počátek 14. století: první záznamy o zajištění zdravotní a sociální péče ve městě České Budějovice
kolem roku 1327: Špitál s kostelem sv. Václava, postaven na rohu Krajinské ulice vedle Pražské brány
24.9.1359: špitál začíná spravovat město
1513-1515: postaven Morový špitál s kostelem Nejsvětější trojice před Pražskou bránou
1770: v ulici Dr. Stejskala postavena vojenská nemocnice
1781: založen Ústav pro chudé občany, později rozšířen o poskytování nemocniční péče
1787: Chudobinec s nemocnicí, Krajinská ulice č.p. 285 / roh Krajinské a Hradební ulice/
1820: přemístění vojenské nemocnice na Lidickou třídu do objektu bývalého hostince s rozsáhlou zahradou ( prostory současného Okresního soudu)
7.10.1829: dražba bývalé nemocniční budovy č.p. 285 (zisk vložen jako majetek nové nemocnice č.p. 129)
1896: stížnost obyvatel proti existenci pomocné infekční nemocnice na Pražské třídě (tzv. "Šmídovna"); založení sanitního oddílu (roku 1903 přejmenováno na Městskou záchrannou stanici)
1896-1898: na Lineckém předměstí postavena budova Městského chudobince pro 150 chovanců (současná ulice Boženy Němcové, sídlo Krajského úřadu)
1898-1899: stavba Zeměbraneckých kasáren arcivévody Rainiera, které za 1. světové války sloužily pro "špitální" potřeby (bývalá Vojenská nemocnice v ulici Boženy Němcové)
konec 19. století: Sanatorium Karla Haase (dnešní Poliklinika Sever)
1902: Sanatorium Jindřicha Říhy (tzv. "Říhárna")
1920: využití Zeměbraneckých kasáren pro nemocniční účely (Divizní nemocnice)
1.5. - 31.7.1991: zkušební provoz letecké záchranné služby
prosinec 1995: zrušena Vojenská nemocnice
1996-1997: areál Vojenské nemocnice převeden do užívání města, který v něm zřizuje Okresní nemocnici
2000: vznik Sdružení jihočeských nemocnic
1812: návrhy na stavbu nového chudobince s nemocnicí
2.1.1820: odsouhlasení stavby nového chudobince s nemocnicí Velkým Guberniálním dekretem č. 59 836
1824: vypracování stavebních plánů (stavitel Bednařík)
21.5.1827: počátek výstavby městské nemocnice za tzv. Vídeňskou bránou, budova č.p.129 (na břehu Mlýnské stoky v sousedství Svinecké brány - v místech současné Hlavní pošty na Senovážném náměstí)
4.10.1829: kolaudace a slavnostní otevření nemocnice, název Bürgerliches Armen - Kranken und Arbeitshaus
1850: správu nad nemocnicí přebírají řádové sestry Kongregace milosrdných sester sv. Karla Boromejského
4.12.1856: Pražským místodržitelstvím uděleno "Právo veřejnosti" a nemocnice přejmenována na Všeobecnou veřejnou nemocnici
1864-1895: provedeno pět přestaveb a přístaveb stávající nemocnice
1881: vypracován posudek v neprospěch stávající nemocnice č.p.129 a doporučena stavba nové nemocnice v lokalitě Pražského předměstí směrem k Pillmannovu dvoru (návrh po roce 1890 zamítnut pro nákladnost)
13.7.1909: na základě rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 4.12.1908 přejmenování stávající Všeobecné veřejné nemocnice č.p.129 na Jubilejní nemocnici císaře Františka Josefa
květen až červen 1914: stržení staré nemocnice č.p.129
1906: souhlasné usnesení městského a okresního zastupitelstva o stavbě nové nemocniční budovy mimo centrum města
19.3.1906: první jednání o výběru vhodného stavebního místa
24.4.1907: první zasedání stavebního výboru
25.5.1908: vypsán konkurz na vypracování podrobných plánů nové nemocnice
9.6.1911: schválena definitivní podoba stavebních plánů dle Josefa Mrkvičky
6.1.1912: zadání stavby nové nemocnice na Lineckém předměstí č.p. 54 firmě Josef Hauptvogel
18.11.1913: kolaudace stavby (138 lůžek v Hlavní budově a 21 lůžek v infekčním pavilonu)
5.3.1914: slavnostní otevření nemocnice
5.1.1915: získání souhlasu s rozdělením monoprimariátu nemocnice na primariát interní a primariát chirurgicko-gynekologický
28.5.1915: výnosem Zemské správní komise schváleno přenesení "Práva veřejnosti" ze staré nemocnice na nemocnici novou se zpětnou platností od 5.3.1914
10.12.1918: odstranění názvu Jubilejní nemocnice císaře Františka Josefa a přejmenování na Všeobecnou veřejnou nemocnici
16.9.1931: město kupuje pro nemocnici první sanitní automobil Praga, model 104 se 2 nosítky
1.10.1934: otevření samostatného porodnicko-gynekologického oddělení (primariát)
1935: postaven nový infekční pavilon
1935-1939: postavena nová hospodářská a administrativní budova nemocnice
1.2.1936: v nově postavené budově začíná pracovat prosektura (k primariátu připojen infekční ordinariát, laboratorní a rentgenové služby)
1937-1940: stavba dvou nových pavilonů pro chirurgii a porodnici s gynekologií
květen 1939: zbourání staré hospodářské budovy včetně stájí a drůbežárny
15.7.1939: začíná pracovat oddělení ušní-nosní-krční (primariát)
24.8.1939: nařízením Říšského protektora od 1.9.1939 dosazen do vedení nemocnice německý lékař MUDr. Walter Neumann
5.5.1945: primariát očního oddělení
1.8.1945: primariát kožního oddělení
1946: primariát dětského oddělení
1.1.1946: primariát neurologického oddělení
29.1.1946: primariát ortopedický, oddělení začíná pracovat od 1.10.1946
15.8.1946: primariát oddělení TBC (plicní)
1.10.1947: primariát stomatochirurgický
22.7.1948: slavnostní otevření oddělení pro léčbu zářením - nyní onkologie (primariát)
únor 1949: činnost Krajské transfúzní stanice
1951: samostatný primariát prosektury (infekční ordinariát je připojen k interně)
1.1.1952: ze Všeobecné veřejné nemocnice se stává Krajská nemocnice začleněná pod nově vzniklý KÚNZ (Krajský ústav národního zdraví); dochází k centralizaci laboratorních prací
1.6.1952: samostatný primariát infekčního oddělení
1.1.1953: primariát radiodiagnostického oddělení
1.8.1953: samostatný primariát traumatologického oddělení
1.11.1954: primariát psychiatrického oddělení (slavnostní otevření bylo 1.4.1955)
1.1.1955: primariát oddělení nemocí z povolání (dnes oddělení pracovního lékařství)
9.4. 1956: zahajuje činnost Centrální laboratoř (označována jako klinická biochemie; později specializace na další obory jako bakteriologie, imunologie, parazitologie, mykologie, virologie)
1958: k nemocnici je připojena i poliklinika v ulici U tří lvů (tzv. Říhárna"), mění se název na Krajská nemocnice s poliklinikou (KNsP)
březen 1959: primariát nelůžkového oddělení pro tělesnou výchovu (tělovýchovné lékařství)
prosinec 1960: ordinariát hematologie pracující při Krajské transfúzní stanici
1.7.1962: samostatný primariát urologie
květen 1963: primariát rehabilitačního oddělení
1964: pod KÚNZ je začleněna i Léčebna tuberkulózy a respiračních nemocí (LTRN) Vyšší Brod - Hrudkov
1.9.1964: samostatný primariát soudního oddělení (30.4.1966 z personálních důvodů zrušeno, činnost přechází pod patologii)
1.12.1965: primariát nelůžkového anesteziologického oddělení; primariát oddělení dorostové péče v KNsP
duben 1968: primariát protetického oddělení
1.9.1970: primariát oddělení nukleární medicíny
17.11.1971: provedení první hemodialýzy v nemocnici
1.10.1972: rozdělení interního oboru na samostatné primariáty 1.interna a 2.interna
1.9.1974: znovuzřízení soudně-lékařského oddělení
únor 1980: samostatný primariát oddělení klinické hematologie
1.12.1980: primariát nelůžkového oddělení funkčního vyšetřování
1.1.1983: primariát oddělení lékařské genetiky
1.3.1983: primariát samostatného neonatologického oddělení (do nových prostor se oddělení stěhuje 16.12.1984)
5.5.1986: do provozu uveden nový pavilon pro Léčebnu dlouhodobě nemocných se dvěma primariáty - 1.LDN (činnost od 14.5.) a 2.LDN (činnost od 1.7.)
6.10.1986: primariát neurochirurgického oddělení
1987: do provozu uvedeno speciální centrum s computerovou tomografií, angiografickou jednotkou s digitální subtrakcí a pracoviště centrální celotělové ultrasonografie
31.12.1990: zrušen KNV (Krajský národní výbor) i KÚNZ
1.1.1991: KNsP přejmenována na Nemocnici s poliklinikou III. typu (NsP) jako samostatná příspěvková organizace řízená Ministerstvem zdravotnictví ČR
květen 1991: primariát nelůžkového posudkového oddělení (roku 1992 zcela zrušeno)
duben 1992: schválen statut nemocnice
1992: dokončena stavba Onkologického centra
1.6.1996: na základě výběrového řízení jmenován ředitelem Nemocnice České Budějovice MUDr. Jiří Bouzek
druhé čtvrtletí 1997: provoz patologie a soudního lékařství v novém objektu
1998: vybudován 235 m hluboký vrt jako zdroj pitné vody pro nemocnici
1.1.1998: po zrušení Okresní nemocnice připojení areálu pod Nemocnici České Budějovice a označení jako Horní a Dolní areál nemocnice (vládní usnesení o sloučení nemocnic v Českých Budějovicích); na Dolním areálu otevřeny primariáty 3.LDN, 4.LDN a 5.LDN
1.4.1998: pět léčeben dlouhodobě nemocných (LDN) spojeno pod 1.ONP (oddělení následné péče) pro Horní areál a 2.ONP pro Dolní areál
duben 1998: rozdělení 1. interního oboru na primariát kardiologie (nové prostory pro oddělení slavnostně otevřeny 17.12.1998) a primariát gastroenterologie (ten se stěhuje do svých samostatných prostor v lednu 1999)
1999: neurochirurgie a invazivní kardiologie na úrovni velkého republikového centra
2000: zřizovatelem nemocnice, jako krajského zdravotnického zařízení, se stává Jihočeský kraj
1.4.2000: zahájení provozu v nově zrekonstruovaném pavilonu na Dolním areálu pro oddělení oční, krční a stomatochirurgické
květen 2000: primariát kardiochirurgického oddělení (23.5.2000 provedena první operace)
2001: vlastní zdroj pitné vody plně funkční; zprovoznění pavilonu informačního a vzdělávacího centra
1.1.2002: Nemocnice České Budějovice se stává nestátním krajským zařízením Jihočeského kraje
2002: pořízena náročná technologie pro neurochirurgické centrum (navigace); zahájení výstavby vstupního terminálu nemocnice
27.11.2002: zahájení provozu hemodialyzačního střediska v nově zrekonstruovaném objektu
konec roku 2002: veškeré lékárenské činnosti se stěhují do zadaptovaného pavilonu po zrušené protetice (s výjimkou výdeje léků pro veřejnost); plicní oddělení se stěhuje do moderních prostor 7. patra onkologického pavilonu
2003: zahájení příprav na změnu právní formy nemocnice; se svou lůžkovou kapacitou se nemocnice stává 4 největší nemocnicí v České republice
Původně byla nemocnice pro posádku českobudějovických dělostřelců umístěna v ulici Dr. Stejskala č. 15. Ve 20. letech 19. století se posádková nemocnice přemístila do objektu někdejšího hostince na Lidické třídě č. 20, kde působila téměř sto let. Kromě toho existovala ještě c. k. záložní nemocnice v budově kasáren na Žižkově třídě.
Roku 1912 byl v areálu nových zeměbraneckých kasáren v ulici Boženy Němcové uvolněn objekt pro umístění nemocných vojáků, zvaný Marodenhaus. Po roce 1920 byl pak celý upraven na divizní nemocnici. Za 2. světové války zde byl umístěn lazaret.
Po válce dostal areál název Okruhová vojenská nemocnice a rozšířil se o bývalý městský chudobinec v sousedství. Od 1. 1. 1996 byla Vojenská nemocnice změněna na civilní Okresní nemocnici ve správě Okresního úřadu České Budějovice a dva roky poté byla zrušena.
Pro komplex budov se začal používat název Dolní areál a přesídlila sem řada oddělení z tzv. Horního areálu. V roce 2005 se sem přestěhovala z Vyššího Brodu Plicní léčebna Hrudkov.
Historickou budovu dávného chudobince uvolnila Nemocnice České Budějovice, a. s. od 1. 1. 2003 pro potřeby Jihočeského kraje.
K 31. 12. 2001 se Nemocnice České Budějovice, příspěvková organizace, stala nestátním zdravotnickým zařízením a 1. 1. 2004 došlo k její transformaci na akciovou společnost, jejímž jediným akcionářem je Jihočeský kraj.
1.1.2004: dochází k transformaci z příspěvkové nemocnice na akciovou společnost (Nemocnice České Budějovice, a.s.), jejímž jediným akcionářem je kraj
konec roku 2004: dokončení vstupního terminálu nemocnice (získal ocenění PRESTA - prestižní stavba jižních Čech v kategorii občanské a průmyslové stavby); za rekonstrukci fasády historické budovy pavilonu "A" získala nemocnice ocenění BAUMIT - fasáda roku 2004 (respektování původního architektonického řešení z roku 1913)
2005: dokončena nákladná rekonstrukce centrálního pavilonu laboratorních oborů
září 2005: ukončení provozu Plicní léčebny Vyšší Brod - Hrudkov
14.11.2005: zahájení provozu Plicní léčebny v prostorách Nemocnice České Budějovice, a.s. - Dolní areál
12.12.2005: slavnostní otevření Centrálních laboratoří
konec roku 2005: první dáma republiky - paní Lívie Klausová přijala v Míčovně Pražského hradu stovku nejlepších zdravotních sester z celé České republiky, mezi nimi i naše vrchní sestry Mgr. Annu Bláhovou a Zdeňku Klabouchovou.
leden 2006: ukončeno výběrové řízení na outsourcing nemocničního informačního systému (NIS)
26.6.2006: návštěva prezidenta republiky Václava Klause s chotí
9.10.2006: návštěva předsedy vlády ČR Mirka Topolánka
28.10.2006: prezidentem republiky pozván generální ředitel MUDr. Břetislav Schon na Hrad jako host ku příležitosti předávání státních vyznamenání
ŽELÍSKO Jan 1874 - 1901
MAUTNER Wilhelm 1901 - 12 / 1922
MICHL Jan 12 / 1922 - 8 / 1939
NEUMANN Walter 9 / 1939 - 5 / 1945
BARTÁK František 5 / 1945 - 3 / 1951
FISCHER Vjekoslav 3 / 1951 - 12 / 1951
ŠOSTY Josef 1 / 1952 - 10 / 1953
PEŠKOVÁ Kamila 11 / 1953 - 9 / 1958
HRÁDEK Josef 10 / 1958 - 4 / 1979
VURM Vladimír 5 / 1979 - 12 / 1990
(KÚNZ zrušen)
KESEK Karel 10 / 1958 - 6 / 1960
BÁRTA Miloslav 7 / 1960 - 9 / 1975
SLANINA Libor 10 / 1975 - 12 / 1985
BICAN Jaroslav 1 / 1986 - 8 / 1989
dočasné pověření vedením:
REZEK Václav 9 / 1989 - 4 / 1990
REZEK Václav 4 / 1990 - 10 / 1990
BLAŽEK Karel 11 / 1990 - 5 / 1992
MYNÁŘ Ivo 6 / 1992 - 3 / 1993
ŠABATA Ladislav 4 / 1993 - 5 / 1996
BOUZEK Jiří 6 / 1996 - 12/2003
BOUZEK Jiří 1/2004 - 20.12.2004 (+)
NOVÁK Jaroslav (pověřen vedením nemocnice po dobu dlouhodobé nemoci ředitele)
SHON Břetislav 12/2004 - do současnosti
Tzv. archiv (správně Spisovna) uchovává zdravotnickou, zaměstnaneckou i provozní dokumentaci celé Nemocnice České Budějovice, a.s. Zajišťuje její evidenci, uložení, zpětné vyhledávání a skartaci tak, aby nedošlo k porušení zákona o ochraně osobních dat nebo zneužití lékařského tajemství.
Archiv spravuje téměř 6.000 běžných metrů dokumentace, včetně chorobopisů pacientů Všeobecné veřejné nemocnice od roku 1874, chorobopisů bývalé Vojenské nemocnice České Budějovice z let 1955-1995, zrušené Okresní nemocnice České Budějovice z let 1996-1997 a Plicní léčebny LTRN Vyšší Brod - Hrudkov z let 1964-2005.