Smyslem bicyklové ergometrie je zhodnotit reakci oběhového ústrojí na fyzickou zátěž. To nám umožní posoudit tzv. funkční rezervu kardiovaskulárního systému, tedy Vaši fyzickou zdatnost, případně odhalit některé potenciálně závažné stavy, na které nás mohou upozornit poruchy rytmu, abnormální vzestup či naopak pokles krevního tlaku, změny na EKG či přítomnost subjektivních obtíží. Výsledek vyšetření slouží jako východisko pro další diagnostický a terapeutický postup.
Vlastní vyšetření provádíme v dopoledních hodinách, abychom zajistili odstup od posledního (lehčího) jídla; provádět vyšetření po jídle není vhodné. Pravidelně užívané ranní léky zapijete pouze douškem vody s výjimkou léků ze skupiny beta-blokátorů – ty by mohly výsledky vyšetření zkreslit, proto je neužijte (pokud nedostanete od lékaře jiné pokyny).
Nejprve je zaznamenána klidová EKG křivka a hodnota krevného tlaku vleže. Poté se pacient přesouvá na ergometr (rotoped). Následně zahájíme stupňovanou zátěž šlapáním. Délka zátěže je dána zpravidla fyzickou zdatností a trénovaností jedince – důvodem k předčasnému ukončení zátěže bývá výskyt subjektivních obtíží nebo významných abnormalit ve sledovaných parametrech. Následuje z hlediska získaných informací fáze zotavení, ta trvá 3 – 7 minut.
Po celou dobu vyšetření je monitorována EKG křivka, hodnoty krevního tlaku, tepové frekvence a saturace krve kyslíkem.
Nález je zhodnocen bezprostředně po dokončení vyšetření, závěr a případné doporučení pacient dostává do ruky.
Rizika zátěžového EKG jsou stejná jako rizika běžné dynamické zátěže (rychlá chůze, běh, jízda na kole). Kromě obecných rizik jako je uklouznutí nebo pohmoždění končetiny při sklouznutí z pedálu může být u nemocných osob vyvolána bolest na hrudi charakteru anginy pectoris, extrémně vzácně se může rozvinou i srdeční infarkt.
Dále se mohou objevit různé poruchy srdečního rytmu, nevyjímaje těch závažných (komorové arytmie), které mohou vést k zástavě oběhu s nutnosti kardiopulmonální resuscitace.
Může také dojít k výraznému pozátěžovému poklesu krevního tlaku a následné ztrátě vědomí .
U osob s nepoznanou trombózou žilního systému může dojít k plicní embolii.
Všechny uvedené komplikace se, jak již bylo uvedeno, mohou se stejnou pravděpodobností vyskytnout při jakékoli zátěži v běžném životě. Na všechny případné komplikace je pracoviště připraveno a k jejich řešení náležitě odborně i materiálně vybaveno!
