Co léčíme v rámci Cévní chirurgie
Na podkladě aterosklerotického procesu dochází k postupnému zúžování, až uzávěru tepen zejména dolních končetin, což se projevuje nejprve typickou bolestí při chůzi „ klaudikacemi “, v pokročilejších stadiích i klidovými bolestmi ev. vznikem defektu, který již bezprostředně ohrožuje končetinu jako takovou.
Pacienti jsou vyšetřování nejprve ambulantně nejčastěji angiologem:
Pak dle nálezů a celkového stavu jsou pacienti indikováni buď k endovaskulární miniinvazivní intervenci, či chirurgickému výkonu . Nedílnou součástí léčby je samozřejmě i léčba medikamentózní a režimová (zákaz kouření - klíčového rizikového faktoru).
Časnější a méně pokročilá stádia se řeší roztažením pomocí „balonku„ (PTA), či navíc s implantací stentu. Zavedení do tepny se provádí nejčastěji nápichem z třísla, což je relativně bezpečné a hojení velmi rychlé v řádu dnů.
Angioplastika
V pokročilejších stádiích při postižení tepny v delším rozsahu, nebo postižení v oblastí nevhodných pro PTA se tento úsek přemostí bypassem, či je někdy možné situaci řešit otevřením a zprůchodněním tepny endarterektomií. K bypassu využíváme buď vlastní žílu nebo protézu.
Příprava vlastní žíly pro bypass
Doba hospitalizace po chirurgickém výkonu je odvislá od průběhu hojení, ale v zásadě nepřesahuje jeden týden. Po všech typech výkonu je nutná trvalá antiagregační léčba.
Aneurysma (rozšíření a oslabení stěny tepny) vzniká zejména na podkladě dilatačního typu arteriosklerózy. Infekce či různé typy zánětů a traumata jsou vzácnější. Častěji jsou postiženi muži a pacienti nad 60 let věku. Nejčastější lokalizací je aorta pod odstupem ledvinných tepen. Nejzávažnější komplikací je ruptura (prasknutí aneurysmatu) spojená s masivním krvácením, které bez adekvátní léčby končí fatálně. Často se výduť na aortě diagnostikuje jako náhodný nález při ultrazvukovém vyšetření břicha pro jinou diagnozu.
Při prasknutí musí pacient samozřejmě podstoupit urgentní operaci, v asymtpomatickém stadiu jsou pacienti ambulantně dovyšetřování UZ, CTAG a dle nálezu a stavu pacienta je rozhodnuto v cévním týmu o dalším postupu. Léčba je opět chirurgická či implantace stentgraftu.
CTAG obraz výdutě aorty
Náhrada výdutě aorty bypassem ev. stentgraftem
V pooperačním období je opět nutná antiagregační terapie.
Akutní končetinová ischemie vzniká nejčastěji na podkladě ucpání tepny krevní sraženinou (embolem). Při masivnější poruše prokrvení se rychle dostavuje i porucha hybnosti a čití a pacient může být ohrožen ztrátou končetiny. Proto je na místě akutní chirurgický výkon ve smyslu embolektomie, nejčastěji přístupem z oblasti třísla. V určitých případech je možné sraženinu „rozpouštět„ chemicky, pomocí katetru zavedeného do postižené tepny. Tento typ výkonu provádíme ve spolupráci s radiology.
V oblasti žilního systému je nejčastější operací odstranění varixů dolních končetin, kdy zejména v pokročilejších stadiích onemocnění využíváme přesného a cíleného UZ mapování ve spolupráci s našimi angiology.
Pacientům s chronickou ledvinnou nedostatečností indikovaných k hemodialýze je nutné založit arterio- venozní shunt (spojení tepny a žíly s vyšším průtokem krve a možností opakovaných nápichů). Tento výkon provádíme nejčastěji v oblasti zápěstí, kde je možné jej provést relativně šetrně pouze v lokální anestezii.
V pokročilejších stadiích při postižení tepny v delším rozsahu nebo postižení oblastí nevhodných pro PTA se tento úsek přemostí bypassem, či je někdy možné situaci řešit otevřením a zprůchodněním tepny (endarterektomií). K bypassu využíváme bud vlastní žílu nebo protézu.
