2. oddělení následné péče | Oddělení | Nemocnice České Budějovice, a.s.
2. oddělení následné péče
primář MUDr. Pavel Dohnal
vrchní sestra Bc. Olga Němcová
- Název oddělení: 2. oddělení následné péče a Spánková laboratoř
- Anglický název oddělení: 2nd Department of Subsequent Care and Neurophysiological Laboratory
- Zástupce primáře: MUDr. Jaroslava Hrdá
Základní informace:
2. oddělení následné péče se zabývá léčbou chronicky nemocných pacientů. V jeho péči jsou mimo jiné pacienti v dlouhodobém bezvědomí. Oddělení je ve spojení s agenturami domácí péče, pečovatelskou službou a sociálními ústavy, do jejichž péče se lidé z nemocničního lůžka dostávají. Oddělení se dále specializuje na chronickou a následnou interní a neurologickou péči. Jeho součástí jsou interní a neurologická ambulance.
V rámci 2. oddělení následné péče pracuje Neurofyziologická laboratoř v Dolním areálu s některými vysoce specializovanými druhy vyšetření.
Neurofyziologická laboratoř poskytuje vyšetření funkcí nervového systému. Kromě elektromyografie a elektroencephalografie, evokovaných potenciálů zrakových, sluchových, somatosenzorických z horních a dolních končetin nabízí specializovanou vyšetřovací techniku "Video EEG", vhodnou k posuzování atypických záchvatů epilepsie či jiných záchvatových onemocnění. Provádí se zde i polysomnografie, sloužící k diagnostice poruch spánku - nespavosti, či naopak zvýšené spavosti, způsobené převážně neurologickými onemocněními. Poruchy střídání spánku a bdění lze vyšetřovat metodou Actiwatch. Lze vyšetřovat i abnormní stavy ve spánku. K dispozici je noční polygrafie pro zjištění spánkové apnoe nebo syndromu neklidných nohou. Kontakt s veřejností zajišťuje Poradna pro poruchy spánku. Centrum poruch spánku při Neurofyziologické laboratoři bylo zařazeno do celosvětového výzkumu léčby nespavosti.
Ambulance:
| Název | Den provozu | Ordinační doba | Telefon | Ordinující lékař | Poznámka |
| Interní ambulance pro kostní metabolismus | 387 878 204 | ||||
| Poradna pro poruchy spánku | pondělí - středa | 9.00-11.00 | 387 878 201 |
Seznam vyšetření neurofyziologické laboratoře
- Vyšetření EEG (elekroencephalografické) po objednání na tel. č. 38 787 8208 nebo 776 624 989
- Vyšetření EMG (elektromyografické) po objednání na tel. č. 38 787 8208 nebo 776 624 989
- Vyšetření VEP (evokovaných potenciálů zrakových) po objednání na tel. č. 38 787 8208 nebo 776 624 989
- Vyšetření BAEP (evokovaných potenciálů sluchových) po objednání na tel. č. 38 787 8208 nebo 776 624 989
- Vyšetření SSEP z DKK(evokovaných potenciálů somatosenzorických z dolních končetin) po objednání na tel. č. 38 787 8208 nebo 776 624 989
- Vyšetření SSEP z HKK (evokovaných potenciálů somatosenzorických z horních končetin) po objednání na tel. č. 38 787 8208 nebo 776 624 989
- Vyšetření PSG (polysomnografické vyšetření spánku ) po objednání ze spánkové poradny, nebo na tel. č. 38 787 8201
- Vyšetření MSLT (vyšetření denní spavosti) po objednání ze spánkové poradny, nebo na tel. č. 38 787 8201
- Vyšetření NPG SAS (noční polygrafie syndromu spánkové apnoe) po objednání ze spánkové poradny, nebo na tel. č. 38 787 8201
- Vyšetření NPG RLS (noční polygrafie syndromu neklidných nohou) po objednání ze spánkové poradny, nebo na tel. č. 38 787 8201
- Vyšetření Actiwatch (vyšetření poruch střídání spánku a bdění, circadiánní rytmicity) po objednání ze spánkové poradny, nebo na tel. č. 38 787 8201
- Vyšetření videoEEG (dlouhodobá monitorace možných epileptických projevů) po objednání ze spánkové poradny, nebo na tel. č. 38 787 8201
- V rámci Neurofyziologické laboratoře působí
8 základních skupin poruch spánku.
Podle nové aktualizace poruch spánku dle ICSD 2 (Mezinárodní klasifikace poruch spánku z r. 2005) rozlišujeme 8 základních skupin poruch spánku.
1 Insomnie (nespavost)
S touto poruchou je, pochopitelně, spojená i porucha denní bdělosti, tedy denní únava až ospalost, poruchy koncentrace a paměti, zvýšená psychická tenze, podrážděnost, úrazovost. Změny nálady, snížená motivace.
Základní typy insomnií
- přechodná, akutní krátkodobá většinou vyvolaná stresově po předchozí mimořádné události
- patofyziologická chronická, naučená insomnie - (de facto nejzávažnější) forma nespavosti, kdy je pacient zahlcen přemýšlením o problému nespavosti. Pacient je snahou řešit nespavost stigmatizován, čímž z původně často banální příčiny nespavosti se objevuje tato druhotná nespavost, medicínsky mnohem svízelněji korigovatelná.
- paradoxní pseudoinsomnie, mispercepce spánku, spánková hypochondrie. Pacient je přesvědčen o tom, že prakticky celou noc nespí, ačkoli je objektivně zjistitelné, že během noci spí. Problémem je, že si nepamatuje tak jako ostatní okamžik usínání, ani vlastního spánku, avšak není schopen si vybavit ani probuzení, neboť se velice podobá době, kdy se úpěnlivě pokoušel usnout. Děje se tak zejména nesprávným setrváváním v ne zcela bdělém stavu v lůžku.
- idiopatická endogenní nespavost, přítomna již od dětství, vloha je s největší pravděpodobností vrozená.
- behaviorální dětského věku, neboli chybně naučená schopnost usínání, neboť usnutí je závislé na dané specifické stimulaci zprostředkované buď jinou osobou (rodičem apod.) nebo naučeným dějem, bez něhož je usínání takřka znemožněno.
- nevhodná spánková hygiena
- insomnie spojená s psychopatologií (psychiatr. onemocnění)
- léky, alkohol, drogy
- jiné
2. Poruchy dýchání ve spánku
Chronická redukce spánku může být způsobena metabolickými změnami v průběhu spánku, kdy vázne přísun kyslíku vdechovaným vzduchem. Nemocný po usnutí přestává dýchat buď díky zhoršené průchodnosti horních cest dýchacích nebo vázne stimulace k dýchání z mozku. Podle toho dělíme poruchy dýchání vázané na spánek na
- centrální spánková apnoe (kdy vázne stimulace k dýchání z mozku)
- idiopatické formy (vrozená forma nebo získaná z jiného neurologického onemocnění)
- navozené (prostřednictvím nadmořské výšky, léky)
- prim. apnoe kojenců ( syndrom náhlého úmrtí kojenců)
- obstrukční spánková apnoe (zhoršená průchodnost vzduchu horními cestami dýchacími)
- dysregulace dýchacích a polykacích svalů
- hypertrofie krčních mandlí
- výrazná akcentace při obezitě
V době kritického nedostatku kyslíku, vzestupu pH a změn nitrohrudníku tlaku (poslední jen u obstrukční spánkové apnoe)centrální nervová soustava dává podnět k probouzecí reakci včetně navýšení krevního tlaku a zrychlení srdeční akce. Syndrom spánkové apnoe tak způsobuje fragmentaci spánku, spánek se stává málo výživný, nemocný se probouzí nedostatečně vyspalý, často s bolestmi hlavy. Probouzecí reakce navíc vedou k vyplavení stres. hormonů (kortizon), což má za následek akceleraci rozvoje kornatění tepen a vysokého krevního tlaku a se mohou projevit ve formě cévní mozkové příhody či infarktu myokardu. Je přitom nepochybné, že v době sníženého sycení krve kyslíkem rychle progredují i negativní změny vyšší nervové činnosti.
3. Hypersomnie (zvýšená spavost) centrálního původu
- narkolepsie
- rekurentní hypersomnie
- idiopatická hypersomnie
- behaviorální hypersomnie
- hypersomnie v důsledku jiné etiologie
Narkolepsie je onemocnění projevující se povětšinou nekvalitním nočním spánkem a excesívní denní ospalostí. Nemocného přepadá během okamžiku výrazná ospalost, často usíná i v nepřiměřených situacích. Kataplexie jsou dalším symptomem narkolepsie s kataplexií, kdy dochází po emotivním podnětu k náhlému ochrnutí končetinového svalstva a následnému nekontrolovatelnému pádu.
Rekurentní hypersomnie - sem lze zařadit Kleine-Levinův syndrom a hypersomnie závislá na menstruaci. Epizoda zvýšené spavosti trvá od 2 dní do 4 týdnů. V době zvýšené spavosti bývají patrny psychické změny, tyto změny se v době přiměřené spavosti normalizují.
Při idiopatické hypersomnii jsou pozorovány především poruchy bdělosti, noční spánek může, ale nemusí být prodloužen. Hypersomnie mohou být navozeny i jinými neurologickými onemocněními.
4.Poruchy circadiánního rytmu
- syndrom předsunuté fáze (tendence k časnému vstávání)
- syndrom zpožděné fáze (tendence k pozdnímu usínání)
- porucha střídání spánku a bdění
- jet lag syndrom (porucha vyvolaná změnou časového pásma)
- porucha spánku při směnném zaměstnání
tímto způsobem může být současně i preformovaná (?) osobnost
- např. při syndromu zpožděné fáze častá koincidence závislosti na alkoholu, drogách, zvýšené kriminalitě, koincidence psychiatr. onemocnění
5. Parasomnie
- spojené s poruchou probouzení (z NREM spánku)
- probuzení se zmateností (spánková opilost, spánková inertnost) (neschopnost okamžitého a dokonalého probuzení z hlubokého spánku)
- somnambulismus (náměsíčnost)
- noční děs ( z náhlého probuzení vyvolaná generalizovaná tíseň - úzkost a strach, někdy vázaná na předchozí děj ve snu)
- spojené sREM spánkem
- spánková obrna ( neschopnost pohybu zpravidla spojená s pocitem úzkosti)
- noční můry (strach vyvolaný děsivým snem, který si nemocný pamatuje a strach prožívá i v době následné bdělosti)
- jiné parasomnie
- noční pomočování
- noční povzdechy
- syndrom výbuchu v hlavě (náhle subjektivně vzniklý hluk v hlavě v době usínání)
- hypnagogické halucinace (převážně zrakové halucinace na přechodu spánku a bdění)
- syndrom nočního ujídání ( nevědomý příjem jídla či pití v době spánku)
6. Abnormální pohyby ve spánku
- syndrom neklidných nohou (- nutkavá potřeba pohybu DK ve večerní a noční době , provázená nepříjemnými prožitky v klidu v poloze vleže i vsedě. Tyto pocity se dají na přechodnou dobu zmírnit pohybem dolních končetin buď chůzí či alespoň protažením svalstva. Nejintenzivnější jsou tyto prožitky v nočních hodinách. Onemocnění provází řadu neurologických onemocnění, byla prokázána i dědičná souvislost.)
- porucha s periodickými pohyby nohou (ve spánku se rytmicky opakující pohyby nohou)
- křeče v nohách související se spánkem
- skřípání zubů související se spánkem
- rytmické pohyby ve spánku ( stereotypně se opakující rytmické pohyby ve spánku způsobené velkými svalovými skupinami, porucha bývá nejčastější u dětí)
7.Izolované příznaky
- dlouhospáči (10 a více hodin spánku jako normální délka spánku)
- krátkospáči ( 5 a méně hodin spánku jako norma bez denní ospalosti)
- chrápání
- mluvení ze spánku
- hypnagogické záškuby ( bezděčně záškuby zpravidla nohou, méně často trupu či hlavy v době usínání)
- spánkový myoklonus u dětí (opakující se rytmické záškuby svalstva ve spánku u dětí)
- hypnagogický třes nohou ( třes o frekvenci 0,5-3 Hz na jedné či obou nohách na přechodu mezi spánkem a bděním)
8. Ostatní
Onemocnění spánku, nezařaditelná jinam do klasifikace poruch spánku ICSD2, avšak reálně existující, založené na psychiatrické či behaviorální okolnosti.