Přirozená výživa a kojení
Naše oddělení je od roku 1994 držitelem certifikátu „Baby Friendly Hospital“, což mimo jiné znamená, že podporujeme přirozenou výživu všech novorozenců – kojení (včetně nedonošených). Donošené a lehce nezralé děti se přikládají ihned po spontánním porodu na sále (co nejdříve během prvních 30 minut po narození) nebo do 2 hodin po císařském řezu.
Vyškolený personál pomáhá mamince v základních krocích vedoucích k úspěšnému kojení. Matky dětí, které nemohou být zpočátku kojeny, mléko (nebo kolostrum) nejprve odstříkávají a začínají přikládat, jakmile to zdravotní stav jejich miminka dovolí.
Podpora kojení fyziologických novorozenců
Veškerý, především ošetřovatelský personál neonatologického oddělení je soustavně vzděláván ve znalostech a dovednostech, které se týkají přirozené výživy novorozenců (kojení). První přiložení novorozenců po spontánním porodu probíhá v souladu s obecně známými doporučeními již na porodním sále nejpozději do 30. minut po narození. U miminka se tak formují přirozené a správné vzorce sání a současně s tím podporujeme nástup tvorby mléka u maminky. Po porodu císařským řezem se v našich podmínkách dostává k prsu maminky zpravidla po uplynutí jedné hodiny. Pokud je maminka na pooperačním úseku stanice šestinedělí přivážejí sestry z novorozeneckého úseku dítě ke kojení podle jeho potřeb až do doby dokud není maminka po císařském řezu schopna trvalého pobytu na jednom pokoji se svým dítětem. U maminek kde císařský řez není proveden v celkové anestezii je možné dobu prvního přiložení novorozence k prsu významně zkrátit. Sestry neonatologického oddělení v průběhu hospitalizace novorozence edukují maminky o výhodách a správných technikách kojení. Jsou přirozeně nápomocny při jakýchkoli potencionálních nebo reálných problémech, které se týkají přirozené výživy. Blíže viz. Sekce laktační poradenství.
Podpora kojení předčasně narozených a nemocných novorozenců.
Společnou snahou personálu neonatologického oddělení je udržet tvorbu mléka i u maminek těchto dětí, jejichž problémem je částečné omezení plnohodnotného a soustavného kontaktu s jejich novorozenci (např. pobyt novorozence na jednotce intenzivní a resuscitační péče). K dosažení tohoto cíle je vypracován systém specifických a vzájemně na sebe navazujících prolaktačních aktivit s hlavním důrazem na soustavnou emocionální podporu maminek. Matky jsou edukovány v dovednostech sloužících nejen k nástupu, ale též k udržení plnohodnotné laktace. Z hlediska dítěte se jedná o aktivity k vytvoření a zachování správného a efektivního sání dítěte u prsu. Ke zmíněným prolaktačním technikám patří především včasné, časté a správné odstříkávání (odsávání) mateřského mléka nejpozději do dvou hodin po porodu, klokánkování a nenutritivní sání dítěte již za pobytu novorozence na jednotce intenzivní a resuscitační péče, edukace rodičů o reflexní masáži bodů na obličeji děťátka (tzv. orofaciální stimulace, která stimuluje reflexní body potřebné ke správnému přisátí k prsu, až k němu miminko dozraje). Samozřejmě je zajištěna v plné míře dostupnost všech pomůcek ke stimulaci a dlouhodobému udržení laktace u maminek. Než je dosaženo plného sání z prsu nedonošeného nebo nemocného dítěte používáme k výživě dítěte celou řadu alternativních způsobů výživy. Včasné přijetí maminky ke svému dítěti a její včasné zapojené do ošetřovatelské péče o ně je základní podmínkou úspěchu i na poli zachování přirozené výživy.
