Mezinárodní klasifikace poruch spánku - ICSD

0. Diagnosa neurčena

přesná diagnosa dosud nebyla určena, pacient je vyšetřován
nezjištěna porucha spánku

1. Insomnie (nespavost)

S touto poruchou je, pochopitelně, spojená i porucha denní bdělosti, tedy denní únava až ospalost, poruchy koncentrace a paměti, zvýšená psychická tenze, podrážděnost, úrazovost. Změny nálady, snížená motivace.

Základní typy insomnií

přechodná, akutní krátkodobá většinou vyvolaná stresově po předchozí mimořádné události
patofyziologická chronická, naučená insomnie - (de facto nejzávažnější) forma nespavosti, kdy je pacient zahlcen přemýšlením o problému nespavosti. Pacient je snahou řešit nespavost stigmatizován, čímž z původně často banální příčiny nespavosti se objevuje tato druhotná nespavost, medicínsky mnohem svízelněji korigovatelná.
paradoxní pseudoinsomnie, mispercepce spánku, spánková hypochondrie. Pacient je přesvědčen o tom, že prakticky celou noc nespí, ačkoli je objektivně zjistitelné, že během noci spí. Problémem je, že si nepamatuje tak jako ostatní okamžik usínání, ani vlastního spánku, avšak není schopen si vybavit ani probuzení, neboť se velice podobá době, kdy se úpěnlivě pokoušel usnout. Děje se tak zejména nesprávným setrváváním v ne zcela bdělém stavu v lůžku.
idiopatická endogenní nespavost, přítomna již od dětství, vloha je s největší pravděpodobností vrozená.
behaviorální dětského věku, neboli chybně naučená schopnost usínání, neboť usnutí je závislé na dané specifické stimulaci zprostředkované buď jinou osobou (rodičem apod.) nebo naučeným dějem, bez něhož je usínání takřka znemožněno.
nevhodná spánková hygiena
insomnie spojená s psychopatologií (psychiatr. onemocnění)
léky, alkohol, drogy
jiné

Poruchy dýchání ve spánku

Chronická redukce spánku může být způsobena metabolickými změnami v průběhu spánku, kdy vázne přísun kyslíku vdechovaným vzduchem. Nemocný po usnutí přestává dýchat buď díky zhoršené průchodnosti horních cest dýchacích nebo vázne stimulace k dýchání z mozku.

Podle toho dělíme poruchy dýchání vázané na spánek na:

centrální spánková apnoe (kdy vázne stimulace k dýchání z mozku)
idiopatické formy (vrozená forma nebo získaná z jiného neurologického onemocnění)
navozené (prostřednictvím nadmořské výšky, léky)
prim. apnoe kojenců (syndrom náhlého úmrtí kojenců)
obstrukční spánková apnoe (zhoršená průchodnost vzduchu horními cestami dýchacími)
dysregulace dýchacích a polykacích svalů
hypertrofie krčních mandlí
výrazná akcentace při obezitě

V době kritického nedostatku kyslíku, vzestupu pH a změn nitrohrudního tlaku (poslední jen u obstrukční spánkové apnoe) centrální nervová soustava dává podnět k probouzecí reakci včetně navýšení krevního tlaku a zrychlení srdeční akce. Syndrom spánkové apnoe tak způsobuje fragmentaci spánku, spánek se stává málo výživný, nemocný se probouzí nedostatečně vyspalý, často s bolestmi hlavy. Probouzecí reakce navíc vedou k vyplavení stresových hormonů (kortizon), což má za následek akceleraci rozvoje kornatění tepen, vysokého krevního tlaku a mohou se projevit ve formě cévní mozkové příhody či infarktu myokardu. Je přitom nepochybné, že v době sníženého sycení krve kyslíkem rychle progredují i negativní změny vyšší nervové činnosti.

Hypersomnie (zvýšená spavost) centrálního původu

narkolepsie
rekurentní hypersomnie
idiopatická hypersomnie
behaviorální hypersomnie
hypersomnie v důsledku jiné etiologie

Narkolepsie je onemocnění projevující se povětšinou nekvalitním nočním spánkem a excesívní denní ospalostí. Nemocného přepadá během okamžiku výrazná ospalost, často usíná i v nepřiměřených situacích. Kataplexie jsou dalším symptomem narkolepsie s kataplexií, kdy dochází po emotivním podnětu k náhlému ochrnutí končetinového svalstva a následnému nekontrolovatelnému pádu.

Rekurentní hypersomnie - sem lze zařadit Kleine-Levinův syndrom a hypersomnie závislá na menstruaci. Epizoda zvýšené spavosti trvá od 2 dní do 4 týdnů. V době zvýšené spavosti bývají patrny psychické změny, tyto změny se v době přiměřené spavosti normalizují.

Při idiopatické hypersomnii jsou pozorovány především poruchy bdělosti, noční spánek může, ale nemusí být prodloužen. Hypersomnie mohou být navozeny i jinými neurologickými onemocněními.

Poruchy circadiánního rytmu

a) syndrom předsunuté fáze (tendence k časnému vstávání)
b) syndrom zpožděné fáze (tendence k pozdnímu usínání)
c) porucha střídání spánku a bdění
d) jet lag syndrom (porucha vyvolaná změnou časového pásma)
e) porucha spánku při směnném zaměstnání

Tímto způsobem může být současně i preformovaná osobnost. Např. při syndromu zpožděné fáze častá koincidence závislosti na alkoholu, drogách, zvýšené kriminalitě, koincidence psychiatrického onemocnění

Parasomnie

spojené s poruchou probouzení (z NREM spánku)
probuzení se zmateností (spánková opilost, spánková inertnost) (neschopnost okamžitého a dokonalého probuzení z hlubokého spánku)
somnambulismus (náměsíčnost)
noční děs ( z náhlého probuzení vyvolaná generalizovaná tíseň - úzkost a strach, někdy vázaná na předchozí děj ve snu)
spojené s REM spánkem
spánková obrna (neschopnost pohybu zpravidla spojená s pocitem úzkosti)
noční můry (strach vyvolaný děsivým snem, který si nemocný pamatuje a strach prožívá i v době následné bdělosti)
jiné parasomnie
noční pomočování
noční povzdechy
syndrom výbuchu v hlavě (náhle subjektivně vzniklý hluk v hlavě v době usínání)
hypnagogické halucinace (převážně zrakové halucinace na přechodu spánku a bdění)
syndrom nočního ujídání (většinou nevědomý příjem jídla či pití v době spánku)

Abnormální pohyby ve spánku

syndrom neklidných nohou (nutkavá potřeba pohybu DK ve večerní a noční době , provázená nepříjemnými prožitky v klidu v poloze vleže i vsedě. Tyto pocity se dají na přechodnou dobu zmírnit pohybem dolních končetin buď chůzí či alespoň protažením svalstva. Nejintenzivnější jsou tyto prožitky v nočních hodinách. Onemocnění provází řadu neurologických onemocnění, byla prokázána i dědičná souvislost.)
porucha s periodickými pohyby nohou (ve spánku se rytmicky opakující pohyby nohou)
křeče v nohách související se spánkem
skřípání zubů související se spánkem
rytmické pohyby ve spánku (stereotypně se opakující rytmické pohyby ve spánku způsobené velkými svalovými skupinami, porucha bývá nejčastější u dětí)

Izolované příznaky

dlouhospáči (10 a více hodin spánku jako normální délka spánku)
krátkospáči ( 5 a méně hodin spánku jako norma bez denní ospalosti)
chrápání
mluvení ze spánku
hypnagogické záškuby (bezděčné záškuby zpravidla nohou, méně často trupu či hlavy v době usínání)
spánkový myoklonus u dětí (opakující se rytmické záškuby svalstva ve spánku u dětí)
hypnagogický třes nohou (třes o frekvenci 0,5 - 3 Hz na jedné či obou nohách na přechodu mezi spánkem a bděním)

Ostatní

Onemocnění spánku, nezařaditelná jinam do klasifikace poruch spánku ICSD2, avšak reálně existující, založené na psychiatrické či behaviorální okolnosti.