jak na porodním boxu, tak na čekacím pokoji nebo na standardním patře, je opakovaně kontrolován stav maminky i plodu. Intervaly mezi jednotlivými kontrolami se však liší podle toho, zda je již porod v běhu či nikoli.
Pokud je porod v běhu, bývá nastávající mamince navržena "příprava". Ta tradičně spočívá v oholení zevních rodidel v místě, kde lze případně očekávat provedení nástřihu (epiziotomie), vyprázdnění konečníku očistným klyzmatem a v očistné koupeli osprchováním. Je nutné zdůraznit, že žádná z těchto procedur není povinná a je otázkou domluvy mezi personálem porodního sálu a rodičkou.
Po přípravě obvykle následuje 20minutový kardiotokografický záznam.
Průběh samotného porodu je tradičně členěn do několika fází, které se nazývají porodní doby.
První doba porodní bývá také nazývána jako doba otevírací. Začíná pravidelnými děložními kontrakcemi, které trvají nejprve 20 - 30 vteřin, později 30 - 40 vteřin. Interval mezi kontrakcemi se postupně zkracuje z počátečních 10 - 15 minut na 2 - 3 minuty na konci první doby porodní.
Účinkem kontrakcí se zkracuje a otevírá děložní hrdlo. Od okamžiku, kdy je děložní hrdlo zkrácené tak, že jeho délka je asi jen půl centimetru, hovoříme o brance. Ta se pak účinkem kontrakcí dále roztahuje (otevírá) až do té doby, kdy prakticky splyne s pochvou a měkké porodní cesty jsou volné, otevřené. Odborně jsou používány tyto termíny: branka je otevřená na 3 - 8 centimetrů, z branky zbývá lem, a na konec je branka zašlá.
Tímto okamžikem první doba porodní končí. Hlavička plodu může začít sestupovat pochvou k rodidlům, což se může projevit tím, že maminka začne pociťovat silný tlak dolů na konečník jako při nucení na stolici.
Rychlost průběhu porodu a otevírání měkkých porodních cest se mezi jednotlivými rodičkami liší. Významný vliv má to, zda žena již rodila či nikoli. U prvorodičky trvá první doba porodní obvykle 6 - 7 hodin, výjimkou nejsou ale ani ženy, u kterých první doba porodní trvá 10 - 12 hodin. I to je ale stále ještě považováno normální, fyziologické. U vícerodiček bývá délka první doby porodní kratší, obvykle mezi 3 - 4 hodinami.
Během celého porodu jsou pravidelně poslouchány ozvy plodu a natáčeny kardiotokografické záznamy.
V průběhu první doby porodní často sama odteče plodová voda. Pokud se tak nestane, mohlo by od určité fáze porodu dojít k jeho zpomalení. Proto bývá v těchto situacích proveden výkon, který se nazývá dirupce vaku blan. Jeho provedení spočívá v tom, že při vnitřním porodnickém vyšetření porodník nebo porodní asistentka kovovým háčkem protrhnou plodové blány, které jsou před hlavičkou plodu. Tím je umožněn odtok plodové vody. Ta pak odtéká po celou dobu porodu. Výkon je nebolestivý, často po něm ale dojde k zesílení děložních kontrakcí.
Pokud jsou děložní stahy pro rodičku příliš bolestivé a nepomáhají žádné přirozené techniky jejich tlumení, nebo se objeví jiný důvod k tlumení porodních bolestí, lze v této fázi porodu podat léky tlumící bolest, anebo zavést epidurální analgezii, což je suverénně nejúčinnější metoda.
První doba porodní může být poměrně dlouhá a pro rodičku vyčerpávající. Přítomnost partnera může být pro ni výraznou oporou. Možnou úlevu může rodičce přinést to, že se po porodním boxu volně pohybuje a při kontrakci zaujímá co nejpohodlnější polohu. Nejčastěji jsou to polohy ve stoji, v kleče, na podložce, na míči, na porodní stoličce, ve vaně, ve sprše a další. Důležité je se s kontrakcí "neprat" a nezadržovat dech. Pomalé pravidelné dýchání, které spočívá během první doby porodní v nádechu nosem do břicha a dlouhým výdechem ústy, je spolu s relaxací mezi kontrakcemi dalšími činnostmi, které umožní porod zvládnout.
I během první doby porodní by rodička měla dbát na to, aby byl močový měchýř prázdný. Lze použít toaletu, ale někdy je močení snazší při pobytu ve sprše.
Příjem tekutin a jídla by měl být po domluvě s personálem porodního sálu. Současné stanovisko je takové, že během první doby porodní by rodička měla pít pomalu a pouze po doušcích (sipping neboli srkání), maximálně 2 dcl za hodinu, nejlépe neperlivý nápoj s vyváženým obsahem minerálních látek.
Druhá doba porodní bývá označována jako vypuzovací proto, že dojde k vlastnímu vypuzení plodu z matčina těla. Navazuje na první dobu porodní a trvá obvykle do 30 minut.
Protože jsou porodní cesty již otevřené, tak hlavička plodu sestupuje porodními cestami k zevní rodidlům. Rodička pociťuje intenzivní nucení na tlačení. Mezi kontrakcemi jsou kontrolovány srdeční ozvy plodu.
Pokud je při vnitřním porodnickém vyšetření hlavička již dostatečně sestouplá, je po dezinfekci rodidel pod maminku položena sterilní rouška, připraveny potřebné nástroje, a rodička je vyzvána k aktivnímu tlačení.
Tlačení probíhá už na místě, kde bude porod dokončen. Bývá to na porodním lůžku nebo porodní stoličce. Aktivně tlačit se má pouze za kontrakce. Důležité je se na jejím vrcholu zhluboka nadechnout, nejlépe do břicha, a dlouze tlačit do konečníku, jako při zácpě. Při tlačení také pomůže poloha rodičky, kdy nejlépe je stočit se jakoby do klubíčka a přitlačit bradu na hrudník. Tím se pomůže maximálnímu využití síly břišních svalů - břišního lisu. Po 10 - 15 vteřinách je třeba vydechnout, znovu se nadechnout a tlačení opakovat. Během jedné kontrakce lze takto zatlačit 2x až 3x tak, aby se využila celá délka jejího trvání. Při tlačení je vhodné mít zavřené oči, čímž se předejde popraskání žilek v nich.
Přesto, že je rodička při tlačení plně soustředěná na to, že už brzy bude po všem, je důležité, aby netlačila bezhlavě a spolupracovala s porodníkem nebo porodní asistentkou, kteří porod vedou. Intenzitu tlačení je totiž třeba regulovat, protože nejvíce a nejsilněji nemusí nutně znamenat nejlépe. Při rychlém průchodu miminka porodními cestami totiž hrozí větší poranění porodních cest.
Když se začne hlavička objevovat v poševním vchodu (prořezává), napíná při tom hráz. To je místo mezi zevními rodidly a konečníkem. Tu sice porodník či porodní asistentka při porodu chrání, ale pokud je hráz příliš vysoká nebo příliš křehká, bývá nutné provést nástřih (epiziotomii), aby se zabránilo vzniku větších poranění. Epiziotomie se provádí v době, kdy rodička intenzivně tlačí, hráz je tedy silně napjatá a rodička její provedení obvykle nevnímá.
Při porodu hlavičky bývají mamince nitrožilně podány látky způsobující stažení dělohy. Smyslem jejich podání je urychlit po porodu plodu odloučení placenty a snížit tak krevní ztrátu. Protože podání těchto látek ovlivní až část porodu, kterou nazýváme třetí doba porodní, nazývá se odborně tento krok "aktivní vedení třetí doby porodní".
Porod hlavičky je následován porodem ramének plodu. Dokončení porodu je pak již velmi rychlé.
Pokud jde o normální fyziologický porod, čeká se, až pupečník dotepe. Potom se přestřihne a miminko je předáno dětské sestře nebo porodní asistence, které ho podle přání rodičů buď položí na břicho maminky, nebo ho rovnou ošetří na vyhřívaném lůžku.
Ošetření miminka po porodu většinou probíhá přímo na porodním sále. Následuje jeho zabalení, a pokud je vše v pořádku, tak je přiloženo k prsu maminky. Je to velmi důležitý okamžik pro navázání citového vztahu mezi maminkou a novorozeným děťátkem. Zůstat spolu na porodním sále pak mohou až do doby, než je maminka i s miminkem převezena na oddělení šestinedělí.
Po porodu miminka začíná třetí doba porodní, která končí porodem placenty a plodových blan. Obvykle trvá do 10 minut, neměla by však překročit jednu hodinu.
Několik minut po porodu miminka žena často pocítí slabší kontrakci. Lékař nebo porodní asistentka podle určitých známek posoudí, zda je placenta již odloučená a je-li tomu tak, vyzvou rodičku k zatlačení, při kterém se placenta i s plodovými obaly porodí. Tato část porodu již není zdaleka tak nepříjemná a bolestivá, jako ty předchozí. Porozená placenta musí být pečlivě zkontrolována, aby se vyloučilo, že v děloze nezůstaly její zbytky nebo větší části plodových obalů.
Po porodu placenty vyšetří lékař nebo porodní asistentka rodičku pomocí gynekologických zrcadel, což umožní posoudit eventuální přítomnost a rozsah porodních poranění. Zjištěná porodní poranění jsou znecitlivěna injekcí s anestetikem a poté v místní anestézii ošetřena. K šití jsou používány vstřebatelné materiály, které se za několik dní buď samy vstřebají anebo stehy samy vypadnou.
Jako čtvrtá doba porodní bývá tak označován zhruba dvouhodinový interval, kdy rodička po porodu zůstává na porodním sále a je sledována porodními asistentkami. Je tomu tak proto, že v této době je nejvíce ohrožena některými komplikacemi, především krvácením.
Kontrolován je především celkový stav rodičky, její krevní tlak a puls, krvácení z rodidel a stažení dělohy.
Po celou tuto část porodu může s ní být na porodním boxu přítomen partner. Pokud je miminko v pořádku, tráví tento čas společně s rodiči.
Po uplynutí dvou hodin od porodu bývá maminka, za normálních okolností společně s miminkem, převezena na pokoj na oddělení šestinedělí.
Epidurální analgezie je jednou z metod používaných ke zmírnění porodních bolestí. V naší nemocnici jde o metodu dobře ověřenou a zároveň nejčastěji používanou.
Přejeme si, aby byly rodičky v naší porodnici spokojené, proto jsme si připravili novinku v podobě aromaterapie. Jedná se o metodu, která využívá účinků éterických olejů. Ty dokážou zmírnit napětí při porodu, sníží vnímání bolesti či dodají rodičce sebedůvěru. Aromaterapii lze využít formou inhalace z difuzérů nebo při koupeli ve vaně. Proškolené porodní asistentky poradí, jak se může do této péče zapojit i doprovod u porodu, který může masírovat nastávající mamince záda, šíji nebo například ruce. Pro aromaterapii používáme kvalitní oleje od renomované české firmy. Kromě zmíněných pozitiv navozuje aromaterapie příjemné prostředí pro tyto vzácné chvíle.
Kompletní služby aromaterapie poskytuje Nemocnice České Budějovice, a.s. zdarma.
Inhalační analgezie představuje další možnost, jak účinně pomoci ženám od porodních bolestí nebo nepříjemných vjemů při ošetření porodních poranění. Jde o účinné a bezpečné neinvazivní analgetikum, které má rychlý nástup a ústup účinku. Jedná se o směs plynů, která se používá ke zmírnění bolesti, snížení úzkosti, strachu, obav a duševního napětí. Rodička je při plném vědomí a vdechuje směs plynů při porodu během kontrakcí a při ošetření porodního poranění podle vlastního uvážení přes speciální náustek nebo inhalační obličejovou masku. Inhalační analgezie je vždy podávána proškoleným personálem.
Bylinná napářka v průběhu je možná. Máme zde vybavení pro její provedení, jen je nutné si přinést vlastní bylinné směsi.
Přítomnost nastávajícího tatínka u porodu je ve většině případů přínosem. Účast doprovodu u porodu je zdarma. V přízemí budovy je k dispozici automat na kávu a drobné občerstvení. Na porodním sále není doprovázejícím osobám poskytováno jídlo ani pití.
Desatero výhod přítomnosti partnera u porodu:
Po spontánním porodu je maminka i s miminkem převezena na oddělení šestinedělí. Tam probíhají pravidelné kontroly jejího stavu. Maminky se pod dohledem porodních asistentek a dětských sester učí pečovat o své tělo i o miminko. Nezbytnou součástí je také nácvik správné techniky kojení. Pod dohledem rehabilitační sestry probíhá také cvičení, které má urychlit co nejrychlejší zapojení maminky do plnohodnotného života. Propuštění přichází v úvahu 3. až 4. den po porodu.
Jak pečovat o hráz po porodu a cvičit pánevní dno, si můžete přečíst ZDE
Po císařském řezu stráví maminka obvykle jeden až dva dny na pooperačním dospávacím pokoji, poté přechází na standardní dvoulůžkový, případně jednolůžkový pokoj šestinedělí (na žádost maminky a dle možností stanice). Další dny probíhají obdobně, jako u maminek po porodu spontánním. Propuštění je obvyklé 4. - 5. pooperační den.
Jak pečovat o jizvu po císařském řezu s následnou rehabilitací, si můžete přečíst ZDE
Po dobu hospitalizace s Vámi bude pracovat rehabilitační pracovnice. Služby fyzioterapeuta je možné využít již v době těhotenství (bolesti zad, pánve, symfýzy), a nebo i v poporodním období (diastáza, inkontinence, dyspareunie). Potřebujete k tomu doporučení od gynekologa (žádanka FT standardně vyplněna s gynekologickou diagnózou, a požadovanou terapií). Objednat se můžete na telefonním čísle 387 875 534 a žádat služby fyzioterapeutky Martiny Rohové.